ze zvědavosti:
kdysi jsem měl ručkový watmetr s termistorem, značený symbolem V na rovné čáře. Mám dojem že to byl výrobek Metra ale nejsem si jist. Díval jsem se na současný sortiment Metry ale ni takového neuvádí.
Ne že bych po něm toužil ale vpoměl jsem si na něj když jsem četl něco o
TRUE RMS a zajímalo by mě jestli ještě existují.
[/u]
existuje ještě watmetr s tepeným čidlem ?
Moderátor: Moderátoři
Termočlánek. Ale v týhle tabulce samostatnej není, jen ve spojitosti s magnetoelektrickou podkovou.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Termokříž se používal hlavně k měření efektivních hodnot proudů od technických frekvencí až do megahertzové oblasti.
Dodával se přímo s měřidlem MP40, 80 nebo 120.
Pro MP40 s citlivostí 10 mV a vnitřním odporem 5 Ω existovaly články MtP40 pro proudy 150 mA (odpor žhaviče 9 Ω), 250 mA (2,5 Ω), 400 mA (1 Ω), 600 mA (0,5 Ω) a 1 A (0,25 Ω).
Termokříže MtP80 a MtP120 měly větší rozsah proudů: od 10 mA do 10 A (odpor žhaviče 125 Ω až 15 mΩ), citlivost systémů MP80 i MP120 byla rovněž 10 mA, ale vnitřní odpor 10 Ω.
Podstatné je, že stupnice byla kvadratická s potlačeným začátkem a každý kus se kalibroval jednotlivě, termokříže nebyly záměnné.
Nějak po roce 1990 se v katalogu Metry přestal termokříž objevovat.
Wattmetr s termokřížem by měl problém se zobrazením činného výkonu, vždycky by ukazoval jen efektivní VA, bez ohledu, zda jde o činný výkon ve W, nebo o čistou jalovinu ve VAr, protože termokříž produkuje na výstupu stejnosměrné napětí závislé na efektivní hodnotě proudu žhavičem. Z toho plyne, že nějaký fázový posuv mezi měřeným proudem a napětím nehraje vůbec roli.
Dodával se přímo s měřidlem MP40, 80 nebo 120.
Pro MP40 s citlivostí 10 mV a vnitřním odporem 5 Ω existovaly články MtP40 pro proudy 150 mA (odpor žhaviče 9 Ω), 250 mA (2,5 Ω), 400 mA (1 Ω), 600 mA (0,5 Ω) a 1 A (0,25 Ω).
Termokříže MtP80 a MtP120 měly větší rozsah proudů: od 10 mA do 10 A (odpor žhaviče 125 Ω až 15 mΩ), citlivost systémů MP80 i MP120 byla rovněž 10 mA, ale vnitřní odpor 10 Ω.
Podstatné je, že stupnice byla kvadratická s potlačeným začátkem a každý kus se kalibroval jednotlivě, termokříže nebyly záměnné.
Nějak po roce 1990 se v katalogu Metry přestal termokříž objevovat.
Wattmetr s termokřížem by měl problém se zobrazením činného výkonu, vždycky by ukazoval jen efektivní VA, bez ohledu, zda jde o činný výkon ve W, nebo o čistou jalovinu ve VAr, protože termokříž produkuje na výstupu stejnosměrné napětí závislé na efektivní hodnotě proudu žhavičem. Z toho plyne, že nějaký fázový posuv mezi měřeným proudem a napětím nehraje vůbec roli.
To je sice hezký, ale tento wattmetr nemá žádný tepelný usměrňovač.
Asi proto je Metra vyráběla jen jako ampérmetry, u nichž je jedno, zda jde o stejnosměrný proud, nebo efektivní hodnotu proudu střídavého: například na měření vf proudu vysílače do antény, k indukční peci, či na podobné účely.ransom píše:Wattmetr na principu termočlánku by fungoval správně jen pro DC napětí...
Hlavní výhodou termoelektrickýho měření je, že je v hodně širokým pásmu frekvenčně nezávislý, takže samotnýmu měřáku je ganz putýnka, jestli přes něj jde proud o kmitočtu 50Hz nebo půl mega - proud/výkon ukazuje furt stejně v efektivní hodnotě a nepotřebuje mít kalibrační tabulku s vynesenou závislostí podle rychlosti vnitřního usměrňovače. A taky mu je naprosto u zádele tvar průběhu - harmonika neharmonika, efektivní hodnotu zas dává furt ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!