Já se dopustím malé úvahy a prosím hlavně uživatele mtajovsky a Bernarda, aby se k tomu vyjádřili.
Nerozumím poznámce, že ideální LC vyzařují, zatímco zkratovaná ideální (supravodivá) cívka ne.
Vakuum podléhá polarizaci, což je mimochodem důkaz toho, že není prázdné, nefungoval by vzduchový kondenzátor atd. Dnes se o tom dost mluví.
T.j. vakuum je díky polarizaci schopné odsávat energii (jinak by nefungovaly ani antény), ale u LC by ji přece mělo v další fázi opět vrátit, existuje přece reciprocita. Pokud se část energie ztratí, znamená to, že vakuum není ideální dielektrikum ?
Kde mám chybu?
Dík.
Rušička na bázi rezonančního obvodu RLC
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Bernard píše:Na tom přece není nic k smíchu. Pokud má někdo něco pochopit, musí to sám v sobě objevit.
No, v sobě jsem už objevil spoustu věcí, jen ta realizace málokdy vychází tak, jak jsem to objevil.
V tomto případě záleží čistě na úhlu pohledu - a máš pravdu, že někdy není úsměv na místě, když se jedná o vysvětlení teorie.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Byla to improvizace na citáty Galilea Galilei:
"Všechny pravdy je snadné pochopit poté, co jsou objeveny. Potíž je v tom je objevit."
"Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě nalezl."
Podobná diskuse k úniku energie do vesmíru tu kdysi byla a já sám jsem v ní vyvolal shovívavé úsměvy na tvářích zdejších kvantových odborníků. Od té doby jsem se v této oblasti nijak nedovzdělal, takže (raději) neposloužím.
"Všechny pravdy je snadné pochopit poté, co jsou objeveny. Potíž je v tom je objevit."
"Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě nalezl."
Podobná diskuse k úniku energie do vesmíru tu kdysi byla a já sám jsem v ní vyvolal shovívavé úsměvy na tvářích zdejších kvantových odborníků. Od té doby jsem se v této oblasti nijak nedovzdělal, takže (raději) neposloužím.
Zdeněk HQ > nejsem na tohle žádný odborník, ale zajímá mě to taky, tak se pokusím odpovědět, pokud vyvolám schovívavé úsměvy - nevadí, pokud reakci někoho znalejšího -bude jen dobře.
Ideální LC neznamená nekonečně malé rozměry, tudíž cívka v kmitavém LC bude vyzařovat měnící se magnetické pole, vodiče obvodu budou vyzařovat el. pole, tady není moc nad čím přemýšlet, supravodivost omezí ztráty na odporu vodiče, nic jiného se nemění.
Samotná vybuzená supravodivá cívka nevyzařuje, protože nekmitá, prochází jí pouze stejnosměrný proud, který se nemá kam ztratit, tedy za předpokladu, že cívka má vývody spojené, může se jednat o jediný závit.
Vakuum je polarizovatelné? Opravdu? Já nevím, ale když vyjdu z předpokladu, že náboj vodiče se vytváří jen na jeho povrchu, nemám problém si představit, že na jedné desce vakuového kondenzátoru elektrony "popovylezou" více na povrch desky, kdeždo na druhé desce se mírně "vtáhnou" dovnitř. Vakuum k této představě nepotřebuju, impuls k tomuto mírnému posuvu všech volných elektronů na celé dráze obvodu od jedné desky kondenzátoru ke druhé je dán nějakou běžnou vnější příčinou - napětím - třeba elektrickým nebo magnetickým polem.
Jestli je vakuum schopné odsávat energii opravdu netuším a jsem moc zvědav, co k tomu kdo napíše.
Ideální LC neznamená nekonečně malé rozměry, tudíž cívka v kmitavém LC bude vyzařovat měnící se magnetické pole, vodiče obvodu budou vyzařovat el. pole, tady není moc nad čím přemýšlet, supravodivost omezí ztráty na odporu vodiče, nic jiného se nemění.
Samotná vybuzená supravodivá cívka nevyzařuje, protože nekmitá, prochází jí pouze stejnosměrný proud, který se nemá kam ztratit, tedy za předpokladu, že cívka má vývody spojené, může se jednat o jediný závit.
