Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No určitě je to moc, nxn poptává <10 ppm a radši <1 ppm.

RV-3028-C7 na vývojové desce. Krystal je uvnitř v obvodu. Obvod obsahuje i RTC, ale ten není nutné použít. Podstatný je volitelný výstup 32768Hz až 1Hz. Z výroby je výstup CLKOUT nakonfigurován na 32768Hz. Pro trvalé nastavení výstupu CLKOUT na 1Hz stačí jednorázově přes I2C uložit hodnotu 0xC5 (oprava dle upozornění od Dumitru) do EEPROM na adresu 0x35 v obvodu a zůstane zapamatováno i po vypnutí napájení. Jednorázová konfigurace se dá udělat třeba přes Arduino s použitím této knihovny. Z výroby kalibrovaná přesnost +/- 1 ppm při teplotě 25°C. Napájení 1,1 až 5V. Při napájení 3V spotřeba jen 45nA.

nxn píše:...jak v řídícím obvodu hodin nastavit "přesně" 1Hz...

Vteřinové impulzy bych nejprve "zviditelnil"(nebo "zeslyšitelnil") a dal je "poslechnout" této nebo této mobilní aplikaci:

Valdano píše:Pro trvalé nastavení výstupu CLKOUT na 1Hz stačí jednorázově přes I2C uložit hodnotu 5 do EEPROM na adresu 35 hexa (53 dec) v obvodu a zůstane zapamatováno i po vypnutí napájení.

0xC5 -> 0x35

Každopádne ale ta integrovaná eeprom robí dane RTC veľmi zaujímavé

masar píše:

nxn píše:...jak v řídícím obvodu hodin nastavit "přesně" 1Hz...

Vteřinové impulzy bych nejprve "zviditelnil"(nebo "zeslyšitelnil") a dal je "poslechnout"…

Na mechanické hodinky asi dobré, ale jinak…
Nemůže to být přesnější než krystal ve founu - a tam se podle mne moc na přesnost nedbá, founy si čas korigují přes operátora nebo po netu, jinak dost ujíždějí. Pak je taky otázka, jak hustě se sampluje zvuk - to do toho vnáší další chybu (při 48 kHz a 1 minutě záznamu je to ± 0,35 ppm).

Hill píše:Není to moc, ±50 ppm, když ty hodinové obvody mají dlouhodobě do 0,2 ppm (6 s/rok) ?

Které?

Dřív jsem používal TCXO RTC které měly slušnou stabilitu i při změně teplot a hlavně šly jednoduše sw doladit. Takže když se to v daném umístění a teplotním režimu za rok zpožďovalo o 30 sekund, trochu jsem jednoduše přidal a byl klid. Co je platné že RV-3028 má dlouhodobou stabilitu 1ppm, když teplotně to lítá řádově víc.

Při dnešních cenách GPS modulů již nepoužívám nic jiného, pokud to neni ve sklepě a je aspoň trošku signál. Není s tím žádná starost.

martinkopp píše:Které?

Všechny, pokud pracují se vstupním kmitočtem v řádu MHz. Samozřejmě záleží i na výbrusu krystalu, jeho zapojení a stabilitě okolních kapacit.
Krystaly 32768 Hz jsou ve srovnání s tím násobně citlivější na teplotu, tlak vzduchu i rozkmit, potžmo napájecí napětí oscilátoru.
Ale v těch hodinách a budíkách s krystalem 4,19... MHz (s obvodem TC8066P nebo jeho ekvivalentem U114D) si ještě dávali záležet a oboje hodiny se skutečně předcházely o maximálně 10 s za 20 měsíců. Za delší dobu jsem si to nedovolil testovat, aby nevytekla baterka.
Jak to bylo s krátkodobou stabilitou (dejme tomu v řádu dnů, či hodin) jsem neměl čím testovat, je možné, že se hodiny během půl roku o pár vteřin zpozdily, pak s konstantním časovým posunem šly nějaký ten měsíc přesně, a s klesajícím napětím baterky to zase doběhly.

