Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Taky tam má stejnosměrný proud. Není to trafo. Jen tlumivka. Takže by měla mít nějakou integrovanou mezeru, na rozdíl od jádra pro trafo.

Ano máš pravdu, je to synchronní měnič, tlumivka je filtrační, to znamená, že lepší jádro jenom zlepší filtraci, nikoli účinnost.

Takže není co řešit, zůstane tam původní.

Tlumivka i u synchronního měniče je pochopitelně akumulační.

Celeron píše:Takže není co řešit, zůstane tam původní.

To je asi nejrozumnější. Součástky jsou optimalizované - tj. ošizené tak nějak rovnoměrně, aby žádná nevyčnívala kvalitou. Vyměníš cívku a odejdou tranzistory nebo diody.

Jako nejlepší metodu doporučuju myšlenku:

Nebo se vykašlat na výpočet a prostě tam vymrsknout chladiče s dvoj až trojnásobnou plochou a dál neřešit.

Chladiče nic nežerou, nerozbijou se, nepískají. A můžeš je použít znovu.

Není akumulační, je stejná jako u déčkovýho zesilovače, čili stejnosměrná filtrační od DC do 20kHz, kdyby tam nebyla, tak se nic nestane, jenom bude prosakovat spínací kmitočet ven ze zesilovače nebo ven z měniče do reproduktorů a dráty rušit rádio. Některé zesilovače ji ani nemají.
Reproduktory se nespálí, protože když do basáku pustíš 400kHz, tak se nic nestane, protože má obrovskou indukčnost a žádný proud do něho přes tu indukčnost neproteče. reproduktor konzumuje pouze tu nízkofrekvenční modulaci obsaženou v těch PWM 400khz.

Synchronní měnič je úplně to stejný jako PWM déčkovej zesilovač, akorát je bez audiomodulace a taky má DC zpětnou vazbu stejnou jako synchronní měnič.
Proto déčka jedou od DC, protože v PWM signálové cestě nejsou žádný kondenzátory.
Na výstupu synchronního měniče nebo zesilovače je moc kilohertz, že se to při DC vazbě chová jako stejnosměrný proud.

Jediný rozdíl mezi synchronním měničem je, že zesilovač se chová jako čtyřkvadrantový zdroj všemi směry pro střídavej i stejnosměrnej proud DC/DC DC/AC AC/DC.
Kdyby byla akumulační, nemohlo by to fungovat.

samponek píše:Není akumulační, je stejná jako u déčkovýho zesilovače, čili stejnosměrná filtrační od DC do 20kHz, kdyby tam nebyla, tak se nic nestane...

Nic by se sice nestalo, ale taky by to vůbec nefungovalo jako snižovací měnič. Tlumivka je tam zcela zásadní.

Nepatří to úplně k věci, ale jsem v úžasu, jaké tvoříš obrovsky výkonné konstrukce se svým zcela ojedinělým vnitřním světem a názory na fyziku. Včetně vlastních pojmenování jevů. A bez základních znalostí elektřiny, magnetizmu,...A jedním vrzem se pouštíš do úvah o 4Q zdrojích. Jsi přírodní úkaz. Ale pozitivní.

Zjistil jsem to při pokusech, když pustím proud do výstupu, objeví se přeměněný na vstupu, platí to pro DC i AC, předtím jsem nic o 4Q zdrojích nevěděl, ani že existují.

Zjistil jsem to náhodou, když jsem mačkal membránu velikého subwooferu, který byl potichu, ale připojený k zesilovači, přišlo mě divný, že to jde těžko, až potom jsem zjistil, že se to transformuje, tak jsem to zkusil s bateriií a potom jsem do výstupu pustil štřídavý proud z trafa a potvdilo se mi to.

Synchronní měnič funguje i bez filtrační tlumivky, stejně jako PWM zesilovač, akorát prosakuje spínací kmitočet ven po drátech. Na DC vazbu to nemá žádný vliv, protože je před tlumivkou.

On to není ani tak synchronní měnič, jako spíš propustný měnič.
Máš talent zatáhnout do vlákna úplně jinou tématiku a jedeš si to svoje bez ohledu na probírané věci.

Právěže tento konkrétní měnič je synchronní ve verzi DC/DC snižovače a odtud ta známá blízká podobnost i chování se zesilovačem.
Není akumulační, ani jiný.

Já už pro šamponka prostě nemám slov...

Fakt nulové vědomosti ze souvisejících oborů, jak říkal kolega, o to větší generování nesmyslů.

Šamponku, víš, co je na synchronním měniči* jiného proti normálnímu s pouze jedním řízeným spínacím prvkem a diodou? Nejspíš to vůbec netušíš...

(*)míněn měnič se synchronním usměrňovačem, on totiž termín "synchronní měnič" je taky nesmysl.

V tomto měniči jsou dva tranzistory v polomostu a poměrem doby otevření horního a spodního je dáno výstupní napětí. Tento měnič je snižovací, velmi podobně je zapojen i zvyšovací, akorát snižovací je napájen do tranzistorů a výstup má z cívky a zvyšovací je napájen do cívky a výstup má z tranzistorů.
Úplně stejně je zapojen i obousměrný synchronní měnič.

Podobný najdeš třeba na základní desce počítače. Druhý tranzistor v tomto měniči "nahrazuje" diodu, ale je řízený.
Podle použití se to nazývá synchronní snižovač, synchronní zvyšovač, synchronní usměrňovač, vždycky je to zapojený stejně, nebo velmi podobně.
Podle počtu polomostů se to dále rozšiřuje na např třístupňové, šestistupňové synchronní snižovače, 4Q zdroje atd. Výstupy polomostů jsou za tlumivkami spojeny paralelně, fáze buzení polomostů je posunuta o 120 nebo 60 aby mohly být malé cívky a co nejvíc se to podobalo stejnosměrnému proudu.
Jiného je to, že je tam vždycky o jeden tranzistor " navíc" který je taky řízený.

Chtěl jsem tou otázkou (možná špatně formulovanou) naznačit, zda si uvědomuješ, že každá pracovní (tj. pulsně napájená) tlumivka v jakémkoliv měniči je akumulační (jak nakonec naznačil i kolega výše).

Ale pravděpodobně je to marný.

Ano, často bývá akumulační, ale v tomto konkrétním druhu/typu měniče, snižovače je pouze výstupní - filtrační a za ní jsou kondy.
Polomost - tlumivka - kondy. Když sem tlumivku nedáš, bude to fungovat taky, jenom to bude prosakovat a kondy trpět.
Když nedáš tlumivku do jiného typu/druhu měniče, nebude fungovat vůbec.

No jak píšu, je to marný.

Kde chybějí základy, tam nemůže být nic nad tím.

Pokud mluvíme o LM25116: nejde o žádný "polomost", ale o klasický synchronní usměrňovač ve step-down měniči s akumulační tlumivkou.

Ale už nejspíš nebudu reagovat, protože je to vážně jak s hotentotem.

Věta "Když sem tlumivku nedáš, bude to fungovat taky, jenom to bude prosakovat" mluví za vše.