Výběr kvalitnějšího gramofonu

[elektrosvit]

Každých 20 hodin ne, přimazávání se doporučovalo po 200 h a radši v servisu. Majo má pravdu v tom, že v mezerách mezi skladbami je všelijaký hluk slyšet i po přimazání. Mně to nijak nevadí, stejně si gramofon pouštím jen jako kulisu k jiné práci. Komu to vadí, ať si koupí jiný gramofon. Stejně tak má pravdu v tom, že ceny jsou zbytečně vyhnané a neodpovídají užitné hodnotě. Po pravdě, kdybych neměl gramofony získané ze sběrných dnů nebo od známých, do kterých jsem kupoval maximálně přenosku, za ty prachy bych si gramec ani teslácký, ani žádný jiný nekoupil. Spousta lidí je kupuje jenom proto, že je to Tesla. A stejně s nimi pak nehrají.

Že to tu vypadá jako v 80. letech... No kam ti lidi, kteří si chtějí své krámy opravit, mají jít, když se na repromániích, audiowebech, hifinázorech a spol. dozvědí, že se na to rovnou mají vys*at, protože jsou to krámy. Často se jedná o začátečníky, kteří tu věc někde našli na půdě nebo podědili. Co mají dělat? Nikdo tu netvrdí, že ty věci jsou dokonalé. Nejsou, jsou poplatné tehdejší době, použitým dílům, stárnutí...

[TheLastUnicorn]

Já vůbec nikomu neberu, že má doma nějaký přístroj Tesla, že si ho chce nechat, nebo si něco pořizuje z nostalgie nebo do sbírky. A taky nemám problém poradit nebo pomoct s opravou. Sám ještě občas nějakou Teslu opravím a pokud vím, byl jsem jediný, kdo se podujal udělat s tesláckýma reprákama několik seriozních konstrukcí. Magnetofony tesla jsem jednu dobu dělal jako na běžicícm pásu. Vůbec mi nevadí, že každý druhý vlákno je tady o tesle - když někdo chce poradit třeba s opravou B42 - já to kvituji.
Ale když tady někdo přijde, je defacto rok 2019 a ten člověk shání trochu slušnější ojetý hifi, tak je už min. divný, že se mu zde tlačí přístroje, které v současnosti za přemrštěnou cenu nabízí většinou jen podprůměrnou kvalitu. Ano, koupit si třeba B116 nebo NC500 mělo smysl v dobách, kdy jsem za hezkou 115-ku zaplatil pětikilo a západní třímotorák stál deset. To samý platí pro gramofony. Ale dnes, když hezká B115 stojí tolik, hezká GX-215 je už na povážení, zda si dovolím někomu doporučit raději tu B115, pokud na ní vyloženě netrvá.
Takže, nejsem proti Tesle, nikdy jsem nebyl a jsem za to, aby se její historický stroje zachraňovaly. Ale když se začnem bavit o pořízení lepšího přístroje na poslech, musí Tesla bohužel ustoupit - dnes už v tomto směru nemá moc co nabídnout.

[EKKAR]

Teda zajímalo by mě, kde jste sebrali ten údaj o mazání po 20 hodinách. Já jsem napsal, že po 20 hodinách se měl gramec ZKONTROLOVAT - a přimazávat až po nějakejch 150-200 provozních hodinách (nastejno s kontrolou ojetí hrotu). Zas tady ze mě nedělejte leštiče prdů. A když chcete porovnávat odstupy, musíte si uvědomit, kolik hluku z pohonu do přenosky přenese ramínko a kolik hrot - Tesly měly smůlu na tvrdou gumu maličkejch silentbloků ve kterejch je uloženej motorek, který když se nahraděj moderníma silikonovýma, zvýší se odstupy v průměru o 5dB i bez dalších zásahů například do uložení přenosky. Během přehrávání pak stejně funguje tzv. "psychomaskování", kdy užitečnej signál překrejvá rušivý v pozadí. Další potlačení hluku z pohonu v signálový cestě spolehlivě zajistí subsonickej filtr s mezním kmitočtem kolem 60-70Hz. O hluku z pohonu tak nejlíp ví jenom ten, kdo na gramci nic nepřehrává a má ho jen na měření a dokazování faktu, jakej je to vlastně šmejd ...