Vakuum je polarizovatelné? Opravdu? Já nevím, ale když vyjdu z předpokladu, že náboj vodiče se vytváří jen na jeho povrchu, nemám problém si představit, že na jedné desce vakuového kondenzátoru elektrony "popovylezou" více na povrch desky, kdeždo na druhé desce se mírně "vtáhnou" dovnitř. Vakuum k této představě nepotřebuju, impuls k tomuto mírnému posuvu všech volných elektronů na celé dráze obvodu od jedné desky kondenzátoru ke druhé je dán nějakou běžnou vnější příčinou - napětím - třeba elektrickým nebo magnetickým polem.
Jestli je vakuum schopné odsávat energii opravdu netuším a jsem moc zvědav, co k tomu kdo napíše.
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
"Bohužel" teorie ohledně vakua se v posledních letech zásadně změnily. Viz moje vlákno o přednáškách prof. Kulhánka a dalších.
Kdyby vakuum nebylo polarizovatelné, musela by v elektronkách po vyčerpání vzduchu zmizet kapacita mezi mřížkama. A pokud vím, tento jev nikdy nikdo nezaznamenal. A jediné dielektrikum mezi elektrodama je plyn či vakuum.
https://www.youtube.com/watch?v=9IiLUyjZcNk
P.S. Pro netrpělivé - začněte v půlce videa.
Člověk se musí stále učit.
P.S.2 Tohle video o světle s vakuem nepřímo souvisí, takže přidávám https://www.youtube.com/watch?v=ZrivSmWg0ZU
Kdyby vakuum nebylo polarizovatelné, musela by v elektronkách po vyčerpání vzduchu zmizet kapacita mezi mřížkama. A pokud vím, tento jev nikdy nikdo nezaznamenal. A jediné dielektrikum mezi elektrodama je plyn či vakuum.
https://www.youtube.com/watch?v=9IiLUyjZcNk
P.S. Pro netrpělivé - začněte v půlce videa.
Člověk se musí stále učit.
P.S.2 Tohle video o světle s vakuem nepřímo souvisí, takže přidávám https://www.youtube.com/watch?v=ZrivSmWg0ZU
Naposledy upravil(a) ZdenekHQ dne 15 led 2016, 00:37, celkem upraveno 2 x.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Já jsem si vždycky kapacitu kondenzátoru představoval tak, že elektrony, které jsme natlačili na jednu elektrodu, jsou přitahovány k jádrům atomů té druhé elektrody, ze které jsme elektrony nechali odtéct.
Tenhle princip musí fungovat i bez polarizace dielektrika, i ve vakuu.
Tenhle princip musí fungovat i bez polarizace dielektrika, i ve vakuu.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Dnešní fyzika se mimo jiné snaží zbavit pojmu síla, protože není definovatelná. Chudák Newton, ale i tak má spoustu zásluh.
Jak by tedy dielektrikum s vyšším εr dokázalo zvýšit kapacitu?
Já mimochodem ty přednášky poslouchám už hodně dlouho, zbořilo mě to všechny představy o vesmíru a naopak některé blázny čerpající energii z vakua posunulo na úroveň experimentátorů, protože musím být objektivní.
Jak by tedy dielektrikum s vyšším εr dokázalo zvýšit kapacitu?
Já mimochodem ty přednášky poslouchám už hodně dlouho, zbořilo mě to všechny představy o vesmíru a naopak některé blázny čerpající energii z vakua posunulo na úroveň experimentátorů, protože musím být objektivní.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Tak co se myslí pojmem "polarizovatelné"? Klasicky se myslí to, že atomy nebo molekuly dielektrika se vlivem elektrických odpudivých a přitažlivých sil přemění na malé elektrické dipóly. Protože mají dipóly opačnou orientaci, než je vnější pole, dojde k jeho zeslabení a tím zvýšení kapacity. Připomeňme, že kapacita je poměr náboje a napětí (a je nikoliv primární fyzikální veličinou, nýbrž definičním vztahem podobně jako odpor), tudíž nepřímo náboje a intenzity elektrického pole. V tomto smyslu tedy vakuum není polarizovatelné, protože tam nejsou molekuly nebo atomy, které by šly polarizovat.
Pokud myslíme polarizací existenci elektrického pole, tak polarizovatelné je a pak za existence pole a náboje na elektrodách lze určit kapacitu.
