Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ale kdyby se daly ty 2G/50V do konce místo do napájení budiče, tak by byly mnohem užitečnější.

Příčný proud dělič je tam takovej, protože se o něj opírá buzení koncáku.

sinclair píše:Mně ten druhý, nesbírkový kus běží naprosto spolehlivě do dvou 8R reprostěn z 18xARO689, každá na jeden kanál. To bys pak při subjektivním poslechu a s modulometry u nuly řekl, že ten zesilovač dává aspoň trojnásobek

to se nedivím, není tam žádná výhybka
a co se týká subjektivní hlasitosti, těch 18x ARO689 bude mít určitě cca 106 dB . . . a to nadělá pořádný kravál

A hlavně to ve čtveřici hodně šikovně směruje, přesně jak potřebuje lázeňský náměstí..
ARO běží fullrange a je tam jen 18dB filtr pro tweeter DT150. Střední svislá šestice je přesazená a tweetr je přesně uprostředka.

Jinak TW100L měla budič napájenej z hlavního napájení a nedělalo to žádnej problém.

No má primár trafáku v kolektoru a napájení je sice z hlavního, ale zase za cenu tepla z 15W odporu. Jako by ho tam už tak nebylo dost.
Ale byl to muzikantský univerzál, tam se to ztratilo.
Těch 100L se mělo vyrobit údajně nejvíc a já nepotkal ani jednu. Ani vrak.

Skoda ze neni i navijeci predpis toho budicaku a presne schema. Jeden kanal bych si na laborovani zkusil postavit.

sinclair píše:No má primár trafáku v kolektoru a napájení je sice z hlavního, ale zase za cenu tepla z 15W odporu. Jako by ho tam už tak nebylo dost.

A to jako myslíš, že se v TW50S z 44Vac jednocstně usměrněnejch z kterejch dělaj 24V vytopí míň, než kdyby si tam dal pomocný 2 diody a udělal si z 30Vac pomocnejch 40V dvoucestně usměrněnejch ?
Samozřejmě bez pomocného vinutí, s jednodušším trafem.

Samozřejmě se dá udělat budící trafo 2:1:1 s proudovým zesílením a využít tak větší napájení budiče.

Ty AUJ635 používají taky hlavní napájení pro budič a je to snad špatně ?

K dotazu na trafo. Trafo je vybavené jen vinutím 2x25V jak je provedená odbočka na 20V je vidět s fotky. Samo domo přizpůsobení toho co se kde našlo.
Jinak děkuji za podnětné náměty a vůbec by mě nenapadlo, že se rozpoutá taková diskuze. Nenašel by někdo trošku tvůrčího času a nevyznačil by chyby ve schématu pro TW 200.Jak to tady sleduji tak moc schémat i špatných není.

ok1hga musím poděkovat za fotky, které má na svých stránkách moc to pomohlo při oživování.
Sinclair zájem o informace je a nejsem určitě sám kdo je uvítá. Jinak k osazení měl jsem doma TF řadu tak tam šla, stejně jako jsou místo KF tranzistorů KFY prioritní bylo zesilovač oživit, lze snadno vyměnit, za původní materiál.
Jinak rafičky podle fotek měly někde bílou stupnici, někde červenou. Je to dělané na laserové tiskárně přímo na černý eloxovaný plech.
Tranzistory 2N3055 jsou původní viz foto.

Budící trafo je taky jednoduché, EI20x20 a asi 3x300z 0,3mm.

Těhle RCA 2N3055 Ti můžu poslat pytlík

Ale jinak doporučuji nahradit KDY76 a do 4R.

Danhard děkuji za nabídku a radu, ale chci nechat TW 200 v co nejoriginálnějším stavu. 2N3055 tam jsou, tak jedině v čem se bude zesilovač lišit je trafo, podle fotky je všem jasné, že v tomto stavu obnažené vinutí ho v zesilovači nechci. Proto sháním někoho kdo změří originální trafo a poskytne hodnoty pro navinutí nového.

Já jen říkám, že původní stav není kvalitou návrhu nejlepší.
Když vidím ty boty, tak si můžu akorát myslet, že autoři byli pěkní lepiči.
Nebyl to nějakej Šellinger a Pražan ?

Funkce zesilovače, zvláště při vyšších výkonech je závislá na vlastnostech koncových tranzistorů,protože jsou buzeny jen nějakým proudem a ten určuje proud předpětí diod. jakmile se diody zavřou, tak klesá budící proud a při velkých proudech také klesá zesílení konců.

2N3055 RCA je v porovnání s KDY76 sračka májová

Co bys na tom udělal začátkem 70.let líp? A s tím, co tehdy měli k dispozici?
Dyť i ty KD606 a KD607 jsou z nějaké ověřovací předvýroby. V mém origo kusu 103 nemají ani označení výrobní série. Ani myslím pořádně nevěděli, co snesou a umí.
Ke KC509 neměl běžný smrtelník v roce 1969-1970 vůbec přístup, ale oni je tam na 1. stupni měli od počátku. Mám tam KC509 s niklovaným kloboukem a zlacenými vývody, tlustý černý potisk a zase bez sériového znaku. KF507 tuším už byly 1970 v běžné výrobě i prodeji.

AUJ635 je navržená podobně, ostatně ve stejné době a nakonec ji museli kvůli nesnesitelnýmu topení čtyř 15W odporů, co devastovaly všechno okolo, zgruntu předělat.
Na model AUJ636/2, který Ty Vašku ale neznáš, protože to schéma nikde asi volně nekoluje. Vráble ho do žádného servismanuálu nedaly.
Základ konce i budič jsou tam stejný, jen předpětí obou KD503 je napájený ze dvou samostatných, malých jednocestných zdrojů. Odpadly rovněž topící 10W Zenerky a jejich topící předřadné odpory, obvod ochran je nově napájený ze samostatného vinutí, stejně jako ty předpěťové obvody. Výsledkem je sice složitější trafo, ale studený a nezkreslující konec.

Už se Ti do toho tady nebudu míchat, poněvadž Ty všecko víš nejlíp a všecko by jsi udělal mnohem líp.
Můžeš pokračovat v krasojízdě a radit, až se bude ze supevace kouřit.

Dle velikosti elytů odhaduji plechy trafa spíše na EI40 (EI120 po novu). Kdyby byl zájem mám kostry pro výšku 53mm

//Aha, ono je to tu i se šuplerou

sinclair píše:Co bys na tom udělal začátkem 70.let líp?

Dyť to píšu, budič napájet do kolektoru emitorového sledovače z hlavní větve a budící trafo opřít o zem. Pro zbytek budiče stačí filtrovat asi jen 10mA podstatně menším kondem.
Nemusí být tak pomocné vinutí na trafu.
Trafo udělat s převodem 2:1:1 aby budič v A mohl jít polovičním proudem.
S předpětím se toho moc udělat nedá, tranzistory s malou betou tak prostě nevybudíš.
Buď složitě posílit zdroj předpětí KU602, nebo posílit konce darlingtonem s KU602 a předpětí udělat s mnohem menším proudem.
Ono by šlo to buzení do 300mA i s KF507 a plovoucím napájením