Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kdo měl někdy doma/v autíčku gelovej akumulátor?

Nabíjení na 15V je takzvané vyrovnávací, je to náhrada balacování článků. Slabší článek se dřív vybije a při nabíjení se nestihne nabít a příště se vybije ještě víc a víc sulfatuje a tak se jeho stav oproti ostatním stále zhoršuje. Nabíjení nad 15V dává šanci všem článků se dobít. Když bude mít při nabíjení 5 článků 2,6V, tak na ten šestý při ukončení nabíjení na 14,4V zbyde jen 1,4V a jde brzy do kopru - což si myslím, že je jedna z nejčatějších příčin odumření VRLA baterky.

JiriTom píše:Ještě pro jistotu připomínám, co jsou konečné znaky nabití Pb akumulátoru:

- živě plynují desky obou polarit
- hustota elektrolytu stoupne na 1.28 be
- napětí na článek může být až 2.75 V (nabíječka zapnuta)
....

Motáš si pojem a průjem, kamaráde. Hustota elektrolytu 1,28 je v gramech na cm³ neboli mililitr = 1,28g/ml, přičemž jednotky "bé" jsou historický jednotky koncentrace ve [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_Baumé]"stupních Baumé"[/url] - kyselinovej roztok s hustotou 1,28g/ml má koncentraci 32 "stupňů baumé" . Napsat "hustota je 1,28 bé" je ta samá pitomost, jako napsat "bedna váží 400 voltů"

A napětí Pb článku může s připojeným dobíječem dosáhnout až 2,8V při článku z čistýho olova nebo až 3,0V při legovaným olovu - dneska prakticky výhradní stav. Takže 16,8V nebo dokonce až 18V s připojenou nabíječkou. Jenže v tomhle stavu už se veškerá dodávaná energie mění čistě jen na HHO plyn, do baterky už se nic neukládá a bouřlivý plynování vede i k rozstřiku elektrolytu do okolí. Kromě nabíjení někde v lavoru nebo ve vaně kvůli omezení škod rozstřikem elektrolytu je tenhle stav vysloveně škodlivej jak pro baterku, tak i pro okolí.

Až vytáhnu ten akec ze čtyřkolky, co tam vydržel 6 let, tak se podívám, co je to zač a jaký je koncový napětí. Každopádně jsem objednal AGM, "gel" se do těchto vozítek vážně moc nehodí.

Mimochodem, všimli jste si těch elektrických pidikol pro děcka? Tady na tom lítají celý odpoledne, je to dvousedadlo, čekal jsem nějakou Li a on je tam Pb. Do kopce je to vyveze a z kopce jedou na volnoběh. Holka na klasickým kole měla co dělat, aby je stíhala.

lesana87 píše:Nabíjení na 15V je takzvané vyrovnávací, je to náhrada balacování článků...

No skus dementovi vysvetlit, ze boost-equalize-float sa pouziva v kazdom poriadnom regulatore pre olovo, zatial co s "desulfatorom" sa clovek stretne asi tak casto, ako s funkcnym motorom na volnu energiu

Jenže tato metoda se používá po důkladném změření a jednou za x nabíjecích cyklů, nikoliv pořád. Pak funguje přesně naopak.

I tak je to sporný, aku s vadným článkem prostě patří na SD.

EKKAR píše:

JiriTom píše:Ještě pro jistotu připomínám, co jsou konečné znaky nabití Pb akumulátoru:

- živě plynují desky obou polarit
- hustota elektrolytu stoupne na 1.28 be
- napětí na článek může být až 2.75 V (nabíječka zapnuta)
....

Motáš si pojem a průjem, kamaráde. Hustota elektrolytu 1,28 je v gramech na cm³ neboli mililitr = 1,28g/ml, přičemž jednotky "bé" jsou historický jednotky koncentrace ve [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Stupeň_Baumé]"stupních Baumé"[/url] - kyselinovej roztok s hustotou 1,28g/ml má koncentraci 32 "stupňů baumé" . Napsat "hustota je 1,28 bé" je ta samá pitomost, jako napsat "bedna váží 400 voltů"

A napětí Pb článku může s připojeným dobíječem dosáhnout až 2,8V při článku z čistýho olova nebo až 3,0V při legovaným olovu - dneska prakticky výhradní stav. Takže 16,8V nebo dokonce až 18V s připojenou nabíječkou. Jenže v tomhle stavu už se veškerá dodávaná energie mění čistě jen na HHO plyn, do baterky už se nic neukládá a bouřlivý plynování vede i k rozstřiku elektrolytu do okolí. Kromě nabíjení někde v lavoru nebo ve vaně kvůli omezení škod rozstřikem elektrolytu je tenhle stav vysloveně škodlivej jak pro baterku, tak i pro okolí.

Řeknu Ti to asi takhle: máš asi pravdu (s tím be), ale ověřovat to nebudu, nechce se mi. Napsal jsem z hlavy povídání a ty baume se kdysi používaly, tak jsem to tam napálil, tak asi sorry.

Jinak jsi svým příspěvkem v podstatě potvrdil mé příspěvky v tomto vláknu. Je tak ?

