Čerpadlo na studni (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Už jsme to tu taky kdysi rozebírali a já o tom taky už psal.
Svařil takto i mech. hodně namáhané věci - jako např. mlýnky (na maso, mák, ...) ulomené v té nejnamáhanější části - kde se upínají ke stolu (a vydržely!)
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
A hlavně nezapomeň napsat, že se ta litina předem musí předehřát asi na 250°C a pak nechat pomalu vychladnout, jinak to i s těma pístníma kroužkama praskne zas stejně jako při vaření elektrikou. Na plamen mám papíry - vím o co jde.kokun píše:Ve fabrice svařoval starý praktik litinu autogenem....
A kutilmile - nelituju tě
To platí tam, kde se někdo z "velení údržbě" obtěžuje a objedná/koupí speciální svařovací "příslušenství na litinu". Kdo ho nemá možnost sehnat, protože je finančně poněkud nákladný, musí používat starý osvědčený postupy. Fakt, že litina jako silně nauhličenej, hrubě krystalizující a hodně křehkej matroš se musí svařovat s přívarem o co možná nejpodobnějším složením materiálu - a to pístní kroužky jsou. Je to právě kvůli pnutí, který mezi svárem a okolním materiálem v okamžiku zchladnutí pod krystalizační teplotu vznikne - když se nezvolí správný složení "přívaru", pnutí materiál roztrhne. Ty Bořkovy "tyčinky s černým práškem" nejsou nic jinýho, než tyčky z litiny obalený uhlíkovým prachem ...BOBOBO píše:... Dělal jsem v textilce a vařil jsem litinu jak elektrikou , tak autogenem . Na sváření litiny elektrikou jsme používali S723 a na sváření autogenem tyčky s "černým" práškem , coby tavidlo . Obé po zaučení funguje spolehlivě a perfekt . ...
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
Mosazí se nevaří, mosazí se pájí. Všecky spoje, kdy spojovací materiál má stejnou teplotu tavení a přibližně shodný složení jako podkladovej matroš jsou SVÁRY a tam, kde je spojovací materiál jinej s výrazně odlišnou tavicí teplotou, jsou PÁJENÝ SPOJE. Obecně řečeno, pokud při vytváření spoje dojde k natavení podkladu a k vzniku směsnejch slitin s materiálem přidávaným do spoje, jde o SVAŘOVÁNÍ nebo SVÁŘENÍ (slova jde zaměnit) a přitom vzniká spoj nazývanej SVÁR. Pokud se spojovej materiál s podkladem nesmísí, ale jen pevně na molekulární úrovni přilne k podkladu, jde o PÁJENÍ a PÁJENEJ SPOJ. Přitom SVÁR může vzniknout i jen zahřátím a slitím vlastního materiálu spojovanejch dílů bez dalších přídavků materiálu - sváry bodový, švový (obecně odporový), sváry obloukem natupo, lemový sváry obloukem i plamenem, sváry ultrazvukem, elektronovým paprskem, vysokofrekvenčním proudem nebo laserem.FERYACT píše:Když si vzpomenu na svar litiny na LILE tak to vypadalo jako svar mosazí.
Existuje i metoda SVAŘOVÁNÍ jinak nesvařitelnejch kovů, třeba titanu a hnilíku nebo běžnejch druhů oceli se speciálníma vysokolegovanýma druhama, kde obvyklý druhy svařování selhávají - jen je poněkud hlučná a trochu míň bezpečná - jedná se o sváření pomocí energie usměrněný detonace malý nálože vysokobrizantní trhaviny, kdy vzniklá tepelná a tlaková vlna k sobě natolik stlačí dva materiály, že dojde k jejich molekulární vazbě na úrovni krystalový mřížky. Jenom je to metoda poněkud neskladná, málo používaná a vysoce náročná na požadovanou kvalifikaci obsluhy a potřebný vybavení pracoviště ...
A kutilmile - nelituju tě