Rychlost diody

Zpráva

Marie Fůrie

K věci jsi tu nenapsal ani čárku, tak radši běž využívat čas racionálněji.

#17 Příspěvek od **Cust** » 25 zář 2008, 14:47

na rychlé usměrňovače to chce schottky, ale proč je neumí vyrobit na napětí okolo 200V, ha?

Marie Fůrie

Umí, z SiC i na 600V. Ale to je zase o rychlosti zavírání/zotavení, ale tohle vlákno je o rychlosti otevírání diody. :roll:

Crifodo · #19 Příspěvek od **Crifodo** » 25 zář 2008, 15:58

k té hádavosti: etalonem je pro mě výrok z knihy Co jsme to tátovi provedli, Roy Lewis: "svárlivý jako gorila po kyselých jablkách". :twisted:

Rychlost je pojem nejen velikostní a aplikační, ale i časově historický. "Rychlý vf tranzistor" byl svého času slitinový germaniák 156NU70, protože chodil až do AM mezifrekvencí :roll:

Pak přišly křemíkové planárně epitaxní "nf" tranzistory, které zesilovaly ještě na 100 MHz a kmitaly snad i na začátku UHF.
Fúrie, proč si nekupuješ sladká jablíčka? :wink:

Marie Fůrie

No jen si rejpni. Já se tu hádat nezačala, jen jsem chtěla vědět jestli má rychlost otevírání diody něco společného s rychlostí jejího zavírání. Nezajímá mě jestli dioda s trr 50ns je rychlá nebo hodně rychlá, jestli didou na 1kA unesu nebo ne, mě zajímá, jestli z hlediska otevírání je dioda s trr = 20ns rychlejší než dioda s trr = 2us a jak to vůbec je s tím otvíráním. Ale asi to většina nepochopila

Crifodo · #21 Příspěvek od **Crifodo** » 25 zář 2008, 16:19

Marie Fůrie píše:No jen si rejpni. Já se tu hádat nezačala, jen jsem chtěla vědět jestli má rychlost otevírání diody něco společného s rychlostí jejího zavírání.

Lhářko, hned na úvod jsi v dotazu sama připustila (nadhodila) možnost kontroverzního ubírání debaty... ač víš, že zdejší chlapci jsou krotcí, mírní a bezkonfliktní.
Takový odborný technologický dotaz předhazovat na bastlírně je dost choulostivý, zkus spíš hledat ve firemní literatuře výrobců (ohlášky nových technologií a postupů), čili správně volená anglická kličová slovíčka do googlu :wink:

Selským rozumem bych řekl, že rychlost spínání bude záviset na ploše přechodu a asi hlavně na "placatosti" dotované vrstvy takže asi hodně na pracovním napětí diody, resp. na typu pro dané provozoní napětí.
Zajímáš se čistě ze zvědavosti nebo potřebuješ vyřešit něco na čem závisí tvoje prémie v příštím qartálu?

Marie Fůrie

Crifodo píše:
Marie Fůrie píše:No jen si rejpni. Já se tu hádat nezačala, jen jsem chtěla vědět jestli má rychlost otevírání diody něco společného s rychlostí jejího zavírání.

Lhářko, hned na úvod jsi v dotazu sama připustila (nadhodila) možnost kontroverzního ubírání debaty... ač víš, že zdejší chlapci jsou krotcí, mírní a bezkonfliktní.

Také nepochopeno, chtěla jsem tím říct, že můj názor prezentovaný v úvodu nemusí být správný a přijmu jakoukoliv konstruktivní kritiku, či protinázor. Vůbec jsem se tu nehodlala dohadovat, kdo kdy viděl větší diodu a do jaké škatulky patří dioda s trr 300ns.

Crifodo píše:Takový odborný technologický dotaz předhazovat na bastlírně je dost choulostivý, zkus spíš hledat ve firemní literatuře výrobců (ohlášky nových technologií a postupů), čili správně volená anglická kličová slovíčka do googlu
Selským rozumem bych řekl, že rychlost spínání bude záviset na ploše přechodu a asi hlavně na "placatosti" dotované vrstvy takže asi hodně na pracovním napětí diody, resp. na typu pro dané provozoní napětí.
Zajímáš se čistě ze zvědavosti nebo potřebuješ vyřešit něco na čem závisí tvoje prémie v příštím qartálu?

Ne, nezávisí na tom vůbec nic. A s faktem, že se tu nic nového nedozvím se začínám pomalu smiřovat. Omlouvám se za toto vlákno a tímto prosím Hilla nebo ZdeňkaHQ o smazání. (Ano měla jsem se přihlásit.....)

#23 Příspěvek od **Cust** » 25 zář 2008, 16:39

Marie Fůrie, proč?

Crifodo · #24 Příspěvek od **Crifodo** » 25 zář 2008, 16:39

Marie Fůrie píše:A s faktem, že se tu nic nového nedozvím se začínám pomalu smiřovat.