EDIT: nahledal jsem to, máš recht a omluva všem za blbou jednotku

Děkuji všem za vyčerpávající informace. Nakonec jsem se přece rozhodl pro vlastní nabíječku se zdrojem MEAN WELL RS-50-15. Má rozsah 13.5-16.5V s max proudem 3.4A. Výrobce baterie uvádí nabíjení až 3.6A. Už jsem podobný zdroj od MW použil jako pomocný nabíječ k UPS. Při dosažení max proudu se zdroj zreguluje a ochrana ho neshodí, což je ideální pro nabíjení. Ladící trimr se nahradí pevnými odpory s přepínačem pro napětí 14,4V pro rychlé nabíjení přes den a 13.5V pro udržování nebo delší nabíjení přes noc.

Ahoj, tak zdroj RS-50-15 mě pěkně vypekl, při dosažení max proudu se vypne,spletl jsem se, dřív jsem používal jiný PS-65-13.5 ale ten dává příliš velký proud. Nějaký návrh na zdroj 13.5-14.4V a 2.5 - 3.5A který by se dal použít jako zdroj konstantního proudu. dík

Prečo prúdový zdroj? Čítal si Lesanu? Keď už chceš rýchlo nabíjať tak povedzme I zdroj, ale je to na úkor životnosti akumulátora. Mal by si zháňať skôr IU zdroj - taký ktorý prepne pri napätí tesne nad 14V na napäťový zdroj, a s časom sa zmenšujúcim nabíjacím prúdom sa vybalancujú články AKU.

S tím balancováním bych si při napětí "těsně nad 14V" až zas tak jistej nebyl.

Ne, ono to nedrží napětí "těsně nad 14V" - ono to nabíjí stálým proudem AŽ DO DOSAŽENÍ NAPĚTÍ cca 14,5V - A PAK SE PŘEPNE do režimu ZDROJ NAPĚTÍ - jenže ten už nemá celejch 14,5V, ale má jen asi 13,5 až 13,8V, čímž drží baterku nabitou na hodnotě cca 85-90% plnýho nominálního náboje = v trvale pohotovostním stavu. Tohle je princip metody nabíjení, označovaný jako "I-U" respektive "W". A takhle to logan myslel - rozhodně nelze držet baterku trvale pod napětím v okolí 14,5V.

Po nabití na cca 14.5V se baterka odpojuje, nikoliv drží na 13.8V. Teda pokud ji nechceš zničit. Nebo se trvale v stand-by režimu drží pouze na maximálně 13.8V (podle teploty), ale nikdy víc.

Kam by asi ta přebytečná energie šla?

Ne Zdeňku. Fáze nabíjení proudem až do svorkovýho napětí 14,5V na baterce při připojeným nabíječi udělá nabití na 90-95% nominálu, po přepnutí na 13,8V se přechází na udržovací fázi. Ta baterka stejně po odpojení plnýho nabíjecího proudu začne napěťově klesat a 13,8V je udržovací hladina. Běžně se to používá třeba u nabíječů baterek do ještěrek = trakční použití. Do baterky těsně po přepnutí neteče žádnej proud, protože její svorkový napětí je v okamžiku přepnutí vyšší než napětí nabíječe - a jak se baterka odplyňuje a jejáí svorkový napětí klesá, postupně do ní začne z nabíječe téct udržovací proud, kterej ji dál drží na napětí 13,8V. Takhle s baterkou zacházejí všecky průmyslový nabíječky právě pro tohle použití "připoj a nech bejt" - a po přepnutí na udržovací napětí indikovaný kontrolkou dolej do baterky destilku". Baterka je od plnýho nabíjecího proudu odpojená na hranici zvýšenýho plynování a dál je udržovaná na napěťový mezi těsně před začátkem plynování.

Tuto metodu pouzivaju velke UPS, napr. sinusove APC Smart UPS. Akurat tie napatia presne neviem. Male maju len zdroj 13,5-13,6 V s obmedzenim prudu.

Právě že v podstatě všecky velký průmyslový nabíječky pracujou podle tohohle "programu" - uměly to už z dnešního pohledu historický průmyslový nabíječky TAN a TAN-U vyráběný myslím v ČKD. Nejdřív ověřej napětí na připojený baterce a když je správná polarita a napětí v nastaveným rozmezí (tím se eliminuje možnost opačnýho připojení baterky nebo připojení baterky s jiným nominálním napětím), sepne stykač a nabiják začne do baterky rvát proud předem nastavený hodnoty - většinou to je 20% "hodinový kapacity" = tolik, aby se baterka z největší části nabila za cca 5 hodin. Zároveň komparátor hlídá svorkový napětí při nabíjení a jakmile se dosáhne hodnoty zvýšenýho plynování = 14,5V, proudová fáze se ukončuje a nabiják se přepíná na zdroj napětí, kterým se baterka udržuje. Velkou nevýhodu má tahle metoda v momentě, kdy je baterka už za zenitem a je zasulfátovaná => rychle na ní vyskočí svorkový napětí na plynovací hranici. Taková baterka se na udržovací režim přepíná moc brzo, prakticky hned po připojení nabijáku - už podle toho jak rychle se baterka vybitá v ještěrce/VZV po připojení na nabíječ přepíná do udržovacího režimu se dá rychle usoudit na stupeň zasulfátování.