Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když už jsme u těch sériově zapojených prvků a je to jedno, jestli jsou to kondenzátory nebo diody, potřebný počet prvků se spočítá z povolených napětí a z tolerancí paralelních odporů R, kde gama je jejich tolerance:

gama = ΔR/R

potom, je-li povolené napětí prvku Umax a maximální celkové napětí na řetězci Ur, je potřebný počet sériově zapojených prvků:

n > 1 + [(Ur - Umax)/Umax] * [(1+gama)/(1-gama)]

Dále, je-li maximální závěrný proud prvku Izmax potom se hodnota paralelních odporů určí jako:

R<= (1/Izmax) * {Umax/(1+gama) - (Ur - Umax)/[(1-gama)(n-1)]}

jezevec píše:

pajosek2 píše:Můžeš je zapojit do série a napětí se Ti sečte.Problém nastane v případě,že potřebuješ například kondík M1/400V a dáš do série kondíky 10nF/200v+90nF/200v. na tom 10nF překročíš povolené napětí,protože v tomhle případě se napětí nedělí na poloviny,ale podle poměru kapacit.

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.

Sériové zapojení kondenzátoru

Sériovým zapojením dvou a více kondenzátorů se celková kapacita snižuje. Převrácenou hodnotu výsledné kapacity lze vypočítat jako součet převrácených hodnot jednotlivých kapacit:

\frac {1}{C} = \frac {1}{C_1} + \frac {1}{C_2} + ...

http://petrkle.wz.cz/vypocty/kapacitory_sp.html

http://petrkle.wz.cz/vypocty/rezistory_sp.html

Už jsem to vysvětloval,byl to ode mne pěkně blbý omyl.Tyhle základy samozřejmě znám a za to,co jsem napsal se hluboce stydím.

pajosek2 píše:Už jsem to vysvětloval,byl to ode mne pěkně blbý omyl.Tyhle základy samozřejmě znám a za to,co jsem napsal se hluboce stydím.

Promiň "pajosek2",já reagoval na omyl "jezevce"

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.

otakarv píše:Promiň "pajosek2",já reagoval na omyl "jezevce"

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.

A včem se podle tebe jezevec zmýlil? Vždyť paralelní řazení odporů se počítá stejně jako sériové řazení kondenzátorů.

tak nějak už asi vím, proč se bude CZ Cubesat rodit asi tak 75 let.....

otakarv píše:
Promiň "pajosek2",já reagoval na omyl "jezevce"

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.

Můžeš mi vysvětlit můj "omyl"?

Crifodo píše:tak nějak už asi vím, proč se bude CZ Cubesat rodit asi tak 75 let.....

Apoň můžeš být v klidu, že ti to nespadne na šíšu

otakarv píše:

pajosek2 píše:Už jsem to vysvětloval,byl to ode mne pěkně blbý omyl.Tyhle základy samozřejmě znám a za to,co jsem napsal se hluboce stydím.

Promiň "pajosek2",já reagoval na omyl "jezevce"

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.

Jezevec má pravdu,to já jsem ten,co to pěkně sprasil ve spěchu.

Máš to trochu popletený, když dáš dva kondíky do série tak výsledná kapacita bude stejná, jako když zapojíš dva odpory paralelně.[/quote]

Jezevec má pravdu v tom,že zapojení kondíku do série se počítá stejně jako zapojení odporů paralelně.Ale nesouhlasím s tím,že když zapojím dva kondíky do série,že výsledná kapacita bude stejná.Nebo když zapojím dva odpory paralelně.Kapacita i odpor budou v těchto případech každopádně nižší.

otakarv píše:Jezevec má pravdu v tom,že zapojení kondíku do série se počítá stejně jako zapojení odporů paralelně.Ale nesouhlasím s tím,že když zapojím dva kondíky do série,že výsledná kapacita bude stejná.Nebo když zapojím dva odpory paralelně.Kapacita i odpor budou v těchto případech každopádně nižší.

Tebe asi bavil ve škole větný rozbor, že rád roztrháváš souvětí. Přečti si to souvětí celé dohromady, ne jen jednu půlku, pak to dává smysl.

Dobře teda,přiznávám,že jsem to špatně pochopil Všem se za své výroky omlouvám,hlavně tobě jezevče Já už se polepším

Přidám se s novým dotazem. Vymýšlím NOK a OK vzorek pro ověření funkce dielektrického testeru, který měří izolační vlastnosti kabeláže. Kabeláž má v tomto případě převládající kapacitní charakter. Takže budu potřebovat kondenzátor, kterým tu kabeláž budu suplovat.
Napájení kondu je maximálně 1500 VAC sinus 50 Hz a měl bych se dostat na kapacitu 15 nF ±10% pro jeden vzorek a pro druhý 300 pF, proudy tedy potečou cca 7 mA a 0,14 mA

Nedaří se mi najít kondenzátor na takové napětí, většinou to končí na 900 VAC a ještě bych to chtěl předimenzovat kvůli životnosti.

Našel jsem nějaké polypropylenové "tenkovrstvé kondenzátory" nebo jinde označené jako "foliové
Potom jsou různé keramické SDSP , svitkové MKS, MKT, FKP a další
1) Které provedení bude vhodné z hlediska udržení kapacity?
2) Které bude vhodné kvůli svodům dielektrika nebo jiným parazitním vlastnostem?

Kvůli napětí je seskládám seriově:
3) Dát kvůli rozptylu kapacit (nebo ESR) paralelně transily nebo varistory ke každému kondíku? Mám tam asi 1/3 rezervu v max napětí pro tu serii
4) Je OK WIMA, Vishay, Kemet, Philips, ...? Nerad bych si zadělával na problémy.

Díky!

http://www.es-ostrava.cz/index.php?page=obchod

Vidím, že jsou skladem ve výprodeji třeba 15nF :
MKPP 315 0,015uF 16kV=3000V 10% 7 162.00 CZK
MKT 211 0,015uF 2500VDC 10% 34 15.00 CZK
MKT 213 0,015uF 6300VDC 10% 10 99.00 CZK
KPI 500-088 0,015uF 10KV DC 5% 2 160.00 CZK

a i v malých kapacitách je výběr...

Díky za odkaz, to jsem hledal!
15 nF vezmu ten KPI 500-088 , je přesnější, 5% metalický + polypropylen

300 pF bych složil z 5 ks KPI 344 1500pF 2000VDC / 500 VAC 5% za 16.00,- polypropylenové impulsní a nemusím řešit transily.

Snad to bude dobře držet kapacitu ten PP

Ještě řeším opatření na 1500 VAC, větší mezery na DPS a pak to něčím přelakovat nebo zalít, aby nevznikly časem svody z prachu?
Bude to v plastové krabičce - RC článek, odpory budou 3 ks v serii, to snad napěťově vydrží a k nim tyto kondy.