Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To ještě změřím, ale vzhledem k tomu, že je to třída A s triodami, je to odpovídající. Teď u sebe nemám žádnou literaturu, ale takový zesilovač má účinnost myslím 25 %. Výpočtem vyšlo 13 W, mám trochu vyšší anodové napětí, takže to sedí.

Zdar, a tuto "nezbytnost" máš?

No tohle se mi pro GU50 najít nepovedlo, jen pro LS50. Díky.

Podle toho zapojení a napětí a proudů na něm:



Jsou tam pentody a dvojčinná třída AB, výkon s dobře navrženým výstupním transformátorem bych odhadnul nejméně na cca 30 W+-...
Ale je pravda, že s GU50 jsem nedělal, tak se můžu mýlit...

Vidíš to, jsou tam pentody v triodovém zapojení a třída A.

Klidový proud anodou 65 mA by odpovídal spíše třídě AB, odpor 120 Ω z druhé mřížky na anodu to trochu posouvá z čistého triodového zapojení...

Rozdíl mezi triodovým a pentodovým zapojením je ten, že u pentody je druhá mřížka napájená konstantním napětím, kdežto v triodovém je připojena na zátěž. Odpor v tom nehraje roli, je na něm úbytek asi tak 1 V, je tam jen jako ochrana v případě přeskoku v elektronce.

Klidový proud 65 mA by byla teda hodně velkorysá třída AB. A opět, principiální rozdíl je v něčem jiném, u třídy A zesiluje jedna elektronka obě půlvlny, kdežto v AB jen jednu.

Lukášu, myslím, že to máš celý teoreticky dost zjednodušený.

Tak mě pouč.

Lukas-Peca: To co jsi napsal je v pořádku. Jenom mi v tom schématu připadá na třídu A divně malý klidový proud a naopak na třídu AB proud akorát...
Takže jsem vyslovil domněnku, zda to náhodou nepracuje ve třídě AB a tudíž výkon by měl být větší, než udávaných 18 W. Pokud jsi si jistý, že to je navrženo na třídu A a má to v ní pracovat, tak pak je to OK...

A kolik by sis představoval? Anodová ztráta je využita na maximum, je potřeba brát ohled i na max. proud katody.

Beru Tě teda za slovo.
Anodová ztráta každé GU50 se pohybuje okolo 40W a Ik je 200-230mA, ano? Pořád mluvíme o dvojčinném áčku?

Ano, v mém zapojení je anodová ztráta 40 W, Ikmax je udáván jako 200 mA. Mmch. při této ztrátě už jde anoda trošku do červena, ale asi je na to dělaná.

Lukášu, měl bych pár poznámek.
1./ Údaj o výstupním výkonu 18W je naprosto nicneříkající a má nulovou vypovídací hodnotu, dokud neudáš, při jaké míře zkreslení je ten výkon naměřen a jaký charakter to zkreslení má.
2./ Ani ze sebeuniverzálnější pravé pentody /kterou Lorenz LS50 bezpochyby není/ neuděláš výkonovou triodu, co by se aspoň vzdáleně podobala skutečné výkonové triodě, kupř. prastaré Telefunken AD1 či Philips AD50. To prostě nejde a dokonce to nejde udělat ani z mnohem přívětivějších svazkových tetrod, jako je třeba KT66.
Ta elektronka pořád zůstane svým vnitřním způsobem práce pentodou, pouze pracuje v napěťovém režimu hypotetické triody, ale nemá její chrarakteristické vlastnosti. To je ostatně i dobře poznat i na nezměněném vnitřním odporu a na výsledném Raa, které pořád odpovídají pentodám či tetrodám a které mají pravé výkonové triody obé značně nižší.
3./ Pročetl sis literaturu renomovaných autorů z počátku 50.let, která elektronku Lorenz LS50, její vlastnosti, charakteristiky a použití popisovala? Krátce po válce tyhle popisy jednotlivých typů vycházely skoro pravidelně a snad ke všem typům německých vojenských elektronek. Jednak bylo třeba zužitkovat obrovské skladové zásoby a jednak se jednalo o zcela výjimečně kvalitní materiál, navíc vyrobený s obrovským technologickým předstihem. Není toho moc - pár ročníků pradědečka AR, časopisu Krátké Vlny a Pacákův Elektronik do roku 1952, pak se všechno zglajchšaltovalo pod nově vzniklé AR. Lze tam opravdu najít detailní popisy i s charakteristikami jednotlivých německých typů a jak s nimi zacházet.
4./ Je sice moc krásné, že máš celý předek osazený pouze triodami - ale k čemu je to dobrý, když to na samém konci zabiješ celým vějířem lichých harmonických, které produkuje pentoda i v triodovém napěťovém režimu?
5./ Proč ECC88 a ne mnohem vhodnější ECC81?
6./ O kmitočtovém rozsahu do 18kHz v pásmu 3dB a zcela bez zpětné vazby bych si dovolil úspěšně pochybovat - i v případě velmi dobrých traf.
7./ Jak máš zajištěno, že pokud někdo od zapnutého zesilovače bez zpětné vazby náhodně či nechtě odpojí zátěž /typicky děcko či žena zakopnou o kabel k bedně/, tak se okamžitě připojí adekvátní náhradní zátěž? To proto, aby se téměř ihned, těmi mnoha-kilovoltovými špičkami neprorazila výstupní trafa a mohutnými vnitřními výboji neponičily koncovky?
Naposled jsem takhle zničil VT a obě EL34 v AUJ620.
Měl jsem odpojenou hlavní ZV od pomocného vinutí a proměřoval jsem, jak se konec sám, bez její pomoci chová a jak je stabilní - ergo jak dobrý je původní výstupák. Prostě mi vypadl drát z halabala utažené šroubovací svorky se 130R zatěžovacím odporem 100V sekundáru.