Lukas-Peca píše:.......Ale má. Nebavíme se o vlhkosti vzduchu, ale předmětu. Pokud vlhký předmět budeš navíc ofukovat silným proudem vzduchu, bude odpařování, a tedy i odebírání tepla ještě silnější......
Stále se zde plete do jednoho pytle několik fyzikálních jevů a jejich vnímání. Položím zde několik "maturitních otázek".
1.
Myslí si zde někdo, že když pojedu po dálnici rychlostí třeba 100 km za hodinu a venku bude teplota třeba -5°C, že teplota na povrchu čelního skla bez jakéhokoliv ostřikování bude "výrazně nižší" než -5°C? Že se tedy proudem vzduchu ochladí na nějakou nižší "efektivní teplotu"? Můj názor se znalostí fyziky je ten, že sklo se nemůže ochladit v tomto případě níže než je okolních -5°C.
2.
Myslí se zde někdo, že při výše uvedené jízdě dle bodu 1 se sklo působením proudění vzduchu ochladí na tak nízkou teplotu, že proto potřebuji nemrznoucí směs o řád odolnější než je teplota vzduchu venku (např. venku je -5°C, sklo by se prouděním ochladilo třeba na -10°C, proto potřebuji směs na -20°C)? Tak nějak to vyznívá z toho citovaného odstavce. Myslím, že kvalitní odolná nemrznoucí směs na -20° a níže je důležitější proto, aby nezmrzla v noci v nádržce a tryskách, než aby odolala nějakém nesmyslnému podchlazenému sklu vlivem proudění.
3.
Ten jev namrzání při ostřikování známe všichni, ale většinou to vzniká při sněžení nebo padání sněhu s deštěm, kdy se nemrznoucí směs okamžitě ředí vodou na skle ze vzduchu a vodní mlhou rozprášenou ve vzduchu od projíždějících aut. Vznik krystalků ledu podporují i drobné částečky nečistot na skle. Nemrznoucí směs není freon, etér (nebo i benzin), které se odpařují velmi prudce a vytváří okamžitě námrazu při odpařování. Je samozřejmé, že se proudícím vzduchem nemrznoucí směs více odpařuje, ale podle mne to nemá výrazný vliv na teplotu povrchu skla pod stěračem.
Zkuste si nastříkat za jízdy na čisté suché sklo za jízdy kvalitní nemrznoucí směs a rozetřít ji stěračem. Myslím, že žádné zmrznutí neuvidíte, protože jízdou není sklo podchlazené proti okolí a odpařování směsi žádné výrazné ochlazení skla nezpůsobí, aby při nule již zamrzla směs namíchaná na -20 °C.
Většina z nás na zimu dolévá nádržku ostřikovačů tak, že do zbytu letní směsi dolívá nemrznoucí zimní směs. Jak se taková směska chová na skle je na samostatný výzkum. Co to na skle vlastně mrzne a vytváří tu nepůhlednou clonu? Ta směs může mít klidně dvě oddělené složky, zbytek letní, který zmrzne, a novou zimní, která nezmrzne, ale neumí ten led rychle rozpustit. Minulý rok jsem nechal v řadové garáži 3 litry letní směsi v původní nádobě na 5 litrů. V zimě při teplotě v garáži pod nulou byla letní směs jedna ledová koule.
Nyní jsou teploty venku kolem nuly, tak můžeme zkoumat, jaký vliv to odpařování směsi v kombinaci s prouděním má vliv na povrchovou teplotu skla.
Vždy ale budu tvrdit, že samostatné proudění vzduchu neochladí sklo na menší teplotu, než je teplota toho proudícího vzduchu. I když si někteří myslí opak.
+100