Stránka 2 z 4
Napsal: 24 lis 2010, 10:02
od ZdenekHQ
Já bych řekl, že při 12V napájení budu součástkově jednodušší s tou 4538 než procesor se svým procesorem, přičemž to schema je v podstatě nakreslený v jeho katalogovým listu, tudíž suplovat google nebudu.
Napsal: 24 lis 2010, 10:17
od Hill
To je dřina, něco najít, že?
Co třeba toto?
Protože neznám, co za tlačítko hodláš používat, mohlo by uspokojivě chodit třeba toto. Záleží i na aplikaci, k čemu to má sloužit.
Relé přitahuje jen po dobu rozepnutí výstupních kontaktů, protože není asi účelné, aby bylo přitažené (a muselo se živit) celou dobu a jen na tu sekundu po aktivaci odpadlo.
Pokud nevíš, co je TUN, tak jde o jakýkoli křemíkový NPN tranzistor univerzální (šuplíkové KC148, KC508, BC238, 338...).
Napsal: 24 lis 2010, 12:45
od procesor
K PIC12HV609/615 so shunt regulátorom by bolo treba pridať jeden odpor.
rozpiska
1 ks odpor v napájaní/ pri Vdd=5V netreba
1 ks PIC.........číp
1 ks dioda ......výstup
1 ks odpor ......pri fete netreba
1 ks TUN/aj FET ......výstup
1 ks Relé .......vystup
1 ks elko v napájaní[/b]
Toto je minimum, 21 letovacích bodov. Kto dá menej?

Napsal: 24 lis 2010, 13:17
od ZdenekHQ
Jaký je asi poměr majitelů mikropájky a majitelů programátoru na tyhle obvody (popř. majitelů vývojového prostředí a znalostí) ?
Napsal: 24 lis 2010, 13:20
od ZdenekHQ
Jinak já jsem na tom takhle : 1x 4538 , 1x kondík + 1x odpor pro časovač, popř. druhý kondík + druhý odpor pro tvarovač tlačítka, a výstupní bižuterie je stejná (fet, relé) + jeden odpor pro tlačítko.
Napsal: 24 lis 2010, 14:00
od Hill
V tom tranzistorovém zapojení by šlo ještě 11 pájecích bodů ušetřit (tlačítko s paralelní kapacitou C3 by odpojovalo emitor T2, tedy by odpadl T3, C2, R4 a R5.
Ale takto je to spolehlivější a chráněné před samovolným spuštěním v důsledku špatného kontaktu v tlačítku.
Napsal: 24 lis 2010, 19:32
od pajosek2
Hil to už napsal,neznalost základních obvodů se může vymstít.
S příchodem procesorů začalo pomalu vymírat klasické opravárenství a bastlení. Je to nová doba a nové metody a hlavně pro výměnu procesoru je potřeba daleko méně odbornosti než pro nalezení závady v tranzistorovém zapojení.
Já jsem jednoznačně pro tranzistorové řešení.
Bojím se doby,kdy se budou procesory cpát i do vypínačů na zdi.
Napsal: 24 lis 2010, 20:49
od Atlan
co myslis ze je vo vypinacoch ktore umoznuju riadenie ja su pomocou DO ?
Napsal: 24 lis 2010, 21:01
od Hill
Crifodo píše:V případě mechanických řešení se už stalo, teď je na řadě pohřbení analogové gramotnosti ve jménu digitální.
Kdysi jsem viděl diplomovou práci jednoho inženýra na téma "Ergonomie pracovních pomůcek", v níž na asi 35 stranách řešil ideální sklon držadel zednické fanky a lžíce s ohledem na omezení zátěže zápěstí zedníka. Obhájil ji a titul dostal.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem v některé ze starších diskusí hledal příměr pro zbytečné nadměrné cpaní procesorů kamkoli, třeba do rukojeti zednické lžíce. Napřed pro monitorování, kolik toho zedník za směnu naházel, po šichtě odevzdat nářadí a nechat vyčíst paměť, později s návratem k ergonomii - k vyvažování, aby si zedník nenatáhl šlachy. Ale k tomu by vlastně taky stačil analogový obvod průběžně měnící geometrii rukojeti...
Zkrátka na spíchnutí obvodu, který má vykonávat jednu neměnnou funkci na základě jediné podmínky, musí stačit klasické součástky, klidně i na univerzálním montážním poli. I pro více funkcí a více podmínek - už i v případě sekvenčního obvodu s pamětmi 74188 a několika hradly se bez výpisu obsahu pamětí a dobře popsaného vývojového diagramu v ruce závada hledá blbě a dlouho...