Ohledně vyzařování LC obvodu - vyzařuje vše, kde se pohybuje náboj a vytváří kombinaci střídavého elektrického a magnetického pole. Proč musí být střídavé? To asi nikdo neví, ale dobře to popsal Maxwell ve svých rovnicích 1 a 2, které popisují vztah magnetické a elektrické složky elmag. vlny (všechno kromě času jsou vektory) :
1) rot H = j + δD / δt - zobecněný Ampérův zákon v diferenciálním tvaru
2) rot E = -δB / δt - zobecněný Faradayův indukční zákon v dif. tvaru
Protože se bavíme o vakuu, je vodivý proud j = 0 a D je Maxwellův posuvný proud - tok elektrického pole plochou. Vidíme, že elektrická složka indukuje magnetickou a ta zase elektrickou. Takto, hrubě řečeno, je umožněno šíření elmag. vlny. Protože v rovnicích jsou parciální časové derivace, je jasné, že celý mechanismus může fungovat jen pro proměnné veličiny, v praxi pak pro střídané veličiny, protože nic neroste jedním směrem do nekonečna.
Supravodivá cívka s proudem jednak na sobě nemá téměř žádné napětí a není tam nic střídavého. Jediné vyzařování bude při náběhu proudu.
Pokud myslíme polarizací existenci elektrického pole, tak polarizovatelné je a pak za existence pole a náboje na elektrodách lze určit kapacitu.
Ohledně vyzařování LC obvodu - vyzařuje vše, kde se pohybuje náboj a vytváří kombinaci střídavého elektrického a magnetického pole. Proč musí být střídavé? To asi nikdo neví, ale dobře to popsal Maxwell ve svých rovnicích 1 a 2, které popisují vztah magnetické a elektrické složky elmag. vlny (všechno kromě času jsou vektory) :
1) rot H = j + δD / δt - zobecněný Ampérův zákon v diferenciálním tvaru
2) rot E = -δB / δt - zobecněný Faradayův indukční zákon v dif. tvaru
Protože se bavíme o vakuu, je vodivý proud j = 0 a D je Maxwellův posuvný proud - tok elektrického pole plochou. Vidíme, že elektrická složka indukuje magnetickou a ta zase elektrickou. Takto, hrubě řečeno, je umožněno šíření elmag. vlny. Protože v rovnicích jsou parciální časové derivace, je jasné, že celý mechanismus může fungovat jen pro proměnné veličiny, v praxi pak pro střídané veličiny, protože nic neroste jedním směrem do nekonečna.
Supravodivá cívka s proudem jednak na sobě nemá téměř žádné napětí a není tam nic střídavého. Jediné vyzařování bude při náběhu proudu.
Tím, že je to kus hmoty, který brání tomu, aby si elektrony prorazili cestu ke kladné elektrodě.ZdenekHQ píše:Jak by tedy dielektrikum s vyšším εr dokázalo zvýšit kapacitu?
Obsahuje atomy, které si své elektrony drží nablízku, a ty jejich elektrony brání tomu, aby kolem nich lítaly cizí elektrony.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Tak jsem si udělal reálně rezonátor z cívky a kondíku a je funkční, jen v simulaci mi vyšlo že bude generovat nějakých 500mV amplitudu i s připevněnými odpory o hodnotě cca 5 Ohm, ale v reálu mi generuje jen nějakých 50mV.
Napětí klesá, když do cívky vložím železnou kulatinu, asi v ní vznikají ztráty, ale co mi neníé moc jasné, proč nevidím, že by se nějak měnila frekvence když tam to železné jádro vložím - mělo by to přece měnit indukčnost cívky, ne?
Potom jsem si k tomu udělal obyčejný zesilovač z jednoho tranzistoru a výsledek je, že za ním dostanu signál asi 10x zvětšený - zde to sedí se simulací, až se divím.
Teď bych chtěl ten signál z LC modulovat signálem zvukovým, asi z nějakého MP3 přehrávače. Stačí tento signál nastavit na vhodnou úroveň a jen a pouze ho přivést do zesilovače namísto napájení? V jakém poměru musí být úroveň signálu nosné a modulačního signálu?
Napětí klesá, když do cívky vložím železnou kulatinu, asi v ní vznikají ztráty, ale co mi neníé moc jasné, proč nevidím, že by se nějak měnila frekvence když tam to železné jádro vložím - mělo by to přece měnit indukčnost cívky, ne?
Potom jsem si k tomu udělal obyčejný zesilovač z jednoho tranzistoru a výsledek je, že za ním dostanu signál asi 10x zvětšený - zde to sedí se simulací, až se divím.
Teď bych chtěl ten signál z LC modulovat signálem zvukovým, asi z nějakého MP3 přehrávače. Stačí tento signál nastavit na vhodnou úroveň a jen a pouze ho přivést do zesilovače namísto napájení? V jakém poměru musí být úroveň signálu nosné a modulačního signálu?
Ještě k polarizaci vakua.
