Nefunkční korekce Tesla B 73

[konosuke]

v roce 1978 (když B73 přišel na trh) moc LH pásků nebylo (u nás teda) Emgeton, Basf i Agfa vše jen LN nevím proč by byl seštelován na nedostupný materiál mimo dosah pracujícího občana který neměl na tuzexové bony ani běžně nejezdil "na západ"
jenom pro zajímavost uvedu že jednomotorový třírychlostní (4-9-19) Sony TC377 měl instalovaný přepínač (tape select) mezi normal (LN) a special (LH) páskem

[Hill]

...Sony TC377 měl instalovaný přepínač (tape select) mezi normal (LN) a special (LH) páskem

.
To mělo víc modelů, ale nikdo nevěděl, co to označení přesně znamená, přesněji řečeno - jinak se chovala Agfa, jinak Sony, TDK, Maxell.... Kdo si kupoval pásky Sony, nemusel to řešit, stačilo přepnout podle označení na krabici s páskem. Pro pásky jiných výrobců už to tak jednoznačné nebylo a uživatel si mohl charakteristiky dočunit nedefinovaným způsobem. Třeba neúmyslně, stačilo na přepínač zapomenout. Jiní výrobci záznam proto neřešili - korekce ani předmagnetizace se neovlivňovaly, využívalo se jen vyšší zbytkové remanence pásku (třeba Fe₂O₃ dotovaný kobaltem a prodávaný pod označením SFD od Agfy nevyžaduje ani jinou předmagnetizaci, ani jiné korekce, frekvenčně je záznam sluchem nerozeznatelně stejně rovný, jako u LN a LH, ale snímáná úroveň je až o 5 dB silnější, což více otevírá obvod Dolby při snímání a pouští ve slabších pasážích více výšek na výstup, samozřejmě i nějaký ten šum).
Označení LH totiž znamená jeFe₂O₃n tolik, že proti pásku LN lze pásek buď budit o 0 - 2 dB výše při stejném zkreslení, ale snímané napětí z pásku zaznamenaného úrovní 0 dB poskytne o 2-3 dB vyšší napětí. Ovšem o kolik, a zda tomu lze přidat záznamocý proud a/nebo snížit přemagnetizaci při záznamu, v tom se materiály různých výrobců navzájem dost lišily. Většinou se ale na předmagnetizační proud nesahalo, takže kmitočtový průběh zůstal stejný, jen odstupy signál/šum se o nějaký ten decibel lišily.

Uzavřu to: jediné pásky, které u B73 dělaly trochu potíže a neškodilo kvůli nim sahat na předmagnetizaci, byly Maxell UD, ale, kdo oželel asi 1 dB pod plnou záznamovou úrovní, nemusel ani to.
V současné době není ten magnetofon zralý na řešení vlivu pásku a korekcí. Napřed je třeba vyloučit mechanickou příčinu (vedení pásku, kolmost hlav) a zmenšit rozdíl na minimum. Jestli tě zase začnou svrpět prsty, že jako sáhneš do korekcí, tadši si je uraž. Po vyloučení mechanických příčin zjistíš, že na elektrická nastavení a do korekcí vůbec netřeba sahat. Jak si rozšteluješ magneťák ve špatném pořadí, těžko se to pak dává dohromady.

[konosuke]

už jsem se k tomu nechtěl vracet (řešilo se to párkrát na EB i paralelních fórech) a to že nejlepší čs stereo hi-fi magič B73 měl ručkové VU metry zapojené trvale v pozici "před páskem" (příposlech) a uživatel "neviděl" výsledný záznam, našli se znalci - konstruktéři co tvrdili že je to tak lepší (?) podle mě to 3-hlavý stroj zbytečně deklasovalo a půvab třetí hlavy šel do háje, u B113 a následných vše v pořádku

[Janben]

Zkoušel jsem záznam na pásek Basf DP 26 LH a při 9 hraje výšky ohodně líp. Do předmagnetizace hrabat nebudu, i tak to hraje výborně a ty výšky si můžu doladit potenciometrem. Jak jsi psal Hille, tak jsem provedl kontrolu páskové dráhy a vše je v pořádku.
Děkuji Vám za poskytnuté informace.
Přeji Vám všem krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.

