Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nic víc k tomu není,proto jsem ptal,jestli to někdo má a jak to vlastně funguje.Vždyť se podívej třeba na Aukro,jsou tam podobné,a ty informace,to by se člověk po....

Milan píše:.... Není moje úvaha scestná? Samozřejmě to zhorší výstupní impedanci zdroje o ten odpor,protože není zahrnut do regulační smyčky,na rozdíl od toho spodního.

Scestná úvaha to není, ale má podle mého názoru nedostatky, jestli se tedy nepletu.

Regulátor hlídá napětí(nastavenou hodnotu) na potenciometru, třeba 10,0V. V případě nulového odběru bude stejné stejné napětí na potenciometru, na zátěži i na voltmetru. Dejme tomu, že bočník má úbytek 0,1V při 1A. Když poteče 1A, bude na potenciometru stále 10,0V. Na zátěži bude 9,9V a voltmetr bude ukazovat 10,0V. Takže ta impedance navíc není úplně nevinná.
Snad jsem to nezmotal.

Znamínka mi připadala správně na tom dřívějším obrázku.

Zajímavé téma i diskuse. Vidím to však jinak:
Mělo by se vycházet z účelu, ke kterému je dané zařízení, jako celek, určeno. Jestliže se bude jednat o regulovatelný napájecí zdroj, přeci není podstatné, zda přístroj ukáže údaj, ve kterém bude chybět úbytek napětí, na bočníku přístroje.
Podstatné bude napětí, které je na svorkách spotřebiče, nikoliv na napájecím zdroji, protože svorky, banánky, kabely a krokodýlky, nejsou zrovna ze supravodivých materiálů...
Chce-li někdo měřit napětí s vyšší přesností, než umožňují indikační přístroje na panelu napájecíího zdroje, jistě sáhne po kvalitnějším měřidle a nebude se řídit podle údajů indikátorů, levné asijské produkce.
Jesliže je základní rozsah přístroje např. 199,9 mV, znamená to, že třeba při změřeném proudu 50 mA, je úbytek napětí na bočníku přístroje právě těch 50 mV, které si pak třeba mohu k naměřenému napětí přičíst/odečíst, v závislosti na konkrétním zapojení voltmetru...

Otkundes píše:...Podstatné bude napětí, které je na svorkách spotřebiče, nikoliv na napájecím zdroji,...

Nejsem proti, ale právě proto, že různé kabely mají různý odpor, nemůžeme s tím nic dělat. Je to nezávislé na konstrukci zdroje. Můžeme udělat jen to, že budeme garantovat definované napětí na výstupních svorkách. K tomu slouží voltmetr na panelu zdroje. Dál ať si každý poradí jak chce. Existuje (hlavně v průmyslu) čtyřdrátová metoda se snímáním napětí přímo na spotřebiči, ale to by bylo na bastlení nepraktické a neohrabané.

Čtyřmístné čínské voltmetry nejsou "indikátory", ač jsou asijské a levné. Měří docela přesně. Rozhodně s vyhovující přesností pro tento účel.

Osobně bych to řešil dvěma samostatnými měřidly a bočníkem mimo napěťovou smyčku, ale třeba se tu najde nějaké neotřelé řešení.

Máš pravdu Pavle,ještě budu chvíli namáhat sklerotické buňky,ale asi to
bez nějakého operáku apod.jednoduše obejít nepůjde.

Namáhej, bude se to hodit.

Ještě mám šťouravou připomínku k tomu izolovanému referenčnímu napětí připnutému nad bočník. To bude chtít další nezávislý zdrojík napětí, nebo ne? Kdybys dal bočník jinam a použil plovoucí zdroj raději pro samostatné měřidlo proudu, vyšlo by to se zdrojema nastejno.

Však ony i ty automěřáky potřebují izolovaný zdroj . Koupil jsem obé na e-bayi , ale ještě nebyl čas na montáž . Píší 75mV na 100A , jak je i výše . Jenom nwm , v jakých oborech se chlapi pohybujete . Je jen velice málo věcí v mém okolí , kde potřebuji zvláštní přesnost na třetím místě , o čtvrtém ani nemluvě . To jsem snad nehledal v celém životě . Pro mne se to v běžné praxi blíží nesmyslu .