No já nevím, jsem bezvýznamný technik, takže opět pouze názor.
Vždy se nejprve přijme teorie vysvětlující praxi uznávaná "cechem" (to jsou ti správní nositelé "pravdy"), která se pak potvrdí anebo ne.
Nakonec spousta konstant vznikla jen proto, že to matematicky tak nějak nevycházelo. Dělali jsme si legraci, že s každou novou teorií vznikne nová "bulharova" konstanta.
Pan profesor mi promluvil z duše, když i v základních definicích je tautologie, například síla. Ono je pak těžké pochopit, co jsou vlastně mršky intenzity, ba i indukce vlastně zač. Maxwellova rovnice něco sice popisuje, není to však základní princip.
Vždyť napětí a proud jsou zakuklené energie nábojů. Aby vakuem prošly, nepotřebují prostředníka, ledaže by se musely třeba odrážet.
A jsem zpět u permitivity vakua. Definice se točí dokonce kolem permeability vakua, která vychází z definice ampéru (např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita). Zajímavé, že má jednotku F/m,
přesněji A².s⁴/kg.m³, takže by to něco v tom vakuu mohlo být, pokud je obecně permitivita vlastnost prostředí. Nevím, možná je vakuum pouze pustoprázdný prostor, pod jehož povrchem (v dalším/dalších rozměrech) to žije. A právě fluktuace dávají občas pod pokličku nahlédnout.
Pro mé praktické potřeby zcela postačuje, že vakuum je prázdné a hodnota permitivity vakua při výpočtech běžných kundíků sedí jak na hrnci. Protože i tak to funguje.
K simulačním programům:
Deset let jsem pracoval jako analytik tester. Kvalita programu je dána kvalitou analýzy, kódování, ladění a testování. 80% problému je vyřešeno za 20% času a naopak.
Chybu hledám vždy mezi stolem a židlí.
No já nevím, jsem bezvýznamný technik, takže opět pouze názor.
Vždy se nejprve přijme teorie vysvětlující praxi uznávaná "cechem" (to jsou ti správní nositelé "pravdy"), která se pak potvrdí anebo ne.
Nakonec spousta konstant vznikla jen proto, že to matematicky tak nějak nevycházelo. Dělali jsme si legraci, že s každou novou teorií vznikne nová "bulharova" konstanta.
Pan profesor mi promluvil z duše, když i v základních definicích je tautologie, například síla. Ono je pak těžké pochopit, co jsou vlastně mršky intenzity, ba i indukce vlastně zač. Maxwellova rovnice něco sice popisuje, není to však základní princip.
Vždyť napětí a proud jsou zakuklené energie nábojů. Aby vakuem prošly, nepotřebují prostředníka, ledaže by se musely třeba odrážet.
A jsem zpět u permitivity vakua. Definice se točí dokonce kolem permeability vakua, která vychází z definice ampéru (např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Permitivita). Zajímavé, že má jednotku F/m,
přesněji A².s⁴/kg.m³, takže by to něco v tom vakuu mohlo být, pokud je obecně permitivita vlastnost prostředí. Nevím, možná je vakuum pouze pustoprázdný prostor, pod jehož povrchem (v dalším/dalších rozměrech) to žije. A právě fluktuace dávají občas pod pokličku nahlédnout.
Pro mé praktické potřeby zcela postačuje, že vakuum je prázdné a hodnota permitivity vakua při výpočtech běžných kundíků sedí jak na hrnci. Protože i tak to funguje.
K simulačním programům:
Deset let jsem pracoval jako analytik tester. Kvalita programu je dána kvalitou analýzy, kódování, ladění a testování. 80% problému je vyřešeno za 20% času a naopak.
Chybu hledám vždy mezi stolem a židlí.
Konstanty vznikly proto, že je třeba popsat vzájemný vztah přírodních sil a vlastností. Naše konstanty jsou takové, jaké jsou, protože základní jednotky byly stanoveny nějak, většinou podle stálých a známých veličin (rozměry Země, oběžná doba atd.). Dokud se pohybujeme na poli základních veličin, tak ty byly stanoveny tak, aby konstanty byly 1. Jakmile se tam ale vetře něco dalšího (hmotnost Země), najednou máme konstanty (g = 9,81 ms^-2). Kdybychom žili na jiné planetě, kde je místo vody čpavek, má jiné rozměry a podobně, naše konstanty by vypadaly jinak.rudolf02 píše:Nakonec spousta konstant vznikla jen proto, že to matematicky tak nějak nevycházelo.
