Impulzny zdroj - podstata - prečo moze byt trafo mensie?

Zpráva

#1 Příspěvek od **pole** » 12 bře 2013, 19:15

"Spínané zdroje sú založené na princípe, na základe
ktorého sú rozmery sieťového transformátora tým menšie,čím je vyššia pracovná frekvencia. "

vela podobneho som nasiel na internete.

No preco je to tak? Ako sa to da teoreticky odvodit?
Preco pri sietovej frekvencii potrebujeme na prenesenie vykonu (napr 50W) trafo pomerne velkych rozmerov a pri fekvencii 1000x vysej mozme rozmer a hmotnost jeho jadra znizit niekolkonasobne.

To iste plati o pocte zavitou. Preco pri sietovej ferekvencii potrebujeme na primare napr 1200z a pri 50kHz nam staci 40zavitov.

Z akeho fyzikalneho zakonu to vychadza.? Dake vysvetlenia som na internete neobjavil.

Impolzny zdroj som staval niekolko krat. Jeho elektronickemu principu plne chapem ale vzdy som postupoval len upravov z PC ATX zdroja rozobral trafko a previnul sekundar na podremne napatie podla pomeru primar/sekundar, takze som trafo podstate nenavrhoval.

+ daka jednoducha kucharka na navrh impulzneho trafa pre bezny dvojciny polomost alebo Hmostik by sa nenasla?

#2 Příspěvek od **Bernard** » 12 bře 2013, 19:30

Pro transformátor máme rovnici pro napětí na jeden závit:

U/N = 4,44·Bmax·Sž·f

Čím větší je frekvence f, tím menší může být plocha feromagnetika v otvoru cívky.
Kuchařku pro najdeš na Žirafovinách.

heldybeldy · #3 Příspěvek od **heldybeldy** » 12 bře 2013, 19:36

To je logicke, ked 50imp za sec prenesie napr 50W, tak 1000imp za sec musi preniest 1000w, kazdy impulz 1w...
Dosledky: ekonomika USA je vo vyhode oproti europskej o 20% a to len tym, ze maju v sieti 60Hz. Pre vyrobu trafa rovnakeho vykonu spotrebuju o 20% menej zeleza ale aj medi...

#4 Příspěvek od **pole** » 12 bře 2013, 19:48

Diky moc obom.
Logicke celkom

a este preco sa pri sietovich frekvenciach nepouziva feritove jadro? A zasa pri impulznych zelezo?

a k 50/60Hz EU/USA. preco sa v elekt rozvode neopuzivaju aj vysie frekvencie napr ako pouziva vojenska technika 400Hz - usetrilo by sa viac

ci tam by sa uz uplatnovali kapacitne straty na vedeni?

heldybeldy · #5 Příspěvek od **heldybeldy** » 12 bře 2013, 20:01

preco? dost vela veci: tradicia, max. otacky turbin, vyziarovanie dlhych vedeni, skin efekt, magnetizacne straty , straty vírivymi prudmi...

Milan · #6 Příspěvek od **Milan** » 12 bře 2013, 21:00

"a este preco sa pri sietovich frekvenciach nepouziva feritove jadro? A zasa pri impulznych zelezo "

Ferit můžeš na 50Hz použít,ale budeš muset motat tak 7x tolik závitů na cívku než u jádra "železného" ,a to se ti asi nevejde na tu cívku,nehledě na ztráty ve vinutí. Najdi si někde hysterezní křivky feromagnetických materiálů. Tam uvidíš,že max.indukce,při které se jádro začne přesycovat,je u běžných feritů tak 0,2T,u lepších plechů 1,5T.To sycení dělá tzv. magnetizační proud vinutím. Je-li povolená indukce x-menší,musí být pro dané napětí počet závitů x větší.

