Stránka 2 z 3
Napsal: 13 bře 2013, 18:03
od AmarokCZ
Trochu jiný pohled, než jsou ty "vysvětlení" výše: když opomenu ztráty v jádře, povolené sycení a další drobnosti, tak každé trafo dokáže teoreticky přenést libovolný výkon.
Ovšem v reálném světě je problém v tom, že je nutné držet "klidový" = jalový proud pod určitou mez (aby se jádro nepřesytilo).
Když vycházím z toho, že dI/dt=U/L, tak mi vyjde, že se to dá udělat buď velkou indukčností (a tím i velkým trafem s mnoha závity) při malé (=síťové) frekvenci. Druhá možnost je nechat malou indukčnost (a malé trafo), ale použit vyšší frekvenci.
Nic víc v tom není.
Napsal: 13 bře 2013, 18:14
od ZVUK2000
Jenda_KL píše:ZVUK2000 píše:přepínání EU/USA
To musí být ale trafo pro 50Hz. orig trafo na 120V/60Hz když zapojíš na 120V/50Hz tak se upeče.
Teoreticky asi jo. ALE....Tak proč potom dodnes funguje elektronika lidem ci si ji přivezli v 90 letech z USA a napájíji z převodního trafa které si nechali namotat v ČR?
Napsal: 13 bře 2013, 18:19
od Jenda_KL
protože každej kdo to dělal věděl že musí namotat převodní trafo s menším výstupním napětím.
Napsal: 13 bře 2013, 18:27
od ZVUK2000
Jenda_KL píše:protože každej kdo to dělal věděl že musí namotat převodní trafo s menším výstupním napětím.
Tak naco je potom ten přepínač 115V/230V na dnešní elektronice z Číny.
Napsal: 13 bře 2013, 18:32
od kokun
heldybeldy píše:... prenasany vykon rastie linearne s frekfenciou...
Říkám si, překlepl se - ty to ale asi myslíš vážně:
heldybeldy [size=59]v út březen 12, 2013 9:05 pm [/size] píše:... ktore boli povodne konstruovane pre nizke frekfencie, priamo pomocou PWM?
...

Napsal: 13 bře 2013, 18:56
od Andrea
AmarokCZ píše:Ovšem v reálném světě je problém v tom, že je nutné držet "klidový" = jalový proud pod určitou mez (aby se jádro nepřesytilo).
V reálném světě je problém s odporem vinutí, kdyby byla měď supravodivá, přeneslo by trafo libovolný výkon.
Napsal: 13 bře 2013, 20:18
od Crifodo
heldybeldy píše:ekonomika USA je vo vyhode oproti europskej o 20% a to len tym, ze maju v sieti 60Hz. Pre vyrobu trafa rovnakeho vykonu spotrebuju o 20% menej zeleza ale aj medi...
to říkali v nějakém zábavném programu na Silvestra?
Napsal: 13 bře 2013, 21:00
od heldybeldy
kokun píše:heldybeldy píše:... prenasany vykon rastie linearne s frekfenciou...
Říkám si, překlepl se - ty to ale asi myslíš vážně:
heldybeldy [size=59]v út březen 12, 2013 9:05 pm [/size] píše:... ktore boli povodne konstruovane pre nizke frekfencie, priamo pomocou PWM?
...

dik za upozornenie, clovek sa uci cely zivot...
Napsal: 13 bře 2013, 21:09
od heldybeldy
Crifodo píše:heldybeldy píše:ekonomika USA je vo vyhode oproti europskej o 20% a to len tym, ze maju v sieti 60Hz. Pre vyrobu trafa rovnakeho vykonu spotrebuju o 20% menej zeleza ale aj medi...
to říkali v nějakém zábavném programu na Silvestra?
Zda sa ti to srandovne? Mne nie. Nie su v tom len trafa, ale aj tocive stroje pouzivane jak v domacnosti tak aj v priemysle...
