Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Doporučuji jako možnou inspiraci svého času kvalitní a hojně ve fabrikách používaný zdroj Tesla BS275, problém povoleného Ukf je zde řešen galvanicky oddělenými žhavícími vinutími trafa. Jinak citlivost na překročení Ukf u běžných lamp není velká , např. vytažením některé lampy pod napětím u sériově žhavených rádií dojde k jeho překročení, nepamatuji však průraz . Ovšem 700V bych u nějaké EF80 bych tedy neriskoval , nejpíš to navíc chytí oblouk v patici .

Já bych se té EF80 nebál, anodový odpor R8 je 10M, zbytek odporů kolem je taky v megaohmech. Spíš mám strach o g2 regulačních elektronek V5 -V8, jsou napájeny jen přes filtrační tlumivku. (Asi má velký Rdc)

EDIT: jako inspiraci zapojení ještě doporučuji ruský zdroj UIP-1 (ten je trotlfest)

Asi jak kterej katalog, tady http://www.r-type.org/pdfs/6aq5el90.pdf
píšou 200 V ss+superponovaná kladná špička nebo -200 V. Ale hodnoty se překračovat nemají, to je fakt. U elektronek se spoléhá, že to ustojí.

EF80 je ok. Skor by som sa bal tych regulacnych 6L31/EL84. 100W neznesu ani nahodou, aj ked ich budu 4ks. To uz radsej EL34, alebo gu50 rovno.

Výše navrhované EL34 by mi do takové konstrukce bylo líto.
Vyzkoušel bych spíš ruskou 6P45S. (oprava : Původně jsem napsal 6P45C - správně má být 6P45S !) Ach ta azbuka
zde Datašit


Zde přidávám odkaz na Elektronkový regulovatelný stabilizovaný zdroj 100V - 400V

Kam je zapojený střed žhavícího vinutí? Já to nemůžu najít mám to trošku rozmazané a nepřečtu označení toho vývodu. Jen bych rád věděl jaké je vlastně napětí mezi vláknem a katodou.

Označení C.T. je (předpokládám) Central Terminal. A není o něm v článku žádná zmínka. Je pravděpodobně v konstrukci nevyužit.
A pokud jde o napětí žh. vlákna proti katodě, "o tom zde již dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho"...

No právě. Aby se nedostal brum na výstup tak ten střed musí být někam připojen. Třeba spojen s kladným napětím výstupu. Mlho.

Když chceme, aby se napětí na výstup nedostalo, tak ho s tím výstupem spojíme, to je logické, že? Nevidím důvod definovat potenciál žhavicího obvodu. Kromě toho, tazatelka rozhodla o použití oddělených žhavicích vinutí.
Mlha ti zůstává.

No jak chceš já jsem to s Tebou myslel dobře. Tím spojením se vyruší vstup brumu přes kapacitu primár sekundár a středem vinutí se uzemní kdekoliv. Tím,že se spojí s výstupním napětím se problém napětí katoda vlákno přesune na vinutí trafa. Běžne se to tak dělalo. Tak mne napadlo to tady takhle vyřešit.
Dobře už ani nepípnu. Mlha je opět u Tebe

Ale jen si pípej . Spojením obvodu žhavení s výstupními katodami by se skutečně problém s kapacitním přenosem síťového "signálu" "nějak" vyřešil, ale zdůraznil by se problém s napěťovým přetížením izolace k/f. A o tom "spravedlivém podělení" už tu byla řeč. Blokováním středu děliče, spojeného se středem žh. vinutí, "vhodnou" kapacitou, by snad šlo vyřešit i tento případ.
Ale nemyslím si, že jde o významný problém, kterého by si autor projektu nevšiml, protože uvádí: "The filtering, too, is excellent, with the a.c. ripple content held to a small fraction of 1%". Jak moc se na onom 1% podílí vliv žhavení, nevím, ale nevěřím, že zcela.

No tohle je dobré řešení. Prostě žhavící vinutí v luftě je mi jaksi proti srsti. Pokud tazatelka zcela oddělí vinutí pro každou lampu tak je to asi nejlepší řešení pokud tedy nepoužije úplně jiné zapojení.

Matka_Tereza píše:Výše navrhované EL34 by mi do takové konstrukce bylo líto.
Vyzkoušel bych spíš ruskou 6P45C.

Mezi EL34 a tou ruskou je jeden velký rozdíl, EL34 mám tři, tu ruskou ani jednu.

pajosek2 píše:Pokud tazatelka zcela oddělí vinutí pro každou lampu tak
je to asi nejlepší řešení pokud tedy nepoužije úplně jiné zapojení.

Pro každou lampu ne, ty regulační by měly společný žhavení. A že to nakonec zapojím úplně jinak, je docela možný. Třeba tam dám nějakej výkonovej MOSFET, to je vlastně zakuklená elektronka, co nepotřebuje žhavení.

Ten MOSFET jsem se ti bál navrhnout...

Máš nějaký ověřený šéma?