Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Neuvažuješ nad tím nepoužít tyristor a s tím spojené nesnáze a obejít to spínákem na 20kHz s feritovými trafy, na výstup dáš usměrňovací diodu+antiparalelku a proud a délku pulzu jednoduše nastavovat poťákama ?

Nějak tomu tvému popisu nerozumím.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak podstatou téhle svářečky je vytvoření jedné veliké „jiskry“ která se zapaluje v podstatě při zkratu a svým obloukem, který se následně vytvoří, roztaví kov. Aby to vůbec vařilo, tak na kondenzátoru musí být těch 40V, kvůli tomu oblouku. Když chci svářet drobnější věci, musím časové trvání toho oblouku zkrátit. Možná by stejnou funkci plnilo přepínání kapacity těch kondenzátorů, ale asi tam hraje důležitou roli i strmost toho impulsu, proto se zkracuje vypínáním.
Jak chceš do toho děje napasovat tebou popsaný obvod?

Mám tady spínanej zdroj 5V 400A a když vezmu dvě měděný kulatiny se špičkou , stáhnu mezi dva železný plechy a zapnu to do zásuvky, tak se ty plechy tím proudem vlivem přechodovýho odporu k sobě přivaří. ( plechy se mezi sebou rozžhaví )

Chybí k tomu udělat mechanické kleště s rukojetí, aby ty kulatiny měly v čem držet,

Ale já tu nepíšu o bodovačce
Tohle je v podstatě svařování metodou TIG v ochranné atmosféře.

V tom případě zapoj monostabil s 555 s poťákem na odměřování délky pulzu, jeho výstup zapoj do komparátoru TL494, vnitřní oscilátor nastav na 5kHz a na výstup tranzistory, z nich do budícího transformátoru pro proudové buzení bipolárních tranzistorů, které "zkratovávají" anodu a katodu výkonového tyristoru. Komutaci " zkratovávací" čas dáš třeba 1ms až 10ms, nebo tolik míň, kdy bude tyristor 200A ještě spolehlivě vypínat.

Když použiješ SG3525, odpadnou tranzistory budiče a trafo zapojíš přímo na jeho výstupy.
Místo bipolárních tranzistorů, můžeš použít driver IR2110, na jeho výstupy můstkově trafo a Mosfety.
Záleží jaké polovodiče a výkonové spínací prvky máš k dispozici.

Druhá možnost je použít třeba čip AT2051 + software, tlačítka a IR2110.

Obvod vyžaduje externí napájení zdrojem 13V až 15V/ 0.35A a štěnica 5V, můžeš použít tři nabíječky na telefon v sérii.

šamponku... to máš jako ty s tím počítačem.
Myslím, že tak jak jsi mu to popsal by to asi šlo.
Jenže ty máš ty zdroje zmáklý.
To z bastlířů málokdo.

Chci, aby ho to moc nestálo a mohl v co největší míře využít součástky z rozbitého PC zdroje + IR2110 za 35,-
Taky mám tyristory, které používá, když jsou proražené, dají se použít jako výkonové odpory s chlazením.

Nejsem si teda úplně jistý, ale není TIG pulz jen o snížení proudu o nastavené procenta z jmenovitého proudu a po určitou dobu,(když se vaří tenké věci) a né úplné vypnutí oblouku?

Tento obvod umožňuje obojí, tzn přerušovat, vypínat pulz i regulovat proud, proto ten komutační generátor s TL494 (SG3525) a IR2110.

Poslal bych zapojení, jenže jsem prováděl pokusy se scannerem a zničil ho.
Musím počkat, až najdu nějakou funkční tiskárnu se scannerem.

Přijeď si, přenechám ti jednu určitě provozuschopnou, jen si do ní musíš koupit kartridže (HP Photosmart řady C31xx), druhou skoro stejnou mám ve sklepě, její funkčnost netuším - je bez adaptéru a bral jsem ji na ND, za pytlík kádéček můžeš mít obě.

A jinak TIG znamená metoda svařování obloukem netavící se elektrodou z WOLFRAMU (neboli TUNGSTENU - to je to "T") v atmosféře Inertního plynu (Gas). Může se vařit stejnosměrným i střídavým proudem, v případě stejnosměru se dává přednost invertorům s tlumivkou kvůli aspoň částečnýmu vyhlazení proudu - oblouk tolik neprská a svár je hladkej. Střídavinou se TIGem vaří především hnilík kvůli elektrolýze povrchu svarový lázně, aby se nepokryl izolantovou vrstvou a nehasil oblouk. Ochrannej plyn je buď čistej argon (na hnilík) nebo různý směsky (Varigon, Helion atp) poskládaný podle svařovanejch materiálů kvůli lepší ochraně sváru (v různejch poměrech argon, dusík, vodík, hélium - občas i jiný plyny). Podle toho co jsem se kdy o TIGu učil a co jsem s ním sám kdy páchal bych si na tuhle metodu nikdy nevzal 50Hz usměrňovač bez tlumivky - to už fakt radši invertor s frekvencí v řádu kHz.

Navíc mě zaráží, proč dělat nějaké krkolomnosti s tyristorem. Bych tam dal aspoň 4ks paralelně IGBT IRG4PC40 a je to. Ale spíše si myslím, že je to o modulaci zdroje svařovacího napětí/proudu, než nějaké vypínání oblouku

Olchor píše:V GME mají FET IRLB3034PFB, má psáno 340A/40V za 86kč.
Nijak moc jsem ho neštudoval, ale třeba by stačil.

Pozor, tyhle fety mají dost často ještě omezení proudu pouzdrem, i když čip zvládne více

Jinak kdyby někdo chtěl, mám tady 5ks dvojtyristorů SEMIKRON SKKT40/12D 3533 a k nim jeden SÉCHERON MCC55-12 io8a (parametrově kompatibilní k těm Semikronům) - pochází to z jedný rušený mašiny, byl to kompletní 3f můstek. Budicí trafa k nim mám taky.

Děkuji vám všem za rady, ale při vší úctě k vám, si nejsem jistý, zda jste pochopili o jaké svařování se jedná. Není to klasický způsob kdy probíhá mezi předmětem a elektrodou nepřetržitě hořící el. oblouk. Při tomto způsobu se využívá jediný krátký puls, který se získá vybitím náboje z kondenzátoru. Výkon se řídí právě tím zkrácením doby trvání tohoto výboje.
Samozřejmě, že by ty IGBT tranzistory asi byly nejlepší, možná i na nich skončím. Zatím je nemám a ani neznám jaké proudy při popsaném ději vlastně obvodem probíhají, proto jsem pro začátek zvolil ty tyristory které vydrží výboj z té baterie kondenzátorů i to „bodování“ do zkratu.
Nějaké informace o dané technologii:
http://www.silversmithing.com/puk.htm
On ten puls se tvaruje u lepších strojů i mnohem složitějším způsobem, já zatím chci vyzkoušet ten nejjednodušší a cca obdélníkový, kdy bych ten puls ukončil tím zkratem tyristoru. Hezky je to popsáno zde ve 4 dílech:
https://www.youtube.com/watch?v=d4x0Auln4PA
Ukázky předpokládaného použití:
https://www.youtube.com/watch?v=r1t88rl ... dOaPn6jigq

Mezi tyristorem ČKD 955-200 a IGBT BSM300GB120 je rozdíl ve velikosti a tlouštce čipu (značný)

ČKD 955-200 je na 280A trvale a Itsm po dobu 10ms 4000A a toto IGBT BSM300GB120 nezvládne.
Prvně ověř kolik tam teče a v jakém čase.