Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tys asi v životě nikdy nic nepokovoval, co? Tak si zapamatuj, že aby pokov byl VZHLEDNEJ, musí bejt pod ním vzhledově bezvadnej povrch - veškerý pokovování zvýrazní vady povrchu pod ním - a je jedno, jestli to je "horkej" pokov namáčením do taveniny, vakuovej napařením nebo naprášením anebo galvanickej - vždycky to co je pod ním špatně "s vostudou vyleze" ven ... Ten znáček bys musel pomědit, vyleštit, poniklovat, znovu přeleštit, pak porhodiovat a nakonec tvrdě zlatit - a i to zlato znovu přeleštit ...

Jo, kdysi sem neco pomedoval v roztoku skalice. Vim, ze to zadne vady povrchu neskryje, ale tady vzhledem k rozmeru by to asi tak nevadilo (ta fotka je hodne makro). No je fakt, ze by tam asi este muselo bejt napred poniklovani jako u ENIGu na PCB, tak to se na to vykaslu a pockam, az budu delat v praci nakej prototyp desky ve zlate...

Hledal sem este nake postupy na elektrolyt. zlaceni, ale je na to potreba KCN, takze to je u nas no no...
Tak sem to nechal jak to je a akorat prestriknul lakem...

Na zlacení se dají použít ty "zlaticí" fixy, bezproudé měl myslím i Conrad. Akorát ta cena je asi trochu vysoká.

https://www.conrad.cz/p/rucni-galvanizacni-sada-mnozstvi-1-sada-530506

https://www.conrad.cz/p/fyllningselektrolyt-zlaty-elektrolyt-100-ml-mnozstvi-1-ks-530832

Jo, na ty kleste uz sem nekde narazil, jde hlavne o tu kapalinu. Ale cena je mimo, to by se vyplatilo jen kdybych toho zlatil kvanta. Za cca 800 muzu mit rovnou zlaceny (ENIG) PCB panel...

K těm kleštím dostaneš 30ml roztoku, takže to máš o cca 447 Kč levnější.
Kyanid není jediná chemikálie, kterou lze používat při práci se zlatem.

A ano, pravděpodobně bude cenově výhodnější zadat to někam, kde to umí a dělají to často a nakupují suroviny ve větším množství.

Jen dodatek - to chemický zlato používaný na PCB bohužel často časem tmavne (pokud se netrefíš do rozjeté výroby), protože technologie je poměrně složitá, takže bys po letech asi získal spíš hezkou "měděnou" patinu. Ta barva je podobná a výsledek nepájitelný.

Já jsem se vrátil k HAL a chemický zlato beru jen jako opičárnu kvůli vzhledu. Ale nový vypadají hezky.

V tomto pripade by ten vzhled ENIGu byl stabilizovany lakem, pokud to tmavnuti teda nezpusobuje naka reakce zbytku chemikalii uvnitr poru nebo tak neco...
Ja uz sem to prestrik jak to je s HALem, a nalepil na radia a koncim s tim.
Kdyby snad nekdo nahodou mel spetku hexakyanoželezitanu draselneho, tak bych este ze zajmu vyzkousel na necem jinem tu elektrolyzu...

To je přece červená krevní sůl.. to bylo i v Mladém chemikovi a v kdejaké školní labině.
S kyanotypií jsem si hrál snad ve 12 letech, co se vy mladí dnes v těch školách učíte?

To je no, ale za ta leta se volny prodej chemikalii ponekud omezil, jako muzu to nekdy zkusit ve Zlatnicke. Na ten kyanid draselny se radsi neptam, to by musel byt nekdo z draslovky kolin nebo tajny agent s ampulkou v zubu

Jo, jde to koupit.

http://jpkchem.aspone.cz/Web/Pages/UC_S ... d+s%c5%afl

Sendyx píše:
S kyanotypií jsem si hrál snad ve 12 letech, co se vy mladí dnes v těch školách učíte?

Asi jsem chodil do škol se stejnou osnovou, ale na kapitolu kyanotypie jsem nějak asi chyběl nebo co. Vlastně někde bych měl mít učebnici chemie pro 9. třídy, skoro bych řekl že tam to taky není.

Ve skole jsme o tom teda nic nemeli, to bych si pamatoval a foceni uz sem zacal rovnou s digitalem, doba machani papiru v chemii me teda minula, ale zajimave, mozna bych si to i pro zajimavost vyzkousel. Nejake stare negativy se najdou u rodicu, akorat ze jen 35mm, to by chtelo exponovat pres zvetsovak...

Ty 35mm negativy se dají oskenovat fabricky speciálně upraveným typem skeneru, soft to umí rovnou překopnout do pozitivu (invertovat šedou stupnici), stejně jdou skenovat i barevný negativy (soft umí inverzi barev) a i diapozitivy. Už jsme to tady probírali ve vícero vláknech, asi nejvíc o tom tady ví Hill.
Kyanotypie je v podstatě současník daguerrotypie a ve škole se o ní učívalo ještě v 70. letech minulýho století, stejně jako o základech tehdy ještě běžný černobílý fotografie založený na diferencovaný chemický redukci halogenidů stříbra předtím aktivovanejch osvětlením. Potom v 80. letech spolu s realizovanou školskou reformou vypadlo z osnov vícero věcí, černobílá fotografie spolu se svýma historickýma předchůdcema taky. Týká se to ročníků narození 1970 a pozdějších, v některejch školách se ta reformna projevila v části paralelních tříd, kde se učila "experimentální matematika" už od ročníku narození 1969 = hodně lidí si pamatuje, jak už od první třídy používali množiny, jejich dotyk, průnik a sjednocení nebo jak se tohle učilo "v sousední třídě" - bylo to na školách, kde "áčko" se učilo podle starý metody a "béčko" bylo "experiment". Zažil jsem tuhle dobu, proto si tak dobře pamatuju detaily - byl jsem právě ten poslední ročník učící se "po staru". A protože na prvním stupni jsem chodil do "malotřídky", kde se v jedný třídě učily dva nebo i tři ročníky naráz, tuhle novou koncepci jsem vnímal u "o rok mladšího ročníku" po několik roků. Kdy její působení na mladou generaci skončilo nedokážu definovat, ale moje děti se od první třídy už zase učily metodikou skoro stejnou, jakou jsem zažil na základce já.

Takže abych se vrátil ke kyanotypii - na základce se o ní mohlo učit nejpozdějc někdy kolem roku 1980 a těsně po něm, "devítky" žáků narozenejch v roce 1969 končily v červnu 1984, potom už se chemie i fyzika učily podle modernizovanejch osnov, ze kterejch byly direktivně vylučovaný jakýkoliv pokusy hrozící nějakým nebezpečím pro žáky a i z výukovejch textů se cenzurovaly popisy prací s jakýmakoliv nebezpečnýma látkama.

Tak nejake ty pokusy sme v chemii jeste zazili a i sami delali, ale dnes je to o dost restriktivnejsi, pokud vubec se nejake pokusy jeste delaji, tak se smi pouzivat jen hodne redene roztoky do par %. Proste o nicom. Neni nad to si zkusit neco znitrovat, namichat jododusik ci acetonperoxid