Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Díky, myslím, že to byla tahle bichle. Ale jak jsem o ní přišel a kdy, to už nevím.

Máš odkaz v soukromé zprávě.

Pánové, děkuji za příspěvky. Učitel Hýška na průmce dbal na znalost výpočtu elektronkových zesilovačů z charakteristik včetně korekcí pro potlačení poklesu výšek v konci. Bez zásahu se mi jeví nejlépe 2x300V Ra-a se zátěží dvou beden po 4 ohmech paralelně (žhavicí napětí v sérii). Vzhledem k tomu, že pro třídu A je hafo konců ze starých rádií pro 2 až 2,5W a vyšší výkony jsou od cca 40W (Music), třídu 6W pokrývají konce dražších rádií Tábor, Opera či Capriola, pak pásmo kolem 10W by mohlo pokrývat toto řešení.
Mám praktickou zkušenost z konce Tábora na maďarských supermaxech. Zvuk je zcela nepřehlédnutelný i v několika sousedních kancelářích.
Sám jsem zvědav na praktický výsledek. Chytřejší budu spíše koncem roku. Nyní je to prázdninové rozjímání mezi záhonky.

Kdyz uz si roebiral ty vracky radii, tak prece v kazdem je i vystupak... Pouzivat napajeci trafo bez prokladu na vystup je hodne znouzectnost nebo jestli nekdo zamerne hleda punkovej zvuk

A co třeba použít to jako síťový trafo? Nějakých 700-800 V na zkoušení polovodičů?

Na to je moc tvrdý. Na pokoušení přechodů napěťovým průrazem musíš mít omezení proudu na takovou velikost, aby po průrazu netekl tak velikej proud, kterej by přechod tepelně přetížil až k destrukci. Když si pak položíš jako limitní mez výkon 0,1W a budeš mít třeba přechod s průrazným napětím 160-200V, kolikpak do něj asi tak můžeš pustit proudu, abys udržel tepelnou ztrátu pod mezí destrukce? Že by pro sichr ještě ponížit - a najednou z toho máme nižší stovky MIKROampér ... V takový situaci je to trafo, schopný z anodovýho vinutí nakrmit flašku nějakýma 300mA při 2x300V, srovnatelný ne s kanónem, ale s demoliční termonukleární náloží na vrabce ...

Při měření průrazného napětí vždycky musí být limitovaný proud.
Na to existuje taková součástka, rezistor se jí říká. Když se zvolí správná velikost jeho odporu, k destrukci nedojde a přitom je jedno, jaký maximální odběr dovoluje zdroj.

No, Rayere, jak jsem psal, výstupáky tam jsou, ale do tří watů.
Jinak měřím průrazná napětí (300+300)V*1,4 to je cca 840V. Napětí usměrním dvěmi diodami, přidám dva kondíky, vše zahustím rezistory kompenzujícími rozptyl parametrů diod a kondenzátorů. Jako jednocestný usměrňovač. Do série s měřenou součástkou připojím velký rezistor 1MΩ, paralelně k součástce voltmetr a měřím. Proud max do necelého mA, takže dojde k půrazu napěťovému, nikoli proudovému a už vůbec ne k destruktivnímu průrazu výkonovému. Na většinu Si polovodičů to stačí. Na bambusáky bych potřeboval větší proud kvůli zbytkovým proudům polovodičů, ale po velmi krátkou dobu (která nedovolí výkonovému průrazu zlikvidovat součástku). Bambusáci si krátké výkonové průrazy nechají líbit, nicméně to příliš zdravé není.
PS: koncové tranzistory milují odpor mezi bází a emitorem cca 10 až 100Ω podle typu, příjemně se zvedá průrazné napětí Uce na hodnotu Ucb za cenu budícího proudu 0,7V/(10-100)Ω.
PS2: NA ZDÍŘKY VOLTMETRU NEŠAHAT OBĚMA RUKAMA SOUČASNĚ, JE TO VELMI NEPŘÍJEMNÉ!

