rnbw píše:Pri kusovej vyrobe neoplati programovat nejaky stroj.
To by ses divil, co se vyplatí a co ne. Představ si, že "mistr truhlář" potom, co k němu přijde zákoš s požadavkem na skříňku X krát Y krát Z cenťáků z materiálu takovýho a makovýho jen sedne k pičítači a zadá do něj všechny rozměry skříňky, zvolí podle požadavku zákoše jestli chce dvířka, dna a půdy vložený nebo naložený (vložený = mezi bočnicema, naložený = položený na hrany bočnic), přidá případnej počet polic nebo šuplat, vybranej druh dezénu/dekoru a směr požadovanýho fládrování - a "odentruje to", načež se mu vedle v dílně nebo taky klidně na druhým konci republiky rozjede počítačem řízená formátovačka, jeden manipulátor vytáhne ze skladu příslušnou tabuli, položí ji na formátovačku, druhej a třetí manipulátor uchopí kusy po stranách řezu, udělá to párkrát BZZZZZÍÍÍÍÍNK a přes automatickou olepovačku hran mu vyjede balík přířezů jak z Ikey.
To není žádná fantasmagorie, programy na vytváření "nářezovýho plánu" pro truhláře jsou normálně v prodeji - viděl jsem to už drahně let zpátky, když jsem si tady v Třebový nechával u shodou okolností už nefungujícího stolaře pižlat desky na dětskej pokoj. Já to měl rozpočítaný, rozměřený a rozmalovaný včetně pořadí řezů, jak se má ta která tabule dělit, aby bylo co nejmíň řezů i odpadu, proseděl jsem nad tím s kalkulačkou asi 4 noci, on ty moje papíry vzal, opsal do PC jen rozměry desek - musel přitom zadávat rozměry podle toho, jak chtěl mít orientovaný fládrování, byl rozdíl jestli zadal 150mm x 600mm nebo 600mm x 150mm = ten program každou variantu ukázal otočenou o 90° - a PC mu po asi čtvrthodině chroustání vyhodil na obrazovku a následně i do tiskárny plány, jak má ty desky řezat.
Mě tenkrát docela potěšilo (a jeho překvapilo), že se ty plány prakticky shodovaly, jen asi ve 3 místech si ten program udělal zrcadlovou podobu mýho rozkresu - pan mistr si totiž myslel, že jsem tak naivní a nezapočítám do plánu prořez pily, prej to tam měl každou chvíli, že přišel nějakej chytrák s titulem "ing." a tvrdil, že to má bezvadně rozvrhnutý - a pak mu na šířce tabule chyběly 2 cenťáky, protože milej inža zapomněl na prořez...
Takže i kusovka dneska musí jít dělat bez velkýho programování, čistě šikovně vyřešeným softwarem s grafickým rozhraním, kterej dokáže přechroustat zadaný vnější rozměry přímo na rozměry desek - a pomocí nějakejch manipulátorů to zařídí s pilou a s deskama. Neříkám, že takový "nářezový centrum" bude laciná záležitost, přeci jen člověk u pily je furt ještě levnější manipulační technika než průmyslovej robot, ale rozhodně mi tady nikdo netvrďte, že to nejde.