[konosuke]

však jsme mu nabídli širokou plejádu výrobků jako Technics, Dual, Pioneer
až musí bejt domotanej víc jak za začátku debaty což nebylo cílem...
co se mě týče opatruji si od novoty (1993) model Pioneer PL-335 automat řemínek, odstup (DIN B IEC 98A) 68dB - není to moc (šetřilo se v rozpočtu každou stovku) srovnatelný leč vyšší v řadě direct-drive quartz PLL má 78dB (v papírech, že jo) tak jsem v klidu

[Hill]

Že to tu vypadá jako v 80. letech... No kam ti lidi, kteří si chtějí své krámy opravit, mají jít, když se na repromániích, audiowebech, hifinázorech a spol. dozvědí, že se na to rovnou mají vys*at, protože jsou to krámy. Často se jedná o začátečníky, kteří tu věc někde našli na půdě nebo podědili. Co mají dělat? Nikdo tu netvrdí, že ty věci jsou dokonalé. Nejsou, jsou poplatné tehdejší době, použitým dílům, stárnutí...

Ano, tento názor také sdílím.
Předevčírem jsem vyexpedoval zrepasovanou B73, tady moc práce s ní nebylo, obložení i řemínky v neskutečně dobrém stavu, dva dny jsem čistil a rozkuloval přítlačnou kladku, takže došlo jen na některé izostaty, musely ven, rozebrat a vyčistit, na ty dlouhoživotnostní hlavy jsem to nepředělával, ještě jsem tu měl dvě ANP935. Chodí, jak nový. S novějšími modely (od B113 nahoru) jsem neměl tak dobré zkušenosti, ani dokud byly v záruce, to už bych se radši podíval po nějakém třímotoráku, kdybych nějaký ještě chtěl. A ještě trochu OT: těsně před odvozem té B73 mi tu z Pelhřimova přistály B700 a B730, na ty jsem ještě neměl čas se podívat, máme tu byt průchoďák, když jsme doma, a když zrovna ne, pak jen proto, že jezdíme po návštěvách... inu početná rodina, dost přátel a zrovna volno...
Ale stejně se pokusím i z těch dvou udělat hrající stroje, jak jen to trochu půjde. Ano, z nostalgie, protože jednomotorové dvouhlavé magneťáky už tehdy byly beznadějně zastaralé a v okolním světě se už jen sem tam dělal nějaký tříhlavý prozzo-prozzo třímotorák za pro nás nedostupnou cenu, tehdy přece trh převálcoval Walkman a kazeta nebyla jen pro levné hračky, mnozí výrobci z ní dostali téměř totéž, co předtím z pásků na velkých velebně se otáčejících cívkách, vinylové desce kdekdo krátkozrace prorokoval rychlý konec, protože CD... atd...

Proto také jsem se držel zadání toho gramofonu: robustní a spolehlivé chassis dobrých a lepších parametrů v rozumné cenové relaci. Co si myslím o hluku gramofonů, jak moc se proti němu dá udělat u hlučnějších kousků, kdy už je čas se na tu práci vyignorovat a pořídit si něco tiššího, a kdy to ani nejpřesnější ložiska a nejúčinnější tlumení či talíř plovoucí na magnetickém či olejovém polštáři nezachrání, protože hluk vytváří svými vlastnostmi samotná deska, jsem tu popsal už ve dvou článcích (tady a hlavně tady).
Jinak řečeno - nový gramofon i v té "starter" třídě bude gramofonem třicet let starým, byť původně špičkovým, těžko k dostižení. Tím "starterem" samozřejmě nemám na mysli ty řetězcové hrůzy s převodníkem do mp3.
A, jestli chceš hrát hned, jak si to pořídíš, kašli na to, že Ekkar musí mít vždycky poslední slovo, a pořiď si některý z jednodušších korekčních předzesilovačů, které ti tu kdekdo doporučil. Vyjdou levně a nebude tě tak mrzet, žes do toho něco vrazil, až dostavíš Aktidamp.

