Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To je přeci jedno. Dalo by se o těch měřákách povídat donekonečna...
Buď zdráv.

Tak to ještě přidám pro vás, kdo to už nepamatujete, zjednodušený nákres tepelného ampérmetru, který jsme dělali k nabíječkám autobaterií. Normální ampérmetr byl buď těžko k sehnání, nebo drahý (a pro bastlíře do 15 let prakticky nedostupný, tehdy toho smeťáky zrovna plné nebyly).
Jakýsi přehled o nabíjecím proudu to chtělo, i když zrovna u nabíječky by se hodil měřák střední hodnoty a ne efektivní, přesto to ukazovalo docela slušně.

Využívá tepelné roztažnosti kovu, prostě napnutá struna se proudem ohřeje a pérko přes převod na ručku ji prohne. Keramický knoflík se dvěma dírkami zajišťuje, aby se lanko nepřepálilo, ten drát někdy topil dost.
Když se vychytala délka, materiál drátu, pružinka i průměr osičky s ručkou, dokonce se to i po vypnutí dlouhodobě umělo vracet na nulu, pochopitelně s diferencí danou okolí teplotou, ale ta moc velkou chybu neudělala.

Sundal jsem merak z police ohledne symbolů

to Hejnicek : díky za foto, tak nakonec je to systém elektrodynamický.
to Hill:
.. průměr osičky s ručkou.. jak byla ta osička uložena ?

Celeron byl rychlejší..

Nojo, jenže podle tabulky, co jsem dával včera, to je elektrodynamickej systém.

DC wattmetr nedává smysl, protože pak je výkon prostým součinem UxI.
Střídavý wattmetr dovede změřit výkon jak AC tak DC. Ale aby změřil AC činný výkon, musí násobit vektorově. Takže pevná civka proudová a pohyblivá napěťová, jejich vzájemné silové působení respektuje fázový posun napětí a proudu. Při posunu 90° je výchylka nulová (výkon je pouze jalový). Proto ručkové wattmetry byly vždycky elektrodynamické. Zato lze udělat wattmetr s nulou uprostřed a výchylka indikuje i směr toku energie.
Samotný proud nebo napětí se dají měřit kdejakým měřícím ústrojím. Deprèz (výchylka úměrná střední hodnotě), elektromagnetický (výchylka úměrná efektivní hodnotě, ale indukčnost omezuje frekvenční rozsah), tepelný (termočlánek, deformační člen... Výchylka je úměrná efektivní hodnotě bez ohledu na tvar a frekvenci.)
Nezávislost na frekvenci je ale omezená dole setrvačností a tlumením měřicího ústrojí.

marshal píše:.. průměr osičky s ručkou.. jak byla ta osička uložena ?

Co si vzpomínám, osička měla kolem 1,5 mm průměr a měla čípky na koncích, uložená ve stěnách strojku z budíku. Bylo na ní kolečko, k němu byla přilepená ručka, výchylkou se právě vešla mezi sloupky.
Myslím, že i pérko jsem původně nakreslil blbě, že táhlo přímo proti lanku od odporového drátu, ale ve výkresu překáželo.
Tak jsem to překreslil.
Prostředek návinu lanka k byl přilepený kapičkou Epoxy na osičku. Ten odporový drát měl délku asi 12 cm.

to je lepší, protože to eliminuje tření osky. Proto jsem se ptal na uložení.
Zlaté české ručičky. Já jsem pouze zorganizoval měřák ve fabrice..

Jednoduchý ampérmetr (elektromagnetický) se přeci dal postavit i z Merkura Elektro.
V době kdy nic nebylo jsem používal ručkové indikátory z magnetofonů s bočníkem z odporového drátu. Ovšem tenhle systém je velmi pěkný. Mělo to možná nějakou nezamýšlenou teplotní kompenzaci roztažností základny která držela tu napjatou strunu, ne?

to Hill: mohu se zeptat v čem byl kreslen obrázek A-metr.png ?
děkuji.

Takové rychlé malůvky dělám v normálním MS Malování.
Pokud jde o tu teplotní kompenzaci, tu jsme nijak neřešili, tehdy nás to ani nenapadlo a nevšimli jsme si ani, že by teplota okolí od 10° do 30°C způsobovala nějakou velkou chybu. Základna byla na centimetrové desce z texgumoidu, struna napnutá mezi dvě šroubovací přístrojové svorky.
Přesnost a opakovatelnost čteného údaje si netroufám odhadnout, ale pro nabíječku by i 10 % byla přesnost slušná.
Ale víc si toho opravdu nepamatuju, je to přes 55 let.

Ampérmetr a voltmetr s termočlánkem (aktuálně Aukro).