Stránka 2 z 2

Napsal: 20 dub 2026, 08:25
od ferdislav
A co zákon zachování energie?

Napsal: 20 dub 2026, 08:44
od HF_Tech
Všechny tyhle zdroje jsou jen dočasné. Definitivní řešení je až ZPM generátor 8-)

Napsal: 20 dub 2026, 08:48
od bu2520
Myslím, že začalo století plýtvání a maření energie a až narazíme na strop, tak zřejmě nastoupí století recyklace.

Napsal: 21 dub 2026, 12:07
od houmr
Myslím, že o stabilizaci terénu tu vůbec nikomu nejde. Zavážet a ukládat někam suť, zeminu a bůhví co ještě je dneska miliardový byznys. A když na to ještě stát něco přihodí pod záminkou "rekultivace", je to dvojnásobné terno.
Např. ing.Cílek už před lety upozorňoval, že taková pískovna na jeden díl objemu prodaného písku pak inkasuje 3x nebo 4x tolik za to, že stejný objem suti nebo zeminy pak do té pískovny po vytěžení uloží v rámci "rekultivace". Takže se by se teoreticky vyplatilo i ten písek dávat zadarmo. A když se někde najde jáma, kde se ten písek ani těžit nemusí a rovnou se dá zavážet, začnou kolem ní kroužit všichni, kdo v daném oboru umí chodit.

Stačí se projet v Praze po Jižní spojce a uvědomit si, kolik ta neustále se zvyšující halda u Šterbohol asi vynesla miliard (pro představu za likvidaci sutě kontejneru od Avie jsem loni platil 3300 korun za kus).
Tou "havárií práva" jak před lety nazval ombudsman tu haldu v Chýni bych mohl pokračovat.

Napsal: 23 dub 2026, 20:11
od kulikus
A Co tlakovzdušná elektrárna? Např. Solné jeskyně natlakují vzduchem a pak to žene generátor.

Napsal: 23 dub 2026, 20:16
od rnbw
Tlakovy vzduch je nebezpecny a obsahuje malo energie.

Napsal: 23 dub 2026, 22:12
od MiraSt
Hill píše:
jezevec píše:...neudržované šachty se časem zřítí a na povrchu se pak propadá terén.
Na silnici 301 (a v okolí) bývala dodatková tabulka s nápisem PODDOLOVÁNO.
Ano, propadá se to, proto se po ukončení těžby dělá zavážka.
Na Karvinsku se vyskytuje tahle značka: https://mapy.com/cs/zakladni?pid=107640 ... z=15&ovl=8
Tam se žádná zavážka nedělá. Prostě se to časem propadne.

Napsal: 30 dub 2026, 20:52
od AZK401
Jinak podzemní zásobníky plynu jsou většinou tvořené porézními horninami. U nás s výjimkou jednoho - příbramská šachta č. 16 Háje, která je utěsněná a natlakovaná zemním plynem. Šachta sahá do hloubky 1 838 m a je tedy nejhlubším dolem v České republice. Efektivní skladovací kapacita tak činí 72 milionů m³ pod tlakem 9,5 MPa, výhledově měl být tlak zvyšován až do 12,5 MPa

Teplota na dně je trvale 40°C.