Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

honza_jan píše:Jj, stejnosměrné rozvody byly a nahrazovaly v padesátých letech za střídavé. Taky se sjednocovalo napětí na soustavu 3 x 380/220V. Jinak vzpomínám, že v časopise Mladý technik z r. 1954 byl návod, jak zjistit, zda doma svítíme střídavým, nebo stejnosměrným proudem. Máváním kouskem staniolu ve světle žárovky se vytvářel stroboskopický efekt při svícení střídavým proudem. Elektrifikace domácností se dokončovala v šedesátých letech. V r. 1964 vyfasovali někteří spolužáci jako maturitní diplomku projekty na elektrifikaci beskydských horských osad a samot.

Ano, po II.světové válce se svítilo sem-tam AC (ss) proudem. Běžné domácí spotřebiče (žárovka, el.vařič a žehlička...) to snášely dobře a celkem šumafuk, cos (fí)=1. Jak se s tím ovšem vypořádala trafačka ? Stejnosměrný obecně nelze transformovat ! Tolik hovoří dostupné učebnice, příručky...

Sendyx píše:Stejně by mne to zajímalo, jestli to ty elektrony vůbec baví...

baví jinak by to nedělaly, ale pokud kmitají v rytmu 50Hz tak se to dá, ale když to je 1GHz, tak se musí strašlivě zadýchat (kam se hrabe člunkový běh)

no jo a naviac si predstavte ked prechadzaju cez odpor...ako tazko sa im musi cezen prechadzat

Sendyx píše:Stejně by mne to zajímalo, jestli to ty elektrony vůbec baví...

Možná je to bavilo, dokud je lidi nezapřáhli. Teď makají a to zrovna k řvaní smíchy není.
Tak občas testují, jak z toho ven.

Hill píše:

Sendyx píše:Stejně by mne to zajímalo, jestli to ty elektrony vůbec baví...

Možná je to bavilo, dokud je lidi nezapřáhli. Teď makají a to zrovna k řvaní smíchy není.
Tak občas testují, jak z toho ven.

Dříve se jim to (elektronům) občas povedlo - katodová termoemise v elektronkách. jen co přišly polovodiče - křivda, děs a hrůza pomyslet !

Pamatuji se, že taky mlýny a malé papírny u vodních toků mívaly vlastní turbiny, nebo jiné vodní pohony spojené s dynamy a proud případně poskytovaly sousedům. Proto existovaly univerzální přijímače. V Německu po válce to bylo v daleko větší míře. Tam se vyráběla elektrika jak to šlo...

Rozvodná síť tak jak ji známe dnes, se budovala dlouhé roky. Stejnosměrné rozvody pocházely z dob CK monarchie a měly charakter pouze ostrůvkových místních rozvodů, takže žádné měnírny. A i střídavá síť se zpočátku budovala obdobně. Každá elektrárenská společnost si to budovala podle svého. Vždyť v Praze ještě v 70 letech někde běžela síť 3 x 220/110V a předělávalo se to do civilizované podoby a šaliny jezdí na stejnosměrný proud dosud. Při tom "křtění vltavou" tak rádi ostatním dávají na odiv, že jsou z Prahéé a ostatní jsou jen vidláci. U "dálkových" rozvodů tenkrát byl taky pěkný hokej v napětích byla škála 3 kV, 6kV, 10 kV a 22 kV soustava a východočeši mají 35 kV dodnes.
Jedno je ale pro všechny dráty, jak slabé, tak silné, společné a je lhostejno, zda to je DC, nebo AC soustava. Jsou v nich vhodným napětím popoháněny elektrony k vykonávání užitečné práce a ne aby se jenom poflakovali jak se jim zalíbí.

Hill píše:

Cust píše:já se zase s mým kolegou fyzikem nemůžu pořád dohodnout odkud kam teče ten proud tím drátem...

Kdysi jsem přijal obecně šířenou teorii, že volné elektrony putují drátem od mínusu k plusu. Takže při střídavém proudu se plemcají vždycky kousek dopředu a zase dozadu. I s tím, že se to kreslí opačně.
Zatím mi to tak vyhovuje a nemám to čím zpochybnit.

problém není u elektrikářů, ale u mých fyziků, oni když počítají proud elektronů, tak to berou podle jejich směru (např. pohyb ve vakuu) a nemůžou se nějak smířit s tím, že proud je opačný...
krom toho s tou rychlostí pohybu elektronů je to taky na štíru, ve vakuu nám elektrony jdou rychlostí světla a když je měřím, drátem tak se v podstatě zastaví a přesto je měřím hned (ne že bych tomu nerozuměl, ale pro neelektrikáře to může být podivné)

Cust píše: ...ve vakuu nám elektrony jdou rychlostí světla ...

O tom lze S USPECHEM pochybovat.

Krom toho, není nic divného na tom, že proud jde opačným směrem než elektrony. To není dohoda, to je již důsledek. Protože proud je:

i = dq/dt

a elektrony mají záporný náboj, tak samozřejmě při okamžitém průchodu n elektronů za 1 sekundu proteče proud (n x e)/1s a bude záporný, protože e je zaporné. Vzat proud jako jednorozměrný vektor tedy bude směřovat opačným směrem, než pohyb elektronů, protože přítok elektronů znamená číselně úbytek náboje. Otázka tedy nezní, proč je směr proudu opačný než směr pohyb elektronů, ale proč byl zvolen náboj elektronů záporný.

Aha - teď už chápu politiku naší vlády. Takže úbytek vlastně znamená přísun, jen musí mít všechny poplatky záporný náboj.

Díky, lidi, teď teprve asi začínám vidět, proč do finanční politiky vlády nevidím.
Ano, tak nějak to bude. Matematicky to souhlasí.

V knihkupectví: máte prosím nějakou knihu plnou nápětí ? Ano ! elektrotechnickou příručku...

Elektróny, ktoré sú na seba natlačené natesno pri veľkom prúde, sa začnú prehrievať, a ak nemajú vetranie, začnú smrdieť.
Podobnosť s preplneným autobusom počas rannej špičky je hodne podobná...

Hill píše:

Cust píše:já se zase s mým kolegou fyzikem nemůžu pořád dohodnout odkud kam teče ten proud tím drátem...

Kdysi jsem přijal obecně šířenou teorii, že volné elektrony putují drátem od mínusu k plusu. Takže při střídavém proudu se plemcají vždycky kousek dopředu a zase dozadu. I s tím, že se to kreslí opačně.
Zatím mi to tak vyhovuje a nemám to čím zpochybnit.

Tak kousek dopředu a pakzas kousek dozadu? Takže jestli tomu dobře rozumím,tak ty to stojí ve frontě směrem k zátěži jsou vpohodě a ty co jsou zrovna v zátěži mají smůlu,protože plemcají ten kousek přes zátěž a odedřou to sami. To je pakárna,co?

pajosek2 píše:Tak kousek dopředu a pakzas kousek dozadu? Takže jestli tomu dobře rozumím,tak ty to stojí ve frontě směrem k zátěži jsou vpohodě a ty co jsou zrovna v zátěži mají smůlu,protože plemcají ten kousek přes zátěž a odedřou to sami. To je pakárna,co?

Ale ty elektrony se přece taky musí někdy vystřídat. Aspoň na krajích toho spotřebiče. Proč by se jinak tomu proudu říkalo střídavý?