Tak to by Pavle spravil asi jeden operák jako sledovač napětí na bočníku měřáku,do jeho výstupu mohu pár mA reference pustit a pořád bude na jeho výstupu napětí na bočníku. Ale nelíbí se mi to jako celek,operáky,k tomu jejich napájení,přechodové jevy zap/vyp,skoky zátěže,zátěže s protinapětím,velkou kapacitní zátěží apod .- složité obvodově,nespolehlivé funkčně,resp.se součástkou od jednoho výrobce funguje perfektně,s tou samou od jiného katastrofa - sakryš,tak se mi zdá,že to jsem už kdysi mockrát řešil....
A tak raději teď půjdu zatopit do dílny,mám tam jiný "špek",skříňku
starého rádia Vltava,má vpředu takovou mřížku z tyček z tvrdého dřeva a některé jsou hodně zkroucené a vypadá to hnusně,tak je zkusím srovnat ( skoro bych se vsadil,že to nepůjde,a když,tak se to za čas zase vrátí ).

To BOBOBO - ty měřáky,viz obrázek na začátku,izolovaný zdroj nepotřebují ( není tam ICL...) ,izolovaný zdroj potřebují většinou,jak jsem koukal,ty s LCD displejem - je tam ICL nebo podobná placka.

Jak jsem někde nahoře slíbil pro případné zájemce,po obdržení jsem to trošku orientačně oměřil ( měřáky mám mizerné,ale ss rozsahy sedí,kontrolováno kdysi půjčenou MT100) . Měřák je dodáván v igelitovém pytlíčku bez jakékoliv dokumentace,takž jsem vyšel z těch připitomělých barevných obrázků na začátku vlákna. Měřák má rozsah napětí 0-99,9V a proudu 0-2,999 A,přičemž do 999,9mA ukazuje i desetiny mA,pak mA.
Popis drátů :
- černé tlustý i tenký - jsou uvnitř spojeny a je to vlastně referenční bod - nazvěme to pro další popis "zem",vůči kterému se měří napětí i proud a je přivedeno minus napájení. Je možné je pro zkoušení spojit a připojit na minus pól napájení.
- červený tlustý - přívod měřeného proudu na bočník,měřený proud musí vtékat do červeného tlustého a vytéká tlustým černým (ale i zčásti tím slabým,když jsou spojeny),
-červený slabý - napájení měřáčku . Začne solidně pracovat při těch udávaných 3,5V bez rezervy dolů, zkoušeno těch max.28. Dole je odběr cca 11 mA,od cca 5V napájení do 28V se příliš nemění a je cca 14 mA (což je slušné). Upozornění : při napájení větším než cca 22V začne
problikávat i bez měření proudu na posledním čísle ampérmetru 1 nebo 2,zřejmě se to ohřívá od stabilizátoru a ujíždí . Pod 20V jsem to nepozoroval.
- žlutý slabý - vstup voltmetru ( proti zemi).

Orientačně vstupní odpor voltmetru : cca 1,33 MΩ bez vlivu napájecího napětí. Orientačně hodnota vnitřního bočníku - cca 30mΩ + cca 30 mΩ
přívodní dráty tlustý černý a červený,které se však měření nezúčastní ,ale úbytek mají a nějaké dráty tam vždy budou muset být.

Odolnost vstupů proti přepětí a nadproudům nezjišťována,ale vzhledem k "bleškám" na desce to bude mizérie a každopádně třeba při použití ve zdroji bych to chránil. Teplotní závislost nezkoušena.

Na co se měřák hodí : na měření třeba ve zdroji,který ovšem nemá více nějak uvnitř spojených hladin . Ampérmetr musí být vřazen do - pólu zdroje ,neb neumí záporné napětí ( ani voltmetr to neumí). Pokud by šlo přes mínus více uvnitř spojených větví,ukáže to součet či rozdíl ( dle polarity větví) proudů v nich.Mohl bych dát ampérmetr i do kladné libovolné větve,musí však být napájen zcela izolovaným zdrojen a nemohu měřit napětí směrem k mínusu zdroje ( je "záporné").

Nehodí se to bez složitostí třeba na měření elektronek,kde je společné minus na zdrojích (resp.+ pro g1) apod. Mohu sice třeba ,budu-li měřák napájet zcela izolovaným zdrojem, připojit ampérmetr do přívodu anody,
ale již nelze změřit současně napětí,neb je "záporné" a to měřák neumí.
Jedině přepínač a zvlášť napětí a zvlášť proud.