[sinclair]

Řešil jsem u B73, u mnoha B11x i CM130/160 výměnu korekčních kapacit a některých odporů v záznamových i snímacích zesilovačích, dolaďoval odlaďovače apod.
Tolerance 10-20% u prvků, které přímo určují zesílení, korekční charakteristiky a tím i kompatibilitu na ostatních strojích nejen příbuzného typu, nepovažuju slušně řečeno za vhodné.
Výběrem z několika kusů /max. do desítky od hodnoty/ se lze slušně strefit dvěma potřebnými kusy do 2%, což už pokládám za dostatečné.
Jistěže, někdo to může pokládat za zbytečné. Když k tomu ale připočítáte ještě tolerance štěrbin a indukčností hlav, kapacity dlouhých kablíků k nim a další negativní vlivy, tak jsou korekční průběhy s takovými tolerancemi ve skutečnosti jen iluzorní a určený pro papír.
Dali byste si do RIAA předzesilovače pasivy v toleranci 10%? Asi těžko - a to jsou předepsané záznamové/snímací charakteristiky u magnetického záznamu ještě citlivější.
Firma Willi Studer používá ve všech strojích, vyráběných pod hlavičkou Revox /fakticky je to pořád spotřebka, třebaže vysoce kvalitní a drahá/ ve všech korekčních členech, už od elektronkového modelu G36, stabilní pasivní prvky s tolerancemi 2% a 0,5%. A řekl bych, že zrovna tahle švýcarská firma ví moc dobře, co dělá, proč to dělá a že se to vyplatí.
I v tom blbém maďarovi, STM-610/09 jsem našel ve všech zásuvných kazetách, snad kromě příposlechových zesilovačů s TBA800, maďarské a německé kondenzátory s přesností 1% a 0,5%. Přitom jde o prachobyčejné 1/4" stereo a rychlosti 19,05 a 38,1cm/s, kde se z toho teoreticky "až tolik nestřílí".
Ale střílí, kór v profiprovozech a při záměně nahrávek z různých strojů.
Jenže v jednom provozu používali třeba 7-10 let víceméně jeden-dva typy podobných pásů a všechny stroje na ně byly seřízené.

To, že tam v Přelouči napráskali 20% kondenzátory a téměř všude 10% uhlíkové odpory tak, jak to do automatu vysypali z krabice, by bylo akceptovatelné - pokud by ty krabice obsahovaly součástky aspoň s tolerancí 5%.
Do dané třídy, jako jsou zrovna B73 a řada B11x, by 5% s ohledem na ostatní výrobní tolerance jakžtakž stačilo.
Paradoxně jsem nejpřesnější odpory s kovovou vrstvou, viděl vždycky jen na místech, určujících pracovní body jednotlivých stupňů - v jakémkoliv korekčním obvodu skoro nikdy.

Ono to vlastně ani moc nešlo - kvůli té všeobecné součástkové bídě, byli vlastně finální výrobci rádi i za to, že z NDR a MLR dostali aspoň nějaké. Tady jsme slušný polystyren naposledy uměli dělat koncem 60.let - v podobě TC281-283. MKT kondenzátor ani jeden, teryleny nebyly kvůli své velikosti i ceně ve spotřebce použitelné.
Z NDR mám konkrétně na mysli polystyreny TGL5155, žluté MKT TGL43199, popř. TGL55163 v základní 20% toleranci. Vybírat si toleranci u výrobce prakticky vůbec nešlo - buď berte co je, nebo nechte být.
Výběr na užší tolerance přímo u finálního výrobce, až na drobné výjimky v některých polovodičích, nepřipadal v úvahu - finál by pak asi nikdo nezaplatil.
S tolerancemi pasivů se, pokud vím od televizáků, potýkali u přesnějších obvodů i v Nižné.