"Železo" se na vyšších frekvencích nepoužívá zejména kvůli ztrátám (jsou různého druhu),které by byly mnohem větší než u feritu.

heldybeldy · #7 Příspěvek od **heldybeldy** » 12 bře 2013, 21:05

Dalej sa natiska otazka, ci je vhodne napajat spotrebice (indukcne stroje), ktore boli povodne konstruovane pre nizke frekfencie, priamo pomocou PWM?
PWM frekfencie dosahuju aj niekolko desiatok kHz. Jedna sa o to, ze straty v zeleze pri tychto frekfenciach su uz znacne, co sposobuje zbytocne oteplovanie, a znizovanie max vykonu daneho zariadenia. Ci by nebolo vhodnejsie zapojit pred spotebic kvalitny filter, stavany pre frekfencie PWM (male tepelne straty) a do spotrebica pustat iba pozadovany priebeh?

Milan · #8 Příspěvek od **Milan** » 12 bře 2013, 21:10

Ale to se zejména u větších výkonů běžně dělá, asynchronní motory na obdélníky běhají špatně,vf proudy ničí ložiska a v neposlední řadě rušení -
bez filtru,stíněných vodičů atd. se obtížně plní normy na odrušení.

heldybeldy · #9 Příspěvek od **heldybeldy** » 12 bře 2013, 22:06

Aha, takze ked sa to robi pre velke masiny, urcite to pojde aj pre male. Snazim sa totiz regulovat otacky vretena CNC frezy priamo impuzami PWM z PC, Nasledne by som vyskusal, co to zrobi s krokovymi motormi...

Milan · #10 Příspěvek od **Milan** » 12 bře 2013, 22:30

Vygůgluj si heslo frekvenční měniče,je toho plno na internetu,včetně aplikací připojování ke strojům a odrušení.

ZVUK2000 · #11 Příspěvek od **ZVUK2000** » 13 bře 2013, 05:12

heldybeldy píše:.
Dosledky: ekonomika USA je vo vyhode oproti europskej o 20% a to len tym, ze maju v sieti 60Hz. Pre vyrobu trafa rovnakeho vykonu spotrebuju o 20% menej zeleza ale aj medi...

No to teda pochybuji, už jen proto že že trafa se vyrábějí v Číně. A ty co se montují přímo do spotřební elektroniky a pod. mají dvě vinutí 2x115V a zapojí se buď paralelně nebo sériově, přepínání EU/USA . A že ekonomika USA ušetří na mědi? Nebude mít náhodou běžný síťový rovod kabely s větším průřezem? Pokud si měl na mysl velké trafa nebo motory tam už by to nějakou roli mohlo hrát. Ale stejně to nevyváží větší průřez kabelů běžného síťového rozvodu.

Mirda · #12 Příspěvek od **Mirda** » 13 bře 2013, 12:06

Ty rozvody v USA nemají průřezy nic moc. Na bambusovým sloupu kde uplně nahoře je VN a pod ním navěšeno všechno možné mají takový hrnec z vývodkama říkají tomu transformátor a ty jsou podle potřeby třeba na každém druhém sloupu a z toho rovnou přípojky NN 120V. Mám někde fota ale momenálně je nemůžu najít.

#13 Příspěvek od **mtajovsky** » 13 bře 2013, 12:33

heldybeldy píše:To je logicke, ked 50imp za sec prenesie napr 50W, tak 1000imp za sec musi preniest 1000w, kazdy impulz 1w...

Tohle není moc dobré vysvětlení. Nanejvýš tak pro blokující měnič.

heldybeldy · #14 Příspěvek od **heldybeldy** » 13 bře 2013, 16:08

viem, ze to je len velmi zjednodusne vysvetlenie, ale imp. zdroje je hotova veda. ten vyrok skor ma poukazat na to, ze prenasany vykon rastie linearne s frekfenciou...

Jenda_KL · #15 Příspěvek od **Jenda_KL** » 13 bře 2013, 17:45

ZVUK2000 píše:přepínání EU/USA

To musí být ale trafo pro 50Hz. orig trafo na 120V/60Hz když zapojíš na 120V/50Hz tak se upeče.

Ty rozvody v USA

Oproti značně koncentrované evropě je USA dost? rozlehlá a to platí i o energetizační soustavě, která ma více napěťových hladin. Příkladem je EU vesnice o jednom trafu a rozvody 400V v 240mm? na kilometr daleko, kdežto za mořem je stejně početná vesnice na 20x větším prostranství ,rozvod je 1kV a poslední hladina 110V na maximálně 200m. Protože soustava má o dost více prvků, kvůli 60Hz můžou být menší.