Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vzpoměl jsem si, že podobně bylo dělaný svářecí trafo z Lidlu, co se tu před časem řešila hromada vyhozenejch v SD. Trafo se upeklo samotným chodem naprázdno a bez chladící turbíny ani nevařilo. To tu ještě nebyl Šampón, jinak by byly k sehnání dodnes.

To svářecí trafo z LIDLu jsem měl dost pochybnou "čest" si vyzkoušet a dokonce ho i otevřít. Jako svářečka stojí za hovno (špatně zapaluje oblouk, když se nastaví menší proud, lepí se elektroda k podkladu, když se nastaví vyšší, je problém nepropalovat díry) - ale to co jsem měl v ruce já (modrej vypalovací lak a černej ovládací knoflík ve tvaru 5-listý "kytičky"), mělo regulaci učuněnou ne bočníkem, ale rozvíracím jedním sloupkem UI jádra - jeden konec I-části byl na čepu a mezi jeho druhej konec a zbytek jádra se vtlačoval pomocí šroubu izolační nemagnetickej klínek => větší mezera = menší magnetickej tok a tím i menší proud. Na boku škatule to mělo podélnej výřez a v něm se pohybovala plechová "ručička" po stupnici zhruba označení po desítkách A. Každopádně bez větráčku jen s bimetalovým tepelným "jističem" to není žádná svářečka, ale spíš takový "lepítko" ...

CELORONE jde mi o to že jde o C jádro.Aby zbytečně nevrčelo po vytažení železa.

Pustil jsem se do kuchu toho trafa. Uf, to byla fuška! Celý trafo bylo přeblemtaný jakousi nerozpustitelnou epoxidovou ruskou srágorou a šrouby šly povolit jen sikovkama. Sponám a jádru jsem domlouval báchamrem a po čase si dal domluvit. Jenže povolil vždy tam, kde to nebylo potřeba a tam kam jo až nakonec. Bočníky jsou venku, trafo smontovaný a tohle jsem naměřil, výrazný změny. Zátěž různými žarovkami, měřeno digitál multimetrem na patici žárovky.
žárovka / s bočníkem / bez bočníku
0W............230..............246
25W..........227..............242
40W..........225..............241
60W..........220..............240
75W..........213..............241
100W........200..............238
200W........132..............228
300W........neměřeno.....220
Po vyhození bočníku trafo výrazně ztvrdlo a trochu zvýšilo výstupní napětí naprázdno i při malým zatížení. Na trafu jsou dvě odpočky po 6V, tak není problém sekundár trochu snížit. Do 100W trafo přede asi tak jako dřív, na 200W už víc, ma 300W už celkem vrčí. No je to na občasný provoz při opravách zdrojů, tak se nic neděje. Ještě zkusím na 200 a 300W jak se bude hřát.

Ta srágora se nazývá kompoud a slouží pro vyplnění mezer ve vinutí, neboť tam často dochází k průrazu.Taky má sloužit ke zlepšení chlazení.Při mechanickém namáhání ti srágora může popraskat a nastanou problémy viz výše.Vinutí nenavlhne.

U toho trafa je to trochu jinak, cívky jsou vyvařený v něčem měkčím. Pouze jádro a třmeny jsou dodatečně naštětkovaný epoxydem na kterej si ani aceton neškrtne. Tu cívkovou srágoru aceton rozpouští.
Jo a to C bylo taky zvláštní. Uvnitř široký sekundární cívky byl 10 mm schod mezi pravým a levým sloupkem, do něho zapadal zase odstupňovaný protějšek. Co jsem měl rozebraný C trafa, vždy byla dělící rovina v jedný úrovni, u tohodle ne.

Céčka neměla nikdy symetrické poloviny. Když se tedy dala dvě vedle sebe, což je tento případ, vznikl otočením jednoho schod. To ale nemá žádný význam. Ostatně je to vidět vně hned na prvním obrázku.

Ten kompoud se tam dostane tak, že se udělá vakuum a pak se vpustí ta hrůza.C jádro dělené na dvě roviny je i pro mne novinkou.Kdysi jsem musel
převinout trafo,které mělo plechy svařené a bez armatury.To jsou góly.

Pravdepodobnesa jedná o magnetický zosilovač. Zmenou prúdu v riadiacom vinutí sa mení pomer vstup. a výstupného napätia. Pravda, ja som robil merania na mag.zosilovači skonštruovanom na jadre EI, ale v tom case ešte jadrá C neexistovali.
Jednalo sa o silne nelineárny prvok a používalo sa v zabezpečovacom obvode na železnici. Pozdejšie ich nahradili relé.

jandu píše:Pravdepodobnesa jedná o magnetický zosilovač. Zmenou prúdu v riadiacom vinutí sa mení pomer vstup. a výstupného napätia. Pravda, ja som robil merania na mag.zosilovači skonštruovanom na jadre EI, ale v tom case ešte jadrá C neexistovali.
Jednalo sa o silne nelineárny prvok a používalo sa v zabezpečovacom obvode na železnici. Pozdejšie ich nahradili relé.

O čem to píšeš? Na obrázku je normální ruský napájecí trafo z testeru pro sálové počítače. Primár 230V, na sekundáru 4 vinutí v sérii a jedno samostatný. Propojil jsem je a dalo to přibližně poměr 1:1 na oddělovací trafo. Po vyjmutí magnetického bočníku z toho leze víc. Primár a sekundár má svoji samostatnou cívku, takže naprosto bezpečný galvanický oddělení, určitě víc, než 4KV.

Toto bude asi něco na podobný způsob, ale je to plynule regulovatelné. Trafo 6kV/50mA

JANDU:Magnetický zesilovač potřebuje spoustu vinutí,zpětné vazby,diody atd.Asi jsi zapomněl.

FERYAKT: pár vynutí ano, ale žiadne iné vonkajšie prvky.

Jandu - žádný vYnutí nepotřebuje ...

jandu píše:FERYAKT: pár vynutí ano, ale žiadne iné vonkajšie prvky.

Jsem Feryact a vím co je vinutí nevím co je v"y"nutí to jsem nenapsal.Bez zpětných vazeb může být přesytka.Magnetický zesilovač je daleko složitější.[/quote]