Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já mám taky krásný zážitek- došel mě jednou vzbudit soused, takový podivín je to. A že jestli bych neměl čas, že mu nejdou v baráku zásuvky. Mě se nechtělo (ještě mě po předešlém večeru bolela hlava, v hubě jak v polepšovně), ale nakonec jsem šel. Měřím, měřím, až přijdu k rozvaděči na chodbě. Jen jsem jej otevřel, už jsem viděl pojistky bez terčíků. Ptám se:
"Ty sis opravoval pojistky?"
"Jo, Jožinko mě říkal že můžu drátem." (Josef byl místní obyvatel, revizák )

Tak jsem vyšrouboval jednu pojistku a vidím že z ní čouhá pět dost silných drátů, skřípnutých pod čepičkou.

"Tys chtěl vyrazit topičovi v elektrárně lopatu z ruk?"
"Jožinko mě říkal, že když tam dám dva drátky, tak to bude dobrý."
"No a proč jich tam máš pět?"
"Přece do toho nepolezu podruhý."

A překvapivě byl problém v jedné z těch opravovaných pojistek, drátky už byly asi mítně zoxidované, ve styku s čepičkou se opálily a už to nevedlo.

"Dones nový pojistky!"
"Nemám."
"Tak ti nepojedou zásuvky dokud si nekoupíš!"
"Dej mě tam kus drátu jako Jožinko..."
"No dobře, ale hned v pondělí si koupíš pojistky!"
"Jo, jo."

Věřím že ty dráty jsou tam dodnes....

V zahraničí je to běžné
Vzpomněl jsem si že u nás vyhořela hospoda kvůli tomu že hospodský opravoval pojistku 25A která se vypálila a povídal "Kolik snese jeden drátek (z licny)?" Tak mu říkám - se povídá že asi 6A, on nato "Bylo jich tam pět, tak dáme 7.
No a jedné noci to prostě vyhořelo

Ma zeleznici sa pouzivaju specialne poistky kde bolo mozne zapajkovat nahradny poistkovy drot urceny pre dany prud. Ako ucni sme to robili, alenasi teraz to moze robit len certifikovane pracovisko s opravnenim samozrejme dobre zaplatene a pritom ide iba o odtocenie drotika z cievky a jeho zapajkovanie do vnutra a zalepenie sklicka naspat.

Ty pojistkové dráty se asi běžně vyskytují hlavně v jižní Americe, mají tak 120V a v některých zemích vypadá elektroinstalace a rozvod značně podivně .

Co se týče oprav pojistek - v příspěvku Foxridera (škoda že neopsal rok vydání knížky) je podobný text, jaký pamatuju z Elektrotechnické ročenky, snad ze 70. let. V ročence se autor věnoval tuším NHKG Ostrava. Bylo dovoleno, vzhledem k nedostatku pojistkových vložek, provádět opravy a to za těchto podmínek :
- pracovníci na to zaškolení, centralizované pracoviště, tedy nikoliv někde v terénu
- bylo dovoleno opravovat patrony do 35A včetně, pouze E a goliášky(a mám tušení, že se neopravovaly "šneky")
- postup jako v textu výše, vysypal se obsah patrony, nahradil novým drátkem a zasypal pískem, použitý písek se sbíral (drahé kovy)
- pojistky musely být označeny
- mohly být používány jen v provozu podniku, nikoliv na výstavbu nebo v externích pracovištích, a přednostně měly být používány neopravované
- nesměly být použity jako hlavní pojistka rozvaděče


Když jsem byl v 80. letech v NHKG na brigádě, tak se na té konkrétní údržbě vadné patrony do 50A házely do bedny zvlášť, a že sice se to teď nedělá, ale že se to pár let předtím opravovalo. Taky v rozváděčích byly sem tam patrony bez terčíků.

Ta výjimka oprav platila jen dočasně a jen někde, Hill to už zmiňoval.

Drát - originál, získaný z opravovacího pracoviště, mám dodnes, je to asi 70% stříbro .

