breta1 píše:Tak to je mi novinka- zkratová ochrana zdroje pracuje jinak, s žádnými odpory vodičů a přechodovými odpory nepočítá.
Ukaž a vysvětli to konkrétně na schema nějakého AT/ATX zdroje.
Zdánlivě máš pravdu, ve schématech zkratových ochran obvykle odpory vodičů a přechodové odpory nejsou.
Jenže každá elektronická ochrana má svou reakční dobu. U těch nejrychlejších ochran umístěných přímo v obvodech řídicí elektrody výkonového prvku je to tak 2 - 4 násobek vypínacích časů výkonového prvku plus navíc řešení problémů s jednostranným vypnutím výkonového spínače, pokud se jedná o dvoučinný zdroj a můstové zapojení s více spínači. U ochrany realizované přes řídící integrovaný obvod je to běžně několik spínacích period.
A než elektronická ochrana zareaguje, pracuje impulzní zdroj vždy do zkratu. A pokud to má impulzní zdroj vydržet, musí být ztrátový výkon ve výkonových prvcích pořád v obálce dané maximálním dovoleným mžikovým ztrátovým výkonem daným pro čas od cca 1 mikrosekundy pro velmi rychlou ochranu až po povolenou výkonovou ztrátu pro takových 10 - 100 mikrosekund atd pro pomalejší ochranu .
V případě zkratu potom odpor vodiče plus případný přechodový odpor konektoru tvoří významnou část celkového vnitřního odporu zdroje, který určuje zkratový proud a tím mžikové namáhání výkonových polovodičů zdroje. A je tedy významný rozdíl mezi zkratem PC zdroje, který proběhne na výstupu 12 volt někde na připojené komponentě a zkratem, který například učiní neopatrný batstlíř hrotem šroubováku na plošném spoji zdroje mezi 12 V ploškou a zemí.
V tom druhém případě je dost pravděpodobné, že výkonové namáhání polovodičů do doby reakce ochrany jde nad povolenou obálku a během mikrosekund tak dojde k přehřátí PN přechodů výkonového polovodiče a k jeho zničení.