[TheLastUnicorn]

Ti, co pořád tvrdíte, že medzi LN a LH páskem je rozdíl jen v max. vybuditelnosti a tedy jen dosažitelnému odstupu signálu od šumu, tak si to zkuste sami. Seštelujte magnetofon pro DP25LH a pak strčte PE41. Fakt to mám změřit a hodit vám to sem? Jinak tomu neuvěříte?
Už jen samotná logika říká, že pokud používám LH pásy se zvýšenou účinností, tak jedu s předmagnetizací nahoru...což se automaticky projeví tak, že pro pásy LN bude předmagnetizace příliš vysoká a výšky to hrát nebude. Argument, že B73 vznikl v roce 1978, kdy se LH až tak hojně nevyskytovaly je sice hezký, ale bohužel neobstojí...
Zde citace ze servisního manuálu B73:

[sinclair]

Budeme moc rádi, když to objektivně změříš a výsledky dáš sem. Bude to jistě velice užitečné pro všechny.
Co třeba pásy BASF v černozelených/bílých krabičkách, označené Low Noise - High Output? Nastavit "kompromis"?

[TheLastUnicorn]

Ale BASF v černozelené krabičce s označením Low-Noise - High Output je přece DP26LH. Takže LH pásek.
Teď přes svátky bude trochu času, tak vám to přes ARTU propísknu...ukážu, co to dělá s různými pásy.

[konosuke]

ukecali jste mě: Basf DP26 540m Φ150mm v kruhové celuloidové pixli byl jakosti LH. howgh.

[Osmdesat]

Ti, co pořád tvrdíte, že medzi LN a LH páskem je rozdíl jen v max. vybuditelnosti a tedy jen dosažitelnému odstupu signálu od šumu, tak si to zkuste sami. Seštelujte magnetofon pro DP25LH a pak strčte PE41. Fakt to mám změřit a hodit vám to sem? Jinak tomu neuvěříte?
Už jen samotná logika říká, že pokud používám LH pásy se zvýšenou účinností, tak jedu s předmagnetizací nahoru...což se automaticky projeví tak, že pro pásy LN bude předmagnetizace příliš vysoká a výšky to hrát nebude. Argument, že B73 vznikl v roce 1978, kdy se LH až tak hojně nevyskytovaly je sice hezký, ale bohužel neobstojí..:

Ale no tak, PE 41 přece není ani LN. Zase nemůžeš srovnávat pásek ze 60. let s LH páskem z let 80., byť jeden je Agfa a druhý Emgeton...
Ten rozdíl ve výškách bych nepřipisoval rozdílu v technologii LN a LH, ale přirozenému technologickému vývoji. Pásky se v tomto období bouřilivě vyvíjely a zrovna vybuditelnost na výškách byl takový svatý grál, za kterým se všichni výrobci hnali. Takže novější pásek se bude ve výškách téměř jistě chovati lépe nežli ten starší, i kdyby oba byly LN a LH bývalo nebylo vynalezeno...

[TheLastUnicorn]

Myslím, že pro vás je fakt zbytečný tady vynakládat nějakou námahu s měřením. Je to házení perel sviním a maření drahocenného volného času.
Plně chápu Danharda, že se chová tak, jak se chová.
Že mě tady zas poučuje o páscích někdo, kdo v záznamu místo korekcí přepíná předmagnetizaci a záznamový proud, je už na mě fakt příliš. Dělejte si, co chcete.
Hezké vánoce.

[ok1hga]

na základě tohoto vlákna jsem si pustil svoje skvosty . . .

