Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No výborně, to je přesně to, co mám někde založené. Levý vzorek je ze starších antén TVA 2160, na tom černém plastu je z druhé strany logo ZVT.

Na stránkách "českého Farnella" jsem našel anténu, která mi připomíná Colorku (Vaten, či Kovoplast - ten s anténami údajně končí). Či spíše její německou obdobu Schwaiger CCK 91.

• Schwaiger ukončil výrobu kvalitních UHF antén CCK 43 a CCK 91 (článek plus diskuse)
• Stellar labs 30-2370

Má to být soudobý chinassráč, ovšem okopírování se jim (zdá se) podařilo. Když pominu provedení a materálovou výdrž, takto si (teoreticky) představuju použitelný výrobek v podmínkách a místech, které v jižních Čechách znám. "Výkonná anténa" bez zesilovače(čů) je do baráků a malých bytovek v podstatě bezúdržbové řešení, řekl bych.

Nespornou výhodou té osvědčené dlouhé antény, ať už ji dělá kdokoli, jsou "x-prvky", které překáží v prostoru, i pomocné ráhno, které ji podpírá ve dvou či třech místech: anténa je odolnější proti houfování tažného ptactva, než třeba takové triplexy s rovnými prvky a uchycením za reflektorem. Už jsem tu o tom psal - loni na podzim těch ptáků sedlo tolik, že jäkl nevydržel a počasí nepočasí musel jsem na střechu vyměnit anténu. Tentokrát těch závisláků nechodilo tolik, chyběli ti, kdo zatěžují internet čuměním na stejně zbytečný obsah (ale co: máme optiku do každého bytu, přesto stejně čekám, až se to v nějakém úzkém místě ucpe).
Ale zpět k anténám: dlouhá anténa vyžaduje homogenní pole, do 300 metrů okolo ní nic tak rozměrného, aby to poskytlo nezanedbatelně silný odraz, jinak můžeš ubírat prvky a najednou zjistíš, že když z ní uděláš "krátkou colorku", je signál stabilnější, zejména s počasím, i silnější. Tady v Podkrkonoší ještě pořád taková místa jsou, kde dostaneš víc ze síta, než z dlouhé yaginy.
Takže ano, čtyřnásobný rozbočovač a hvězdicový rozvod napájené výkonnou anténou můžou místy dobře posloužit, ale také se můžeš dočkat zklamání, když nenajdeš místo ani směr, v nichž bude úroveň signálu z antény na takové rozbočení stačit. A nakonec stejně nezbude, než před rozbočení vrazit linkový zesilovač.
Asi nejjednodušší je, když máš na vysílač přímý výhled. Nainstaluješ anténu, dosměruješ a vidíš: stačí / nestačí. I bez měření, na to vyhoví většinou samotný indikátor úrovně a kvality signálu v televizi. A podle toho se můžeš pak zařídit dál.

V souladu se dvěma posledními odstavci konám už léta.

Ještě pár příkladů závěrem (procházel jsem jeden ze svých zálohovacích diskůch).

[1] Schwaiger CCK 43. Opět plošňákový sym. člen, opět jiný, než dříve zmíněné. Měď je na dolní straně, ale blesk desku dokázal prosvítit. Opletení má kontakt s pásovinou pod dolním šroubkem. Střední vodič je pájený, překrytý šroubem (na foto chybí). I na nějakou konzervaci zřejmě došlo, ale nemám to na foto a v hlavě po letech teprve ne.

[2] Zesilovač UHF, polistopadový, sym. člen s plastovým jádrem. Víčko jsem odpájel a udělal nějaký (už zapomenutý) zásah. Napájení 12V "zdola po koaxu". Na víčku byl lepený štítek s popisem (psaný postaru strojem). Možná to ještě někde premává...

[3] Supercolor Kovoplast, renovace. Lehce jsem odrbal hliník ant. zářiče, použil nové šroubky, matky, podložky. Symetrické svorky jsem zkrátil a připájel k očkům. I na nějakou tu konzervaci došlo, ovšem na foto nevidno. Škatule byla jako nová. Člen s plastovým jádrem odpovídá Terozu ze začátku tématu.

[4] Sym. člen stylu jako v bodě [3], ovšem zřejmě z Colorky Vaten. Sym. svorky tvoří otvory na DPS (pevná rozteč). Střední vodič jsem zakončil očkem vytvarovaným z onoho koax drátu a ještě jsem ho procínoval, je to drobet vidět. Zda bylo posléze v krabičce lakováno/nelakováno? Kdo si to má po těch letech pamatovat.

Kromě členu Teroz se už nic z uvedeného zřejmě nesežene nové, nepoužité.