Přestavba reprosoustav

Zpráva

#61 Příspěvek od **EKKAR** » 30 pro 2018, 17:10

Tak jsem se byl kouknout. Prohrabal jsem půl skříně a našel jsem jen dva kousky = 1 pár jáder E-E s plochou sloupku 25x25mm. Na dvě bedny to tím pádem nebude ... Přitom jsem si betonově jistej, že jsem těch éček kupoval v bazaru celou krabici = 20 párů kompletních jader - psal se sice rok tak nějak 1987 nebo 1988, jenže jsem z nich mezitím bral jen dvě jádra na měniče a dvě na podobný "tlustoproudový" tlumivky - tak by mě teda zajímalo, kam se poděly ty zbejvající ...

Sendy - musí se jim nastavit pořádná vzduchová mezera, aby se nepřesycovaly - mně se osvědčila mezi styčný plochy vkládaná 1mm silná modelářská překližka ...

elektrosvit · #62 Příspěvek od **elektrosvit** » 30 pro 2018, 18:14

I v případě feritového jádra je potřeba vzduchová mezera, pokud nepoužiješ železoprach, který ji má v sobě už "integrovanou".

TAKJAN · #63 Příspěvek od **TAKJAN** » 30 pro 2018, 18:51

Udělat to z tráfka mne napadlo taky, Vyhoví to kmitočtově? Mám tu třeba nějaká výstupní. Jaké ale minimální rozměry, když to není trafo, ale tlumivka? Podobný, ale s větším sycením?

TheLastUnicorn

U basáku, kde se dělí relativně nízko to není potřeba nijak prožívat. Feritu bych se ale opravdu vyhnul, protože zanáší zkreslení - snadno se přesytí. Pokud by někdo dělal výhybku pro výkony dejme tomu do 5W a nějakou nenáročnou aplikaci, tak dejme tomu...tady taky doporučuji tlumivky na trafoplechách. Velmi dobrou tu doporučil třeba Rudo7117. Já sám jí v projektech používám velmi často.
Co se týče toho "rezistoru"...jak už napsal Sendy, mnoho simulátorů to do schématu posílá jako RL člen...ve skutečnosti ten rezistor je stejnosměrný odpor cívky. Jen v případě, že vyjde třeba cívka 1mH/10 ohm se to dělá tak, že se koupí nějaká cívka 1mH a její odpor se dorovná sériovým rezistorem příslušného odporu.

TAKJAN · #65 Příspěvek od **TAKJAN** » 30 pro 2018, 22:46

Jasně. Ale jak určit rozměry jádra trafoplechů, tj určit průchozí výkon. Dejme tomu, že přes tlumivku poběží 50VA. To je ale dost velký sloupek, cca 7cm². Takže by stačil dejme tomu 4cm² s vyšším sycením?

#66 Příspěvek od **Sendyx** » 30 pro 2018, 22:59

Sendyx píše:Nemyslím, že by jakýkoliv ferit byl nějaká výhra. Já jsem podobné cívky řešil na železe, na I plechy z EI40 nebo EI50.

TAKJAN · #67 Příspěvek od **TAKJAN** » 30 pro 2018, 23:04

Pro podobný výkon. Takže už nemusím bádat.

TAKJAN · #68 Příspěvek od **TAKJAN** » 31 pro 2018, 12:06

Tahle je dobrá (od Rudo). Kolik může mít ten sloupek? 3x3cm? https://www.bsacoustic.cz/civky/l-4.6mh/

#69 Příspěvek od **Sendyx** » 31 pro 2018, 12:23

Za ty prachy? Ó ty naivko, tipuju 12x12 nebo 15x15.

#70 Příspěvek od **EKKAR** » 31 pro 2018, 13:13

Pod fotkou v tom odkazu je POPIS. A cituju:

4,6mH cívka s I jádrem. Průměr drátu 1mm.

Když jsem se pokusil spočítat viditelný závity, napočítal jsem něco kolem 40. Podle toho je ten trámeček tak maximálně s průřezem 1x1 cm.

TAKJAN · #71 Příspěvek od **TAKJAN** » 31 pro 2018, 13:48

Takže trošku katovaný? Mě pořád chybí to uzavření magn. obvodu. Jinak tohle nebude problém namotat, bohatěji dimenzované.

Eleman · #72 Příspěvek od **Eleman** » 31 pro 2018, 14:13

A proč by musel být magnetický obvod nutně uzavřený? Takhle se jádro (tak snadno) nepřesytí.

#73 Příspěvek od **EKKAR** » 31 pro 2018, 15:17

Přesně tak, Honzo - uzavřený jádro se snáz přesytí, i proto se do uzavřenejch tvarů vkládají vložky vymezující magnetickou mezeru a definující tím jednoznačně magnetizační "odpor" proti nasycení obvodu. Čím větší mezera, tím sice menší základní indukčnost, ale taky nesnadnější přesytitelnost. Tyčový jádro se pak v podstatě ani přesytit nedá ...

TheLastUnicorn

Ten trámeček z BS-ka má 13x13, takže dobrý oko Sendy.

Pro tenhle účel je ta cívka ale naprosto dostačující. Já ji osazuju i do dražších projektů, než je TWR. Pro dělení do 1kHz a výkon 150W naprosto cajk.
Tyhle I-čkový jádra z trafoplechů jsou bez problémů použitelný jako sériový člen k basákům ve tří a více pásmech, taky jako paralelní cívka ve filtru střeďáku, nebo sériových RLC členů kompenzujících různý převýšení v oblasti pod 1kHz . Pro ostatní účely je už pak vhodnější používat cívky vzduchový.
Obdobná situace je s kondíkama. U basových větví ve tří a více pásmech lze bez problémů používat bipolární elektrolyty. Jejich horší vlastnosti pri vysokých frekvencích se zde v zásadě nijak neprojeví, projeví se však pozitivně na výsledné ceně výhybky.

Akorát je tedy pak vhodný raz za 10-15 let do bedny znovu vlézt a bipoláry proměřit. U středotónových větví je vhodný už mít něco lepšího (zejména kondíky, co jsou v sérii s reproduktorem), postačí typ MKT. A konečně ve výškové sekci doporučuji používat kondíky typu MKP.
Co se týče přesnosti součástek...pro většinu pozicí zde vyhoví přesnost v toleranci +-5%. Pozor si je třeba dát především u kompenzačních RLC členů s vysokou jakostí. U těch doporučuji co největší přesnost - tak +-1%.

TAKJAN · #75 Příspěvek od **TAKJAN** » 31 pro 2018, 16:09

Díky pánové za ujasnění. Žil jsem jen v transformátorech, i když tlumivku do svářečky jsem si dělal taky, s mezerou, ale tam jsem spíš předpokládal že je to kvůli DC.