[TheLastUnicorn]

Ekkare, nedělej tady ze sebe pitomce. Kdyby se nejednalo o Tebe, ale nějakýho blbečka co dneska poprvé uviděl analog, tak mávnu rukou a ani sem nebudu nic psát. Stačí, že si vezmeš nějakou dobrou jazzovou desku, nebo klasiku a v tichých pasážích nemusíš nic hledat ani měřit. Prostě tam ten hluk je. Jak Ti říkám, měl jsem kompletně zrepasovanou NC500 (krom ní i NC430 a NC470) - nové ložisko, řemínek, filtr, motor zavěšený na silikonových řemenech, překáblovaný, cinche, samostatná kostra, OM10, dekl...taková NC500 se jen tak nevidí a taky jsem za ní dostal slušně zaplaceno. Ale prostě v těch tichých pasážích ten hluk je slyšet. Pak jsem na zkoušku koupil za blbých 85€ Dual 604 a najednou je v tichých pasážích slyšet jen ŠUM desky. O tom, že má lepší geometrii ramena, direct drive pohon řízený elektronikou atd. se ani nemusím zmiňovat. U něj jsem taky zůstal. Na servis jsem měl doma ledacos...od Pioneeru PL112, přes Revox B790 až po Transrotor Leonardo. A ano, od určitý třídy je pak už další zlepšení nicotný a jedná se jen o vyhazování peněz.
Jediný tichý gramofon Tesla, který jsem slyšel je MC600Q. Ale vzhledem k tomu, že něktoeré kusy fungují a některé prostě ne, tak tenhle stroj nejdu doporučovat...nemluvě o šílených cenách.

Hill: B73 mám doma taky...i když tedy není to už tak úplně originál.

[AZK401]

Koupil jsem od HiFi klubu Brno - pana Ing. Dvořáčka asi před pěti lety DUAL 505 Belt drive s přenoskou Audiotechnica AT 95E a dosud maximální spokojenost. Belt drive jsem volil záměrně, bo to chci poslouchat ještě aspoň dalších 20 let . Bál jsem se, že když mi u Direct drive odejde v budoucnu v elektronice nějakej šváb, tak ho už neseženu.

Předtím jsem vyřadil NC 440 (rozpadlý subtalíř) a NC470 právě pro hlučnost.

Pro volbu přenosky má Ing. Dvořáček jednoduchou poučku: kvalitu volit podle průměru basáku vašich reprobeden. Co je platný, že máte MC přenosku co to bere už od 20Hz, když to do obýváku nevyzáříte.

Nikomu to nenutím, je to na úrovni mého "hluchu", navíc určitě tratím kvalitu tím, že nemám reprokabely ze 100% čisté monokrystalické bezkyslíkaté mědi, opletené osobně bourcem morušovým!

[konosuke]

to je ale zajímavá úvaha...dodnes lituji že jsem si nepřiplatil cca pět stovek
na pionýra PL445 nebo Yamahu TT500 s directem
unicorn: Akai GX620 z fotky 4100 TK (tuzex)
Tesla B73 6490 Kčs (prior)
srovnávejme srovnatelné, felda není ferrari

[Syron]

Zdravím s přáním všeho nejlepšího do nového roku 2019. Omlouvám se za případné OT. Měl jsem několik gramofonů Tesla řady 400, jeden ještě mám. Desítky desek z komunistické éry. Průměrný počet přehrání mých desek je tak kolem 20. Jednak jsem nechtěl zbytečně ohrkávat hrot ani desky, ale hlavně jsem byl líný neustále otáčet a měnit desky. Kopíroval jsem je většinou na pásky, později na kazety. S nástupem CD jsem zjišťoval, a v poslední době je to pravidlem, že kupodivu záznam hudby na desce kvalitou předčí, a někdy významně stejnou hudbu na CD. Pochopitelně v odstupu šumu, hluku, a čehokoli je CD nesrovnatelně lepší. Ale při úrovni hlasitosti, kterou používám, jsou ty mírné šumy, praskot nebo hluk, výrazně pod prahem slyšitelnosti. Nepotřebuji v pauzách mezi jednotlivými výstřely z kanónu slyšet kroky sluníčka sedmitečného po trávě. A v pasážích, které obsahují užitečný zvuk, je už z fyziologických a fyzikálních důvodů nežádoucí zvuk maskován.

