Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Našel jsem v garáži asi 40 let starej Odrezovač T. Červenej kanystřík asi 0,5L s trubkovou nálevkou a žlutým šroubovacím špuntem. Kdo ho pamatujete? Předpokládám, že to T je jako tanin. Zkusil jsem klíč 8/10 a za hodinu rez zčernal a čistej kov zfialověl. Asi funguje, ale je ho tam ani né deci, tak se budu muset poohlídnout v chemický drogérii.
A propo, ta kyselina citrónová, jakou koncentraci? Potřebuju asi půllitr lázně, kolik krystalů tam mám nasypat? A působit za horka nebo studena?

Hill píše:Zkus normální odrezovač.

Hille, v tom hokrákoj ale asi není tanin. Zkusím sehnat ten od Worko.

Odrezovač T obsahoval kyselinu fosforečnou, žádnej tanin - to je až moderní "ekologickej" vynález. Tanin dělá černou sprašující se vrstvu, ne kovově čistej povrch - to je právě známka působení kyseliny.

Tak co je lepší, s nebo bez?

Celeron píše:ta kyselina citrónová, jakou koncentraci? Potřebuju asi půllitr lázně, kolik krystalů tam mám nasypat? A působit za horka nebo studena?

Čím větší koncetrace a vyšší teplota roztoku tím bude proces odrezení rychlejší, na půl litru vody si myslím že je 100-200g kyseliny dostačující. Tím jak ten roztok na rez působí tak se zabarvuje do žluta. Někdo poté ještě doporučuje pasivaci povrchu např. oplachem v roztoku jedlé sody, ale dle mých zkušeností to není nutné.

Celeron píše:Tak co je lepší, s nebo bez?

Odrezovač s kyselinou fosforečnou jen čistí od rzi, s taninem rovnou i pasivuje - stačí pak přetřít mastnou hadrou, jak to léta dělávali naši dědkové - pucvol a motorovej olej na ní, a máš vystaráno. Dokud bude ocel krytá mastnou vrstvou, klidně i špinavou, rez se nebude konat.

Stačí ocet a špetka jedlé sody trvá to delší čas ale ok.

Octovka se solí (NaCl) a moukou pro zahuštění se používá na mosaz a měděný slitiny - na ocel nepatří.

To jste družstevníci?

Každý správny e-bastlíř snáď má doma regulovateľný zdroj. Ja by som to osobne skúsil hodiť na zdroj, prisypal sódu a skúsil to elektrolyticky odhrdziť.

BTW kto použijete kyselinu fosforečnú na odhrdzavenie, môžete ju potom využiť i na jednoduchú povrchovku - fosfátovanie (parkerizing), a to buď zinočnaté, alebo manganisté (burel z baterky). Ja som to robil "od oka" a trocha som neodhadol koncentráciu kyseliny, takže som súčiastku kyselinou mierne zdrsnil..

No a ako už Karel spomínal brunýr (černenie), na to už treba iné lakocinky - zmes liadku draselného a hydroxidu sodného, pekne zahriate na 150°C. Nasrat. /Zámerne nespomínam "studený brunýr", teda s oxidom seleničitým - ten je dobrý akurát tak pre nimrodov ak si oškrú flintu/

Pravdu má killroy , ostatní jsou kraviny .

Klíče v žigulu bejvaly kadmiovaný, jestli se nepleu.

Odrezovač a pak chemicky černit (asi jak lauf vzduchovky či brokovnice)
je to v tý knize na str. 59, postup a složení roztoku
pokusy

Jen pro představu co dokáže ta kyselina citronová a odrezovač s taninem.

Slusne