Knížka byla vydána v r. 1973 / 12Kčs
Ještě si pamatuju v jednom pražském činžáku ve Vysočanech jsem jako malý viděl pojistky v (asi) HDS co byla porcelánová trubka, na koncích kovové objímky za které byla přichycena nějak ale izolovaně do té skříňky, a v dutině té trubky byl volně právě ten tavný drátek, a na koncích přichycený k objímce.
Asi by bylo zajímavý, kdyby se drátek přepálil těsně u objímky a nastal by oblouk a přeskok na sousední fázi.......

Ad Sendyx: Bylo taky nějak stanoven nějaký postup jakým způsobem ty opravené vložky zkoušet?

Ještě jsem si vzpomněl na jednu pojistkovou (i když teda z trochu jiného oboru)- známý klempíř dělal přestavbu A31 z obytňáku na auto pro přepravu koní. Tak mě naverboval, abych tam šel poladit elektriku. No, v milé Avii jsem vytahal z pojistkovky 16Kč na pívo (osm dvoukorun)

tyto pojistky nám firma běžně opravovala. Pojistky na to byly uspůsobeny a firma na to měla atest. V současné době se tyto pojistky nahrazují těma klasickýma z ABB - Dlouho mi vrtal hlavou systém, co po vypálení "vyrazil" červený kolík, který protrhl pečetní nálepku - Ty současný to mají a opravitelný ani nejsou..

Ten "systém" je pružina stlačená mezi 2 kotoučky, držený u sebe právě tím pojistným drátem. V momentě kdy pojistka přehoří, pružinu to pustí a ta se napřímí a "vystřelí" ten kolík ven...

Taky jedna ,ale podle mne je to jen jako. Nedovedu si představit,že je to myšleno vážně.

No my bydlíme na konci obce s vlastním trafem , rozběhlým na tři strany . Tenkrát 40?let byly sekundární pojistky často fuč . Dlouhá povrchová vedení . No a otec měl také klíč od pojistkové skříně sekundáru , ta byla volně přístupná . Vadasku měl ze dvou žárovek v průhledné skříňce , mám dodnes , ze zoufalství i použiji , a když nešel v hospodě kompresor a čerpadlo na vodu , tak se s klíčem vydal k trafu . Byly tam trubkové pojistky . Normálně vzal do ruky a vytáhl , dovnitř připevnil odhadem , mládí má velké oči , asi 2x2,5ku drát , zastrčil a bylo . Dnes bych si nic podobného nedovolil , ale tak bylo . Žádné převypravování , chodíval jsem tam s ním . Telefon byl na našem konci jeden a služba přijela klidně od pátku až v pondělí . Tož tak .

V tehdy sovětských radarech byly pojistky (v automatice na 24V) v plastovém držáčku, pojistkový drát byl natažený mezi dvěma očky. Na něj přes pružinku tlačila plastová tyčka (jako od lízátka) se zářezem.
Jakmile se drátek přepálil, pružina vytlačila tyčku na pomocné kontaky, ty seply a vybavovaly automatiku.
Pojistkový drátek se občas fasoval, často nahrazoval.
Jirka

Moskviče, co se sem vozily měly pojistky z jakéhosi prešpánu či co, kde byl mezi kovovými konci drátek. Náhradní drátek byl namotán na horní izolované části pojistky. Docela praktický s ohledem na vzdálenosti v Rusku a kde taky shánět prodejnu či servis.

Síce praktické, ale nie vždy funkčné. Časom tie drátky zoxidovali a potom autu odumierali rôzne funkcie.Potom bolo treba poistku vytiahnuť, (niekedy bola už prihnitá) očistiť a napružiť kontakty, znova namotať drôtik a jedeme dááál.

Tyto papírové pojistky mají tuším i staré lokomotivy "Bobiny" řady 141.
Jinak, u těch VN pojistek je drátek co drží červený kolík z odporového drátku, prý to utlumí přepětí na trafu když se pojistka přepálí.