V posledních letech si občas přehrávám desky na PIONEERu PL05. Většinou si je nahrávám na SD pro mobil nebo počítač, případně tablet do auta. Upravuji si charakteristiku, na nijak složitém ekvalizéru. Většina CD má totiž úmyslně ořezané výšky i basy. Zajímavé je i to, že nastavení ekvalizéru je stejné na většinu u nás prodávaných CD. Proč, to snad nemusím ani komentovat. Zajímavé, nebo spíš jednoduše pochopitelné, je, že stejná hudba na staré vinylové desce takto vylepšenou(lépe řečeno Zprzněnou) kmitočtovou charakteristiku nemá. Ekvalizér musím vypnout, jinak by výšky i basy byly nepřirozeně "přehulené". Proč, to je snad zřejmé. Na desce musí výrobce velmi pečlivě a hospodárně využívat každý decibel odstupu. Na CD, obzvlášť při dnešním boji výrobců o co největší hluk, je obrovská rezerva pro obnovu nebo zdůraznění okrajových pásem v zesilovači. Spíš jde asi o to, aby na těch šmejdech nebyl tak znatelný rozdíl, naopak aby pokud možno kvalitní aparatura hrála hůř.

Pokud tedy dnes spousta slyšících považuje zvuk z desky za lepší než z CD, je to z velké části právě tím, co jsem uvedl výše. Samozřejmě ale nejen tím. Ten, kdo má možnost porovnat stejnou muziku na CD a na vinylu hlavně u starších nahrávek, si to může ověřit.

A proč jsem se zas pustil do psaní? Zajímal by mě názor zkušených na výše uvedený gramofon PIONEER PL-05. Nemám na mysli ani tak srovnání s nynějšími desetitisícovými nebo dražšími přístroji. Spíš s těmi ve stejné době vyráběnými českými nebo spíš československými, o kterých si osobně nemyslím, že by ve své době byly až tak špatné. U těch drahých někdy ten vynikající zvuk není až tak slyšet, jako spíš vidět ta hromada peněz a možná i zajímavý vzhled.

[konosuke]

CD byla poslouchatelná ty origoš z Dojču a Rakous dovezená v záchvatu nákupního šílenství ihned po plyšáku (89) takové ty Abba, Slade, Scorpions...vážnou hudbu neposlouchám a nerozumím a to je škoda, tam CD slavilo úspěchy
aparáty byly nadmíru skrovné, Tesla MC911, zesil stavebnice TW, tuner pašovaná Unitra a garážové made samodomo bedny, dneska je laťka podstatně vejš jakože společnost bohatne prej. že prej. Bohužel, to co nám leze z lisoven je jedna hrůza, honí se pochybná kvantita a čísla. A to je špatné. Cédo má ohromné rezervy jenom produkce mizerná. Tolik ve stručnosti.

[TheLastUnicorn]

konosuke: A co jsi mi chtěl vlastně říct? Můžeš mi objasnit, kde srovnávám B73 s GX-620 a proč by mne mělo zajímat, kolik ty přístroje stály v ČSSR pred skoro 40-ti lety? Btw., víš kolik byla oficiální cena jednoho TK?

[p32]

Co je to TK? Tlakovej Kábl?

[Pikofarad]

Co je to TK?

Bony,nějaký bony.Když se zadařilo po 5kčs,běžně za 6.Ofi to mělo být snad 1:1

[ok1hga]

1 TK = jedna tuzexová koruna

Oficiálně měl jeden bon hodnotu jedné koruny. Na černém trhu se 1 bon v osmdesátých letech 20. století prodával přibližně za 5 Kčs.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bony
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuzex

[p32]

No, když to byla tuzexová koruna, tak byla za jednu korunu československou, ne? Co bylo na černém trhu, to se nepočítá. Počítá se to, co bylo na kontě v Živnobance.