Stránka 2 z 2
Napsal: 05 pro 2011, 08:50
od jandu
mtajovsky píše:....jandu << takhle zapojená dioda tam nebude nic dělat. Kondenzátor se impulsně vybíjí přes T1, T2 a řídící elektrodu Ty. ..
Ano, máš pravdu, narýchlo som reagoval na príspevok procesora, že:"Kondenzátor sa musí vybiť, vtom druhom zapojení to je problém."
Napsal: 05 pro 2011, 14:59
od Tesla222
BOBOBO píše:Si z nás děláš Teslo jundu , však ? Mezi řídící elektrodou a katodou musí být rozdíl potenciálů , kde ho seženeš , když tam dáš žárovku a na ní by se teoreticky zvyšovalo napětí ? K bé , ano méně výkonným tyristorem můžeš spínat většího bratra , ale proč ? Prodávají se i s vyšší citlivostí a vyšším dovoleným spínaným výkonem .
Tak mi aspoň poraď ako zapijiť dva Tyristory aby slabší spínal ten silnejší... lebo ako pozerám Tyristory nad 20A má každý Igt nejakých 40ma a Mimo to mám doma dosť starých 25A... tak ak mi nakreslíš ako to kaskadovo zapojiť tak budem uplne spokojný dikes
Napsal: 05 pro 2011, 22:10
od hosab
Samozřejmě,že lze spínat citlivějším tyristorem výkonější s velkým IGT.Nejdříve bych zvětšil kapacitu a zmenšil odpory tak,aby se časová konstanta nezměnila.Pozor na proudy KCček.Lepší jsou KFYčka...
Napsal: 06 pro 2011, 07:36
od BOBOBO
No asi tak , jen musíš vyzkoušet pro aplikaci 100R-1k , sebere to nějaké jednotkové procento regulace nahoře i dole .
Napsal: 06 pro 2011, 18:27
od Tesla222
Dakujem takto som si to aj predstavoval takže už len nahradiť odpory potenciometrami a nastavím to podla osciloskopu...
Ešte som mal taký nápad na jednosmerny zdroj s tyristorom,
chcel som mostíkom usmerniť striedavé U 24V a následne jednosmerne napatie (zvlnené - nefiltrované) spínať do velkej kapacity a vlasne aj záťaže zároveň.. v rôznych časoch polvlny, akože keď budem vzopínať vo vrchole tak budem mať 33V jednosmernych vyfiltrovanych a postupne oneskorovať spinanie Tyristora a znižovať tak U. jeto možne?
Napsal: 06 pro 2011, 19:24
od Atlan
teoreticky hej len sa bude zhorsovat cinitel filtracie.... okrem ineho. a stabilizovane to nebude...
Napsal: 06 pro 2011, 22:48
od PavelFF
A taky musíš přidat nějaký odpor (nebo tlumivku) mezi tyristor a vyhlazovací elyt. Jinak to bude pro tyristor něco jako zkrat.
Napsal: 07 pro 2011, 12:13
od mtajovsky
Tesla222 << Fungovat to bude. Činitel filtrace nebude nijak závratný a stabilizovat to může. Inspiraci je možno hledat v tyristorových zdrojích v TV.
Ještě jednodušší je zapojení připomínající tyristorový "emitorový sledovač". Mám to použité na stabilizaci napájení větráku ve svařovacím usměrňovači. Při změně vstupního střídavého napětí 20 - 45 V stř. se střední hodnota výstupního napětí změní asi o 1 V, zvlnění je asi 2V, což ale pro větrák s konstantním odběrem v pohodě postačí.
Napsal: 07 pro 2011, 16:32
od Tesla222
mtajovsky píše:Tesla222 << Fungovat to bude. Činitel filtrace nebude nijak závratný a stabilizovat to může. Inspiraci je možno hledat v tyristorových zdrojích v TV.
Ja len stále neviem, ako to teda do tej záťaže oneskorene spínať (meniť uhol vzopnutia) v tom prvom obrázku čo som sem dal (kde je žiarovka za tyristorom) je to nanič ako ste písali.. tak ako teda? však katoda tyristora musi ist predsa do záťaže... :/
Napsal: 07 pro 2011, 16:42
od procesor
Oddeľ budenie galvanicky a bude jedno kde je záťaž.
Napsal: 07 pro 2011, 16:56
od Tesla222
procesor píše:Oddeľ budenie galvanicky a bude jedno kde je záťaž.
Akože budenie napojiť napr. z ďalšieho mostika? (bude to na tych 30V) takže by budeniu nevadilo myslim po uprave odporov..
Napsal: 07 pro 2011, 17:24
od mtajovsky
Ne, použijte impulsního trafa. Odstraní to problémy s potenciály a ještě se zlepší spínání tyristoru, protože řídící elektroda nepořebuje velké napětí, spíš proud. Řídící obvod na schématu to však dává spíš naopak. Snižující impulsní trafo asi tak 3:1 je dobrou volbou.
Osobně jsem do těchto regulátorů ještě dával zenerku přes R1 a R2 (R4 to pak chce zmenšit) asi na 16-20V. Řídící obvod je tak napájen téměř obdélníkovým napětím a regulace je lineárnější.