Co myslis, preco sa v leteckej technike pouziva frekvencia 400Hz?[/b]
Napsal: 13 bře 2013, 21:34
od Crifodo
zábavné je položit rovnítko mezi ekonomickou výhodu a fyzikální vlastnost. Velikost jádra je jeden parametr závislý na frekenci sítě. Jiný parametr je požadavek na kvalitu křemíkaté oceli kvůli ztrátám v železe. Atd. Důvody různých hodnot v přenosových sítích byly spíš obchodní než technické a pak už prostě historické. Co by nahnali na velikosti magnetických jader, zase třeba vyrovná nutnost většího průřezu vodičů při polovičním normalizovaném napětí sítě. Nazpátek to zase posouvá třeba úroveň venkovních distribučních rozvodů v US, které připomínají někde Indii nebo carské Rusko (dřevěné sloupy a konzole, kombinace NN a telekomunikací).
Ekonomika závisí na miliónu parametrů a tvrdit že má 20 % náskok pro 20% úsporu magnetických jader je stejná pravda jako kdybys řekl, že budeš mít o 20 % menší důchod, protože jsi měl v deváté třídě o 20% víc absencí než kamarád.
400 Hz palubní síť, dneska je to už někde mimo... a tenkrát to nebyla věc ekonomiky ale hmotnostní limity přístrojů. Ekonomiku bych z toho vynechal.
Napsal: 13 bře 2013, 22:49
od mtajovsky
heldybeldy píše:...ze prenasany vykon rastie linearne s frekfenciou...
Ale tohle, takto samo o sobě řečeno není pravda. Pokud například vezmu normální síťové trafo a zapojím ho na 400 Hz, tak se výkon trafa nijak nezvětší. Pokud to vysvětluji někomu, kdo tomu nerozumí, a žádá o vysvětlení, tak je třeba říci, že vyšší frekvence přinese do konstrukce trafa takové změny (zejména menší počet závitů), že může přenášet větší výkon při stejných rozměrech. Zbytek už byl ve vláknu vysvětlen.
Napsal: 13 bře 2013, 23:31
od heldybeldy
mtajovsky píše:heldybeldy píše:...ze prenasany vykon rastie linearne s frekfenciou...
Ale tohle, takto samo o sobě řečeno není pravda. Pokud například vezmu normální síťové trafo a zapojím ho na 400 Hz, tak se výkon trafa nijak nezvětší. Pokud to vysvětluji někomu, kdo tomu nerozumí, a žádá o vysvětlení, tak je třeba říci, že vyšší frekvence přinese do konstrukce trafa takové změny (zejména menší počet závitů), že může přenášet větší výkon při stejných rozměrech. Zbytek už byl ve vláknu vysvětlen.
ak neuvazujeme straty, tak pri400Hz mozes prenasa t8x vyssie napatie pri rovnakom prude. z toho potom aj max vykon pojde hore 8x...
Napsal: 14 bře 2013, 00:07
od mtajovsky
Samozřejmě, ale není to tím, že 8x vyšší kmitočet přenáší energii 8x rychleji, jak jste původně napsal že "50 impulsů/s přenese 50W a 1000 impulsů/s přenese 1000W, každý impuls 1 W". Vyšší kmitočet umožní vyšší napětí a to terpve je důvod vyššího výkonu, nikoliv vyšší kmitočet samotný. Kdybychom měli jádro, které vydrží 8 Tesla, tak dosáhneme 8 násobného výkonu bez zvýšení kmitočtu, protože budeme moci opět připojit 8 násobné napětí. Myslím, že si už rozumíme.
Napsal: 14 bře 2013, 00:31
od heldybeldy
jj, niekedy si tak trocha robim srandu...
Napsal: 14 bře 2013, 17:12
od Jenda_KL
ZVUK2000 píše:Tak naco je potom ten přepínač 115V/230V
Trafa jsou na 50Hz, při 60 se nepřesycují. Jak ještě jinak to mám napsat?