(NE)vhodná pájecí kapalina

[Sendyx]

Jistě, tak milý Tubeguru naklusej a můžeš kolegovi zapájet 60 chromovaných krytů s tou tvou Kalafůnou. Můžeš si k tomu vzít i Šmidru .

[Jindra2]

Chrom obrousím a pájím kalafunou. Za posledních 40 let jsem vždy používal kalafunu.

[Sendyx]

To je ale tvůj problém, když to neumíš udělat pořádně, ale ještě se tím chlubit? Řemeslo braň se.

[ZdenekHQ]

Je to ono, ale použij raději pastu s olovem...

Spíš bys mu měl doporučit, aby si přikoupil odsávací licnu. Pak, ať si to pájí třeba tou bezolovnatou pastou. I když s obyčejným cínem (ať už SAC či olovo) to půjde líp. Už jen proto, že tu pastu určitě nezpracuje a za čas mu vyschne. Vyhodí tím 300Kč. Je to jen rukama.

[Radim]

Když jdou špatně pájitelné piny z konektoru nebo jiné kovové díly vyndat a je jich víc, tak se agresívní pájecí kapalina hodí.

Se to pocínuje, doma třeba v nerezovém hrnku zneutralizuje třeba slabou čpavkovou vodou, pořádně propláchne a před sušením ještě ošetři alkoholem 🤐 nebo izopropylalkoholem a je hned všechno perfektně pájitelné.

[Sendyx]

Úplně běžně používáme pocínování pinů s MTV, následně oplach a bezprostředně poté pájení s neagresivním tavidlem. Stopové zbytky MTV se při pájení odpaří, pokud nějaké jsou. Kontrola po 2 letech v dost problémovém prostředí - střídání teplot, občas vlhko - žádné stopy koroze, svod mezi piny neměřitelný (nad 200M).

Ale takové mizerné XLR, pájené nějakou elektrolopatou s vodičkou na hliník, to je radost.