[Hill]

Potvrzuji, co tu naposledy napsal Osmdesat. Pásek PE41 vznikl ěkdy kolem roku 1962 a opakovatelnost jeho parametrů ve výrobě vedla nakonec k vybrání výrobní šarže jako referenční, ačkoliv rozptyl vlastností dalších šarží v průběhu let byl stále jeden z nejmenších. Technologie výroby se sice mezi lety 1973 - 1976 změnila, ale na elektroakustických vlastnostech se to zase nijak výrazně neprojevilo. To pásek PE46 byl mladší a se změnou technologie zaznamenal výraznější skok v nižším šumu a menších ztrátách odmazáním. Ty se projevují právě při nižších rychlostech posuvu, protože pásek opouští čelo záznamovéí hlavy pomaleji, a výšky se odmazávají více.
Zdroj: tonbandmuseum.info, toto téma bylo zpracováno už před mnoha lety a výstupy publikovala přímo Agfa.,
Naproti tomu komerční pásky BASF měly rozptyl parametrů větší a seřizovaly se na ně magnetofony Telefunken a Grundig, nějakou dobu i SABA.
Každopádně srovnávat pásky LH i LN s páskem PE41, který je o dvě generace starší (jakkoli parametrově stabilnější), je nesmysl. Jestli to nějak souvisí i s označením LH, pak jen v tom, že pásek LH je modernější, má jemnější strukturu magnetické vrstvy a vyšší výstup (high output), i tu ztrátu výšek odmazáním bude mít méně patrnou. Ale samotné LH by nestačilo na to, aby byl rozdíl kdovíjak slyšet, leda naměřit. Rozdíl ve výškách skutečně souvisí s generačním vývojem a projeví se různě intenzivně v závislosti na tvaru čela záznamové hlavy, opásání, přítlaku a dalších (převážně mechanických) vlivech.

[konosuke]

vrcholný typ Agfa PE49 730m Φ180mm hi-fi v černé papundeklové krabici s deklem a modrÿm logem firmy, v obchodech za 280 Kčs sice byl ale jenom teoreticky (dnes bych řekl virtuálně) jinak na spekulativních burzách
k pořízení s nepatrnou režijní přirážkou na vlak, svačinu a pivo...toto vše kolem roku 1982-83
adekvátní náhrada za levnější (i když téměř nedostupný) Maxell LN, UD
(o polské licenci Agfa Gevaert / Stilon Chemitex víte všichni)

[sinclair]

Myslím, že pro vás je fakt zbytečný tady vynakládat nějakou námahu s měřením. Je to házení perel sviním a maření drahocenného volného času.
Plně chápu Danharda, že se chová tak, jak se chová.
Že mě tady zas poučuje o páscích někdo, kdo v záznamu místo korekcí přepíná předmagnetizaci a záznamový proud, je už na mě fakt příliš. Dělejte si, co chcete.
Hezké vánoce.

Přesně takovou reakci jsem čekal.
Cosi, co všecko ví, všecko vidělo, všude bylo, všecko už dělalo a na všechno má měřáky. Nejprve všecky zjezdí, jak jsou tupí a nevzdělaní, ničemu nerozumějí a všecko pletou.
Pak to slíbí, že odborně změří, jistě na cejchovaném, specializovaném měřicím stroji z Přelouče, jak mají vypadat rozdíly ve srovnání s měřicími šaržemi.
Aby to nakonec prohlásilo, že takovému tupému plebsu nebude házet svoje perly.
Druhý, nebo spíše už třetí Daněček.
Je vcelku zajímavé a poučné, dohledat si nějaký posty téhle identity z AW, tak okolo roku 2005 či o málo později. Dá to trochu práce, ten starý archiv rozpakovat, ale stojí to za tu zábavu.
Už proto, na jaké triviality se tato identita ještě tehdy vyptávala.
Házejte si svoje perly, kam chcete, vážené. Myslím, že si EB vystačí s perlami vlastními - zatím je jich dost, ale děkujeme.
Též za identitu sinclair přeji pěkné Vánoce.