Právě jsem zkouknul několik provedení těch cívek. Asi by bylo nejjednodušší na hřídel ovládacího knoflíku dát nějakou kladku a s ní pohánět tuneršpagát podobně, jako je to u stupnic starších rádií. Špagát by pak mohl posunovat cokoliv - od ukazatele až po nějakou sondu na dálkové měření.
Na ten sběrací váleček je lepší vůbec nešahat a není dobré k němu něco dávat blíž - asi nebude na studeným konci cívky. Tuneršpagátem vyřešíš problém z převodovkou a nebudeš nijak zasahovat do prostoru cívky. A jestli tím budeš tahat potenciometr, nebo pásek od digitální šuplery, tak budeš muset jen točit kolečkem větší silou. Buben cívky je až za tím.
Indikace polohy odbočky na cívce
Moderátor: Moderátoři
Vláďo, tenhle zdroj znám. Mně se. bohužel, do dostupného prostoru vejde jen hodně (15 m/3 m) invertovaný 2 x 19,5 m dipól. Sice používám dálkově ovládaný AT na anténních svorkách, ale po loňské opravě se ukázal býti v zimě jako tepelně závislý a nechodí zcela korektně. Při teplotách nad 10 stupňů to jde. Tak vymýšlím nějakou tepelně nezávislou náhradu, tedy s minimem elektroniky.
jirkati píše:Mně se. bohužel, do dostupného prostoru vejde jen hodně (15 m/3 m) invertovaný 2 x 19,5 m dipól.
jak to máš daleko k rádiu ?
ideální by bylo použít k napájení "široký žebřík" a přizpůsobovat to "dole" . . .
. . . mělo by to celé být co nejvíce symetrické, aby se vf neflákalo někde, kde by to mohlo dělat problém.
- Přílohy
-
V řadovém domě, kde je střecha daná, mám hamshack až dole, tedy 18 m svisle. Při připočítání šikmé a ještě k tomu plechové střechy, mám mezi anténou a TCVR 25 m koaxiálu taženého pod střechou a skrz lodžie. Proto je prakticky jediným rozumným řešením anténní tuner přímo na svorkách dipólu. Žebříček nad plechovou střechou ani před lodžiemi by doma neprošel. Ale je mi jasné, že by to bylo ideální řešení.