IO,který to řídí,je popsán nějakou hatmatilkou a identifikace je prakticky nemožná. Rozhodně by bylo zajímavé poznat,jak měří ty proudy při úbytcích řádu mV na bočníku,aniž to viditelně ujíždí .

Připojuji pár obrázků. Pokud by někdo potřeboval nějakou pomoc,rád odpovím, budu-li vědět .

Tak mě napadlo, že k topologii zdroje s bočníkem v "mínusu" zdroje, (je to třeba hojně rozšířený a zde probíraný zdroj G400 a jeho modifikace), že by stačil jen jeden operák ve funkci obyčejného invertoru a může se použít kombinovaný V-A metr z ebay či DX.

Budu se bavit o G400, ale je to obecnější.

V měřidle se přeruší bočník a na vstup ampérmetru se přivede invertované napětí z bočníku - tím pádem bude kladné proti zemi. To je vše. Napájení OZ stačí původní, není třeba ani další vinutí. Musí to být operák napájený ze záporného napětí .
Třeba tato varianta má dokonce jeden operák v pouzdře TL062 volný, ale ten se zrovna bohužel na to nehodí, protože nemá záporné napájení.
Ale princip je snad jasný http://paja-trb.cz/konstrukce/zdroj.html

Operák pro invertor by měl stejně být spíš přesný typ nebo je nutno doplnit nulování ofsetu, protože napětí z bočníku je velmi malé. Nemusí být rychlý, slouží jen pro měřidlo (měřidlo stejně zobrazuje jen 3x za sekundu) a neúčastní se regulace, takže chování zdroje vůbec neovlivní. Napájení měřidla ale musí být oddělené od napájení zdroje.

Našel jsem tento měřák a zdá se mi taky dobrý, má údajně jemnější rozlišení (neříkám větší přesnost) na napětí.http://www.dx.com/p/0-28-4-digit-dc-0-33-00v-0-999-9ma-3a-voltage-current-meter-red-blue-287211


Výhoda odstranění bočníku z mrňavého plošňáku je i v tom, že se nebude projevovat termočlánkový efekt(nebo co to je). Při velkém proudu a následném vypnutí proudu měřák ještě pár dílků ukazuje, než klesne teplota na spojích. Tak se chová jeden měřák co mám doma.

Dneska mi přišel tento dvojitý měřáček: http://www.dx.com/p/0-28-4-digit-dc-0-33-00v-0-999-9ma-3a-voltage-current-meter-red-blue-287211.
V podstatě musím říci, že jsem velmi spokojen s jeho vlastnostmi, jednak tím, že si sám přepíná rozsahy proudu a taky velkou přesností.

Trochu mi vadí, že modré číslice poněkud protivně a silně září(to se dá srovnat šedým filtrem) ve srovnání s červenými, které naopak svítí trošku míň, než bych si představoval (což se dohnat nedá).
Dále rámeček trochu přesahuje do červeného displeje a zakrývá částečně horní řadu segmentů při pohledu shora (nutno mechanicky upravit rámeček).

Vstupní odpor je asi 110kOhmů.
Procesor je STM8S003.

Při měření napětí je vidět zpočátku ofset asi 12mV. Při vstupním napětí asi 10mV ukazuje samé nuly a na "00,01" překlopí při cca 12mV. Na 00,02 překlopí při 32mV atd. Měří a zobrazuje do 35,00V a pak čísla zmizí.

U proudu je to podobné, rozdíl na počátku je asi 0,2mA. Při proudu 0,4mA ukáže jen "000,2" . Ukazuje trochu méně i na konci rozsahu, což by se dalo dopilovat(bočník) na správný údaj.


Podle mě je to velmi šikovný měřáček do laboratorního zdroje. 4 místa jsou až až a hlavně moc nekecají. Ve skutečnosti je větší problém pomocí knoflíků na zdroji nastavit přesný údaj na 4 místa.

Mechanický problém: Při pokusu nacpat měřáček do otvoru v panelu se objevil problém. Plastové zubaté výlisky by měly správně zapružit a pak se po usazení v panelu vrátit zpět (roztáhnout) a tím nedovolit vytažení měřáčku z panelu. Ale ty packy se nedají stisknout dovnitř, protože jim v tom brání LED displeje. Takže měřák nejde natlačit do panelu. Když se zuby ubrousí, tak natlačit jde, ale pak už zas dobře nedrží. Je nutno ho upevnit jinak, třeba kapkou lepidla .