Napsal: 25 bře 2011, 17:38
Akumulátor má několik fází nabíjení - jsou určené elektrochemicky, to znamená materiálem (složením) elektrod a elektrolytem - uživatelsky je nedokážeš změnit. Jejich hranicemi jsou body na grafu závislosti napětí na % nabití, které určují přechod z jedné "etapy" do druhé. Pro automobil je důležitý přechod z fáze "nabíjení s mírným plynováním" do fáze "nabíjení se silným plynováním" - u nejobvyklejšího Pb akumulátoru je tato hranice v blízkém okolí napětí 14,8V. Regulátory napětí pro altíky se proto nastavují maličko pod - na hodnodtu 14,4 až 14,5V, kdy akumulátor ještě silně neplynuje, ale je do něj nacpáno v té chvíli největší možné množství energie. Další zvýšení % nabití už by vedlo právě k nutnosti překonání další elektrochemické bariéry =, zvýšilo by se napětí na svorkách akumlátoru, které by samosebou vyvolalo právě to silné plynování.
A jsme u toho, co se stane, když napětí na akumulátoru vyšplhá postupně na hodnotu, na kterou je nastavený regulátor altíku - nestane se nic. Protože napěťový rozdíl mezi alternátorem a akumulátorem se změnšuje až na nulu, nabíjecí proud se postupně snižuje taky - je určený jen podle Ohmova zákona jako deltaU lomeno sigma Ri - neboli absolutní rozdíl v napětí výstupu altíku a elektrochemického napětí akumulátoru, dělený CELKOVÝM vnitřním odporem celého obvodu altík - spoje - akumulátor. V případě, že k takto vyrovnaně pracující soustavě následně připojíš spotřebič, napětí zákonitě poklesne, na což zareaguje regulátor zvýšením buzení - a tím se výstupní napětí altíku opět dotáhne na požadovanou hodnotu. Tak to postupuje "přibuzování" alternátoru až do okamžiku, kdy jím odevzdávaný elektrický výkon dosáhne konstrukční meze a altík už prostě víc nabudit nejde - potom se při dalším zvyšování odběru začne snižovat napětí v soustavě a v okamžiku, kdy toto napětí poklesne i jen o mV proti okamžité hodnotě napětí na akumulátoru, z tohoto začne téct proud rovný opět rozdílu napětí mezi tentokrát zatíženou zdrojovou soustavou vozidla a tím akumulátorem opět dělený odporem spojovacích vodičů a vnitřním odporem akumulátoru - má opačný směr než při předchozím nabíjení a akumulátor se jím skutečně také vybíjí.
Celé to dokážeš najít v tématu "Paralelně pracující zdroje napětí" kterékoliv solidnější učebnice elektrotechniky, přičemž musíš uvažovat REÁLNÉ ZDROJE - neboli ty, u kterých je nenulový vnitřní odpor a jejich parametry nejsou pouze v rovině matematických úvah...
A jsme u toho, co se stane, když napětí na akumulátoru vyšplhá postupně na hodnotu, na kterou je nastavený regulátor altíku - nestane se nic. Protože napěťový rozdíl mezi alternátorem a akumulátorem se změnšuje až na nulu, nabíjecí proud se postupně snižuje taky - je určený jen podle Ohmova zákona jako deltaU lomeno sigma Ri - neboli absolutní rozdíl v napětí výstupu altíku a elektrochemického napětí akumulátoru, dělený CELKOVÝM vnitřním odporem celého obvodu altík - spoje - akumulátor. V případě, že k takto vyrovnaně pracující soustavě následně připojíš spotřebič, napětí zákonitě poklesne, na což zareaguje regulátor zvýšením buzení - a tím se výstupní napětí altíku opět dotáhne na požadovanou hodnotu. Tak to postupuje "přibuzování" alternátoru až do okamžiku, kdy jím odevzdávaný elektrický výkon dosáhne konstrukční meze a altík už prostě víc nabudit nejde - potom se při dalším zvyšování odběru začne snižovat napětí v soustavě a v okamžiku, kdy toto napětí poklesne i jen o mV proti okamžité hodnotě napětí na akumulátoru, z tohoto začne téct proud rovný opět rozdílu napětí mezi tentokrát zatíženou zdrojovou soustavou vozidla a tím akumulátorem opět dělený odporem spojovacích vodičů a vnitřním odporem akumulátoru - má opačný směr než při předchozím nabíjení a akumulátor se jím skutečně také vybíjí.
Celé to dokážeš najít v tématu "Paralelně pracující zdroje napětí" kterékoliv solidnější učebnice elektrotechniky, přičemž musíš uvažovat REÁLNÉ ZDROJE - neboli ty, u kterých je nenulový vnitřní odpor a jejich parametry nejsou pouze v rovině matematických úvah...