Programátoři, kteří to teoreticky řeší, už teď narážejí na potíže s konstrukcí hardware ke svému programu: někteří se snaží sehnat člověka, který k tomu hardware udělá. Někdy úspěšně, častěji ne, protože k programu patří (vedle ustálených zvyklostí podmíněných například požadavky na spolehlivé odpojení akčních členů v případě poruchy řídicí jednotky či chyby v programu) také specifikace stavů periferií ve vztahu ke vstupům a výstupům, zkrátka, co to má dělat, když... a najednou zděšení, když se vyskytne zádrhel, který tam podle výpisu programu neměl vůbec vzniknout a simulace vyšla tak dokonale.
V tom prostě se v našem školství někde stala chyba a čest těm nemnoha, kdo to umí. Jejich věkový průměr, řekl bych, neklesá úměrně rostoucímu počtu absolventů elektrotechnických oborů, pořád tvoří významnou skupinu ti, kdo s tím začali s nadšením sami nebo později měli kliku na nadšence, který je k tomu přivedl, v době, kdy se sem ještě procesory pašovaly, protože je nebylo kde koupit.
Bohužel dnes jsou dál i v zemích donedávna z tohoto pohledu bezvýznamných, ba leckdy vysmívaných, a těžko to připisovat šikmým očím a malým nosům, protože i jim v některých sousedních zemích šlapou na paty.
Vlak s elektronikou nám ujel, slyším vlak s pazourkama (Vladimír Renčín).
Omluvte poněkud OT, i když ne zas tak úplně OT.
Napsal: 24 lis 2010, 22:00
od procesor
Hill píše:tlačítko s paralelní kapacitou C3 by odpojovalo emitor T2
Taká zmena-úprava by to zapojenie robila nefunkčným.
Napsal: 24 lis 2010, 22:11
od Hill
Proč? To tlačítko je v klidu sepnuté. Pokud by se ale drželo déle, než se vybije C2, zůstalo by relé přitažené až do jeho uvolnění. Pokud by se pustilo dřív, obvod by normálně dokončil kyv.
Jinak řečeno:
T2 je v klidu otevřený, v aktivní době nevede, takže obvod funkční bude, jen s tím omezením, že doba rozepnutí relé je po celou dobu držení tlačítka, nejméně však 1s.
To složitější zapojení má toleranci dobu kyvu závislou na době stisknutí tlačítka minimálně (zkus ho stisknout na dobu kratší, než asi 20ms!).
Napsal: 25 lis 2010, 06:23
od procesor
Lebo to tlačidlo môže byť stlačené-rozpojené aj 10 sekúnd a výstup má byť na tom čase nezávislý. Rozpojenie musí byť krátke ako v tom prvom zapojení cez deriváciu C2, R4.
Napsal: 25 lis 2010, 07:33
od Hill
Však na to upozorňuji, že v prvním případě je čas na době stisku tlačítka nezávislý (a logicky ho musím před dalším spuštěním uvolnit), zatím, co v druhém případě
...doba rozepnutí relé je po celou dobu držení tlačítka, nejméně však 1s.
To nemusí být na závadu v případě aplikací typu hlídače polohy v dráze, přes který přeběhne jezdec a rozpojí ho na zlomek sekundy, ale připojené obvody potřebují impuls delší.
Stále totiž neznáme aplikaci, v níž má časový rozpínač sloužit. Teprve na základě takové informace lze vybrat nejvhodnější zapojení. Někdy se totiž ukáže, že pro daný účel stačí tlačítko, koncový spínač a relé se samodržným kontaktem, bez jakékoli elektroniky.
Čím méně součástek, tím méně potenciálních příčin poruchy.
Napsal: 25 lis 2010, 09:17
od Andrea
Já myslím, že zadání v tomto směru hovoří jasně:
vlkr píše:výstup se musí nezávisle na vstupu po nastavené době opět sepnout
Re: Hledám řešení obvodu
Napsal: 25 lis 2010, 09:25
od procesor
To Hill:
vlkr píše:přičemž výstup se musí nezávisle na vstupu po nastavené době opět sepnout
To upraven zapojenie výstup predĺži o jednu sekundu.
PS. Andrea ma predbehla, čosi som musel neodkladne takže tak...