Já mám strojek z Primkového takový, ale už nevím přesný typ toho budíku.

Tohle vypadá ze spínaček SPQH co měly dobíjení NiCd napájecího článku přes 18k odpor přímo ze sítě. Ten odpor tam je vidět. A navíc tam je 4V zenerka, kdyby baterie vyschla, napětí by vyletělo a zničilo IO.

mi-ro píše:Tohle vypadá ze spínaček SPQH

No jo, teď jsi mě nakopnul, já jsem kdysi předělával ty mechanické hodiny v KOMEXTHERMU za digitální, ach ta paměť, díky.

Když jsem si před časem kalibroval normál v BM520 na nějakým sekundárním etalonu HP v Krystalech H.K. tak jsme to dělali oscilem přes vobrázky starýho Lissajouse. Ideál je, když je čára pod úhlem 45°. Jak se začne naklánět a nebo dělat elipsa a různě natáčet, dá se z počtu otoček spočítat rozdíl obou frekvencí za určitý čas a z toho taky vypadne ppm. Tu teorii měl kámoš co tam dělá v hlavě a rovnou to vypotil na papír.
Jestli to jde ale u takhle nízkýho kmitočtu jsem nikdy nezkoušel. Na analogu asi né, nejspíš bude potřeba paměť.

Lissajous - vezmi si, že pohyb obrazce, který ti na MHz trval sekundy, bude na 1 Hz trvat megasekundy (při stejné relativní odchylce). Takže zapomeň na osciloskop a použij XY plotter.

Hill píše:

martinkopp píše:Které?

Všechny, pokud pracují se vstupním kmitočtem v řádu MHz. Samozřejmě záleží i na výbrusu krystalu, jeho zapojení a stabilitě okolních kapacit.
Krystaly 32768 Hz jsou ve srovnání s tím násobně citlivější na teplotu, tlak vzduchu i rozkmit, potžmo napájecí napětí oscilátoru.
Ale v těch hodinách a budíkách s krystalem 4,19... MHz (s obvodem TC8066P nebo jeho ekvivalentem U114D) si ještě dávali záležet a oboje hodiny se skutečně předcházely o maximálně 10 s za 20 měsíců. Za delší dobu jsem si to nedovolil testovat, aby nevytekla baterka.
Jak to bylo s krátkodobou stabilitou (dejme tomu v řádu dnů, či hodin) jsem neměl čím testovat, je možné, že se hodiny během půl roku o pár vteřin zpozdily, pak s konstantním časovým posunem šly nějaký ten měsíc přesně, a s klesajícím napětím baterky to zase doběhly.

Aha, takhle jsi to myslel. Takže to bylo spíš dílem náhody a štěstí se trefit do okolních podmínek aby šly hodiny přesně. Já nedávno hledal oscilátor se zaručenou stabilitou kolem těch 0,2ppm a ani dnes to není zrovna běžná a už vůbec ne levná záležitost. Tak proto mne zaujalo, že nějaké obvody ve starých hodinách to zvládaly.

martinkopp píše:Co je platné že RV-3028 má dlouhodobou stabilitu 1ppm, když teplotně to lítá řádově víc.

Záleží v jak velkém rozptylu teplot se to má provozovat. V návodu k RV-3028 v sekci 6.3. OSCILLATOR PARAMETERS na straně 100 je teplotní charakteristika. Od strany 81 v sekci 4.15. FREQUENCY OFFSET CORRECTION je zmíněna možnost průběžné korekce frekvence. Hodnota EEOffset pro 1ppm při 25C dle kalibrace při výrobě je uložena v EEPROM a dá se průběžně měnit. Namísto měření frekvence by se dala měřit teplota čipu (krystal je v něm) a dle teplotní charakteristiky pak třeba z Arduina provádět na základě aktuální teploty průběžnou kompenzaci třeba jednou za pár hodin. Ne však zas příliš často, aby se tím nevyčerpal počet zápisů na danou adresu v EEPROM.