Reprozostavy a všetko okolo
Moderátor: Moderátoři
Parametry sice nejsou kompletní ale použitelné by to mělo být. Ale spíš pro tu 2,5p variantu protože ten reprák má dost malý Vas a ta bedna co máš by pro něj byla ve 3p asi moc velká (odhad - nesimuloval jsem to).
Hele fakt nebude jednodušší a levnější vyměnit tu čelní stěnu a okopírovat nějaký již existující projekt? Mě je totiž naprosto jasné že se na návrh optimalizované výhybky vykašleš a budeš vymýšlet nějaké kokotiny s univýhybkama, které stejně ke kvalitnímu zvuku nepovedou. A já vím shodou okolností o pěkném miniprojektíku s dvěma ARN116, což je takřka totéž jako ten tvůj vysněný ARN100, jen má kulatou přírubu, inverzní vrchlík a je po(b)litý lakem.
Hele fakt nebude jednodušší a levnější vyměnit tu čelní stěnu a okopírovat nějaký již existující projekt? Mě je totiž naprosto jasné že se na návrh optimalizované výhybky vykašleš a budeš vymýšlet nějaké kokotiny s univýhybkama, které stejně ke kvalitnímu zvuku nepovedou. A já vím shodou okolností o pěkném miniprojektíku s dvěma ARN116, což je takřka totéž jako ten tvůj vysněný ARN100, jen má kulatou přírubu, inverzní vrchlík a je po(b)litý lakem.
Vas je tzv ekvivalentní objem. Je to jen jeden z TS parametrů, který se shodou okolností také měří v litrech (nebo zaostalí amíci, kteří ještě neobjevili metrické míry, v kubických stopách) není to doporučený objem. Nicméně dá se podle toho přeci jen alespoň přibližně odhadnout pracovní objem. Logicky větší ekvivalentní objem odpovídá i většímu pracovnímu objemu. U reproduktorů vhodných pro uzavřené ozvučnice se pohybuje často (nikoliv však vždy!) kolem 1/2 až 2/3 Vas.
Ne vždy je však menší objem výsledné ozvučnice výhrou. Objem je velmi úzce spjatý s citlivostí na nízkých kmitočtech a s větším pracovním objemem je snazší nějakou tu citlivost získat. Když si člověk uvědomí že o 3dB citlivosti méně znamená potřebu dvojnásobného výkonu na straně zesilovače, tak je to k zamyšlení. Z hlediska TS parametrů ty ARN100 i 116 vychází do té tvé bedny v podstatě ideálně. Akorát už je jejich dostupnost dost omezená vzhledem k tomu že se už nevyrábí. Jedná se o doprodej.
Ten projekt ti nenalinkuju protože jsem se spletl. Měl jsem nějak zafixováno že šlo o ARN116 a on byl s většími ARN130.
O významu jednotlivých TS parametrů si můžeš počíst například zde:
http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=15624
Ne vždy je však menší objem výsledné ozvučnice výhrou. Objem je velmi úzce spjatý s citlivostí na nízkých kmitočtech a s větším pracovním objemem je snazší nějakou tu citlivost získat. Když si člověk uvědomí že o 3dB citlivosti méně znamená potřebu dvojnásobného výkonu na straně zesilovače, tak je to k zamyšlení. Z hlediska TS parametrů ty ARN100 i 116 vychází do té tvé bedny v podstatě ideálně. Akorát už je jejich dostupnost dost omezená vzhledem k tomu že se už nevyrábí. Jedná se o doprodej.
Ten projekt ti nenalinkuju protože jsem se spletl. Měl jsem nějak zafixováno že šlo o ARN116 a on byl s většími ARN130.
O významu jednotlivých TS parametrů si můžeš počíst například zde:
http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=15624
K čemu ten program chceš použít?
Za prvé ten projekt se dvěma ARN130 byl odladěn se dvěma kusy. Ty samozřejmě požadují určitý pracovní objem (17 litrů). Máš ho? Řekl bych že nikoliv.
Za druhé musel bys vyměnit celou čelní stěnu.
Za třetí jsem ti nabízel možnost projektu s jedním ARN4708 a DT-25N ale nechtěl si přestože má stejnou velikost a ten objem by mu stačil.
Za prvé ten projekt se dvěma ARN130 byl odladěn se dvěma kusy. Ty samozřejmě požadují určitý pracovní objem (17 litrů). Máš ho? Řekl bych že nikoliv.
Za druhé musel bys vyměnit celou čelní stěnu.
Za třetí jsem ti nabízel možnost projektu s jedním ARN4708 a DT-25N ale nechtěl si přestože má stejnou velikost a ten objem by mu stačil.
OK, tak nič. Rozoberiem bedňu a pomeriam. Aký potrebuje ten ARN4708 montážny otvor pre osadenie?
Ten program, myslel som si, že vie simulovať zostavu a pomôže mi v teoretickej rovine s konštrukciou výhybky.
S tou čelnou stenou to je problém z toho dôvodu, že nie je celistvá. Reprá sú osadené v drevených štvorcoch a tie sú prilepené o nejakú drevotriesku alebo čo to je. Niečo medzi drevom a papierom. Musel by som ich poodtŕhať a nechať si z dosky vyrobiť predok.
Ten program, myslel som si, že vie simulovať zostavu a pomôže mi v teoretickej rovine s konštrukciou výhybky.
S tou čelnou stenou to je problém z toho dôvodu, že nie je celistvá. Reprá sú osadené v drevených štvorcoch a tie sú prilepené o nejakú drevotriesku alebo čo to je. Niečo medzi drevom a papierom. Musel by som ich poodtŕhať a nechať si z dosky vyrobiť predok.
tak ono by možná i bylo. Já bych začal měřením pvodního osazení jestli je to k něčemu a jen je to tradičně blbě použité a nebo jestli to musí jít pryč. třeba by se přišlo na to že by osazení mohlo zůstat původní a jen pořešit výhybku. Jakmile se ale takhle náhodně a beze smyslu začne měnit tak to je konec. Zvláště když dotyčný nechce investovat do odladění nové výhybky. To je pak jednodušší udělat nové čelo a vybrat projekt který už odladěný je a půjde to nějak rozumně im plementovat. Blbý je že pak z toho zbyde jen skelet, který taky většinou stojí za starou belu takže se opak člověk babrá s výztuhami, tlumením, utěsňováním atd.
workhard píše:Jebni to už konečně z okna a kup si pořádný bedny
Cituji sebe z druhé strany tohoto vlákna
Ale Thales to napsal hezky: Nejdřív změříme a pak vyhodíme repráky, pak vyhodíme výhybku a čelní stěnu, nakonec zbyde jen skelet, kterej vlastně taky vyhodíme... 
Věci,které fungují,se ZÁSADNĚ neopravují...