Alebo tým trafom môžeš napájať drôtovú rezačku polystyrénu.

rudolf02 píše: PS2: NA ZDÍŘKY VOLTMETRU NEŠAHAT OBĚMA RUKAMA SOUČASNĚ, JE TO VELMI NEPŘÍJEMNÉ!

holt, musíš si kúpiť modernejší merák, ktorý má tie zdierky zapustené

Ak už to trafo nevyužiť na nič elektronkové, sekundár usmerniť a nabíjať banku kondenzátorov vhodnej kapacity, aspoň zo pár tisíc mikrofarad.
S bezkontaktným spínaním máš hneď vynikajúci audiovizuálny indikátor skratov či iných ťažko lokalizovateľných porúch. S výstupom na cievku máš účinný likvidátor RFID a Gaussove delo v jednom - omrzí jedno, vyskúšaš druhé.
Ešte rozbuška; taká, za ktorú by sa ani kojot Vilda a vták Uličník nemuseli hanbiť. Len tie rozmery, hmotnosť a nutnosť ťahať za sebou sieťový prívod. Ale to patrí k tomu - keď už sranda, nech je poriadne...

// edit: v neposlednom rade snáď aj regenerátor katod vysvietených televizných obrazoviek. Zvlášť takým, kde sa nedarí slúpnuť oxidovú vrstvu podobrotky, alebo s vnútorným skratom katoda-mriežka. Spraví krátky proces

Ok, me ty vystupaky z nekterych radii prisly velikosti docela predimenzovane a spise limitovane vykonem koncove lampy, akorat ze teda v naproste vetsine radii byl jednocinny koncak. Sic teoreticky by to napajeci trafo slo pouzit na PP, ale to zhavici - vystupni vinuti je na samem povrchu bez prokladu, tak by to hralo jak z perdele... Ano smysluplnejsi vyuziti je treba ten VN zdroj na testovani vseho mozneho, kdyby bylo 900VDC malo, tak pomuze zdvojovac ci nasobic, dala by se tim napajet i naka osciloskopicka obrazovka a udelat si na ni treba vektorove rucickove hodiny s ardujinem

Alebo ním môžeš kresliť do dreva blesky. Stačí povrch navlhčiť slanou vodou.

Ekkar: Ty nás asi máš všecky za debily, že jo.
On existuje krom omezovacího rezistoru i takový obvod, zdroj konstantního proudu se tomu říká. Ale musí se to něčím napájet. No a k tomu se hodí trafo s usměrňovačem a filtrací.
Já na to třeba mám step-up měnič s výstupem 440V.

ransom píše: 21 črc 2026, 21:21 Ekkar: Ty nás asi máš všecky za debily, že jo.
...
Já na to třeba mám step-up měnič s výstupem 440V.

Já právě že taky, jen Umax mám trošku vyšší, asi 550-570V. Jeden trand BF257, opačně zapojený tráfko z ťamanskýho rádia se symetrickým sekundárem, jednocestný usměrnění, trochu pasivní bižuterie, zdířky pro voltmetr a přikládací svorky s paralelníma krokodýlkama. Krmím to 12V adaptérem. A zkratovej proud samotnýho měniče je s bídou 5mA - i přes to tam samozřejmě mám sériovej odpor. Ale i kdyby selhal, nikdy mi to nedá do dotyku přístupnejch vodivejch částí nebezpečnej proud - prostě tak vysokej je vlastní Ri celýho toho měniče. To mi teda promiň, ve srovnání s tím je ke stejnýmu účelu navrhovaný anodový vinutí síťáku z lampovýho rádia vybízením ke stavbě potenciálně smrtícího zařízení ... Takže ne, nemám nikoho za mentálně retardovanou entitu, jen uvažuju i o bezpečnosti takovýho návrhu.

Ajajajajaj a mám prů.er. Ach má hlava šedivá myšlením lenivá. Já zapomněl na spínací tlačítko v sérii s velkým odporem. Pak se napětí objeví pouze při stisknutí alébrž (to je pojem ze staročeštiny) se už nelze dotknout živé části (v izolované soustavě) oběma rukama.