Taky mi z toho není do skoku, ale technologové polovodičových vrstev asi nechodí na web se stejnými lidmi jako domácí kutilové, pamětníci a mladí autotuneři :wink:

Je v téhle zemi ještě vůbec nějaké pracoviště po Tesla Rožnov/Piešťany kde by se polovodiče vyvíjely a měřily???

#25 Příspěvek od **Cust** » 25 zář 2008, 16:42

jaký je problém s otevřením diody? Prostě nerozumím otázce? Zavření diody je v celku jasné - čím větší přechod, tím pomalejší je odčerpání nosičů náboje z něho. Dioda se "otevře" až dosáhne potřebného napětí - tam mi ten čas přijde jako redundantní informace.

Crifodo · #26 Příspěvek od **Crifodo** » 25 zář 2008, 16:46

u čtyřvrstvých diod šlo i o problém se šířením místa vodivosti v dotovaném materiálu, neboli o dostatečnou rychlost nárůstu vodivosti, aby se přechod lokálně nepřehřál a neprošvihl při požadavku velké vodivosti, takže ten nárůst tam je důležitý a prekérní, když se nekoná dost rychle. Na napětí přitom nezáleží.

Marie Fůrie

Cust píše:jaký je problém s otevřením diody? Prostě nerozumím otázce? Zavření diody je v celku jasné - čím větší přechod, tím pomalejší je odčerpání nosičů náboje z něho. Dioda se "otevře" až dosáhne potřebného napětí - tam mi ten čas přijde jako redundantní informace.

Tak ještě jednou

Je to o tomhle:

Dioda musi byt rychla, aby se stihnula otevrit.

D1 je rychla dioda, aby chytla ty napetovy spicky na relatku a neznicil se tranzistor

Obecně vzato rychlá dioda je vždy lepší než pomalá . Uvedené diody zřejmě vyhovují vzhledem ke schopnostem zesilovače produkovat vysoké kmitočty a také možnostem vzniku špiček na vedení k reproduktorům

také blokace proti pulzům nějaká rychlá dioda

A mě zajímalo, jestli to jsou blbosti nebo ne. Jestli to podle čeho se posuzuje rychlost diody - zotavovaci doba - má něco společného s otevíráním diody. Jestli někdo ví víc o procesu otevírání diody, všude se zdůrazňuje jen to zotavení.

#28 Příspěvek od **Cust** » 25 zář 2008, 17:58

hmmm,
samosebou ty citace jsou divný, ale ...
pokud tedy beru, že na diodu pustím obdélník s nekonečně strmou hranou a budu chtít, aby dioda reagovala rychle, tak se budu dívat na dobu rozepnutí, předpokládám, že dioda, která má krátký rozpínací čas (vyprázdnění přechodu), bude mít i krátký čas na jeho naplnění nosičema náboje. Ale něco mi říká, naplnění nosičema je trošku nesmysl.
Půjde tedy spíš o změnu dynamického odporu a ten by zas až tak na čase neměl záviset, spíš půjde o závislost na teplotě a procházejícím proudu.
Skoro bych fakt řekl, že dioda do 0,5 V, nevede a pak začne trošku vést a pak víc a víc v závislosti na napětí - bez dopravního spoždění. Omezení pak způsobují parazitní kapacity a indukčnosti - ne samotný přechod. Tedy dojde na vysokých frekvencích jistým zkreslení (dioda z konstrukčních důvodů bude fungovat jako dolní propust), ale nedojde k dopravnímu zpoždění (PN přechod reaguje okamžitě - pokud tedy předpokládám nekonečně vysokou rychlost světla :-)

)
tím pádem tvrdím - některé citace použité marií fůrií jsou hovadina

má někdo jiný názor?

AmarokCZ · #29 Příspěvek od **AmarokCZ** » 25 zář 2008, 18:01

Marie Fůrie píše:A mě zajímalo, jestli to jsou blbosti nebo ne. Jestli to podle čeho se posuzuje rychlost diody - zotavovaci doba - má něco společného s otevíráním diody. Jestli někdo ví víc o procesu otevírání diody, všude se zdůrazňuje jen to zotavení.

Blbosti to zas až tak nejsou, otevírání diody sice závisí jen na indukčnosti přívodů a kapacitě diody, ale když se použije v určitých situacích pomalá dioda, tak se sice rychle otevře, ale zůstane otevřená ještě v době kdy už by bylo potřeba aby byla zavřená, což může v jistých případech vadit.
V případě diody paralelně přes relé postačí samozřejmně ten největší šmejd o tom nemá cenu diskutovat.

#30 Příspěvek od **Cust** » 25 zář 2008, 18:04

u vícevrstvých diod (viz. Crifodo) to bude samosebou jinak, tam doba sepnutí bude jistě hrát roli a bude korelovat s dobou rozepnutí...