Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Myslím, že tahle věta je dostatečně usvědčující:

pivo0 píše:Po vypnutí, než se kondenzátor v napájení vybije, chrastí taky až do vybití.

Tak nějak předpokládám, že když druhý kanál, ani korekce či balanc nechrastí vůbec, pak potenciometr jako celek též není zasrán.
Zkontroluj a porovnej kolektorový napětí na BC413. Pokud budou ±10% sedět a všecky elyty jsou opravdu v pořádku, nové a s minimálním svodem, tak potom, s potenciometrem hlasitosti s běžcem zhruba uprostřed, změř těsně po zapnutí ss napětí přímo na obou běžcích potenciometru hlasitosti. V jednom kanále bude klesat mnohem rychleji, nebo spadne okamžitě. Pochopitelně s měřákem, co má Ri 10MOhm/V.
Pokud v postiženém kanále bude klesat mnohem pomaleji, anebo se ustálí na určité, třeba maličké hodnotě pár mV, tak vyměň svitky 22n v korekcích za TGL38159, nebo i TC207, TC217. Místa je tam celkem dost, signálového napětí také a jsou hezky vedle sebe, jestli se dobře pamatuju. Pokud máš na místech výškových 1n5 typy TC237 na 630V, tak je cvičně opatrně jedním koncem vyletuj a div se nad tím, jak jsou ujetý stejně, jako budou ty 22n. Dobrá náhrada na místo těch 1n5 jsou na 2% spárovaný TGL5155 1n5-1n8/63V, na úplně přesné hodnotě nezáleží tolik, jako na shodě - to platí i v případě těch 22n.
Ano, do Boucherotu jsou TC205-206 vhodné.

A je vůbec jistota, že je závada v korekčním zesilovači a ne až v koncovém? Zkusil bych uzemnit jezdec příslušné sekce potenciometru "balance" a přijímač zapnout. Jestli praskání nezmizí, je závada až v koncáku.

Nejjednodušší vylučovací metoda bude asi proměřit všechny kondenzátory v korekcích pravého kanálu a pakliže bude nakonec vadný potenciometr, tak se pak budu stresovat s jeho sháněním a pracného dolování z desky Jakou metodou bych měl měřit svody? Stačí zdroj DC, odpor a voltmetr, kterým změřím úbytek na odporu a proud vypočítám?
Jaký proud by to měl pro zdravý kondík asi být?

Praská to při pohybu potenciometrem, předpokládám. Nikoli "staticky", to by snad pan serviceman napsal rovnou, ni snad?

elektrosvit: přečti si znovu úvodní příspěvek pivo0.

Praská to při pohybu potenciometru tam i zpět,Točením vpravo se šustění zesiluje a hýbe to dost s výchylkou basáku

JiriTom píše:edit: co to kecám: pokud to nebude chrastit, je to potenciometrem... sorry

Ale potenciometrem je to vždy. Je to jedna z podmínek pro "úspěšné chrastění". Tou druhou podmínkou je dc proud potenciometrem.

Naznačená metoda měření svodu je snad ta úplně nejblbější možná. A já pomalu začínám pochybovat, že se trousím na správném místě.
Budeme měřit svodový proud při jmenovitém pracovním napětí kyblíku. A hen ten proud v mikroampérech se měří čím, Kefalín?

Správná odpověď na druhou z otázek je, že bezvadný svitkový kondenzátor s plastovým dielektrikem má svodový proud běžným budíkem nezměřitelný.

pivo0 píše:...Točením vpravo se šustění zesiluje a hýbe to dost s výchylkou basáku

Tak to je další důkaz o existenci dc složky na potenciometru.

Aha, to jsem přehlédl. Moc se omlouvám.

masar píše:

JiriTom píše:edit: co to kecám: pokud to nebude chrastit, je to potenciometrem... sorry

Ale potenciometrem je to vždy. Je to jedna z podmínek pro "úspěšné chrastění". Tou druhou podmínkou je dc proud potenciometrem.

Souhlasím, jasné...

Hádal jsem, že ta moje metoda měření svodu bude blbě

Zdrojem oné dc složky proudu potenciometrem může být i nestabilita pracovního bodu sledovače T802.
Pokud napětí na jeho emitoru po dobu 10s po zapnutí "fluktuuje" o několik voltů, než dosáhne stabilní hodnoty (+13V), je to také zdrojem proudu potenciometrem, který pak může (když je vadný) při otáčení chrastit. Kapacita 10uF a odpor 50kΩ je derivační článek s relativně dlouhou konstantou.
Proto se také chrastění projevuje i po vypnutí, kdy se o vlivu "formovacího proudu" nedá hovořit.

p.s. Metodu, kterou zde uvedl JiriTom, bych "obrátil": Potenciometr chrastícího kanálu bych zapojil do toho "nechrastícího" (levého). Pokud by tam chrastil taky, považoval bych věc za uzavřenou s tím, že je třeba vyměnit (opravit) potenciometr. Teprve když by nechrastil, bylo by jisté, že je problém v jiných součástkách.
Ale to až tehdy, když by jiné metody měření a testování selhaly.

Jedině tehdy, pokud by byl KC149 v tom sledovači vysloveně "načnutý".
Jinak má vzhledem k nap. napětí i k zapojení sledovače celkem dost tvrdý dělič v bázi a navíc malý svitek na vstupu. Při bezvadném tranzistoru /i odporech/ naběhne tedy emitorové napětí okamžitě.
Obvykle se na těchto místech /předpětí sledovačů/ používají v děliči mnohem vyšší hodnoty odporů - už kvůli vstupní impedanci, která tady ale není přednostním požadavkem.
Spíš bych si dovedl víc představit úkrok stranou kolektorového napětí BC413 směrem dolů - na úplně stejnou kladnou hodnotu, jako má emitor KC149. V tom případě by vazební elyty korekčního obvodu zůstaly bez polarizace a s příslušnými následky.
Ale jak už jsem napsal - tak nějak předpokládám, že když to dělá jenom hlasitost a ještě jen v jednom kanálu, tak má pivo0 potenciometry buď zkontrolované, nebo aspoň prostříknuté.
To prohození výstupů sledovačů by taky bylo řešení, vyžadující jen dva axiální elyty s delšími vývody a jejich "překřížení".
Ale zase - tak nějak čekám, že pivo0 má aspoň multimetr za dvě stovky z Lidlu a zkouší měřit napětí v udaných bodech, nakolik se liší od "zdravého" kanálu.
Anebo že by čekal, co ještě dalšího z nás ostatních vypadne?