Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Těch typu výbrusů je daleko víc než o par příspěvků výše uvedených. Něco se mi plete, že ty normálové krystaly mají kubickou parabolu, s vrcholen na 40°C nebo 60°C, ale co mají za výbrus netuším. V AR byl o krystalech dost obsáhlí článek ale v kterém z hlavy nevím.

V mé i v Celeronově dokumentaci se hovoří o řezu AT.
Přehled vlastností výbrusů je i v knížce Elektronické součástky od Janečka nebo v modrých katalozích Tesla.

Zdravím,

článek o krystalech vyšel v AR B/2,1987.

V mé diplomové práci, kde jsem navrhoval termostat krystalového oscilátoru je teplotní charakteristika řezů AT na straně 50. Obecně se teplota termostatu volí tak aby byla blízká nebo ideálně stejná jako je bod obratu kubické paraboly vyrobeného řezu krystalu AT. V toto bodě je první derivace rovna nule a nezáleží tolik na přesnosti nastavené teploty.

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... le_id=8702

Zdeněk

Když jsi to študoval, nevíš prosím na jaký teploty jsou ty AT řezy krystalů dělaný, případně nemáš nějakou dokumentaci z Hradecký krystalárny ke krystalům, co dělali? Použitej typ bych asi našel v dokumentaci.
Ale už jsem to jednou hledal a body obratu AT krystalů jsou obvykle kolem 35 st.C. Pak mě je ale divný, proč je termostat v normálu BM520 nastavenej na 60 st.C. Ale možná se pro tyhle normály používaly jiný úhly řezu s vyšším obratem a ty kolem 35 st byly určeny pro netermostatovaný oscilátory.

mám tu všelijaké termostatované oscilátory. Všechny jsou na teplotách 50°C až 60°C. Vyjímečně pod 50°C, ale pod 40°C není žádný.
Pokud budete potřebovat, mohu nějaký poskytnout. Většinou mám 10 MHz, ale také 30 MHz , 60 MHz a jeden kus 100 MHz.

No tak ho skús vyhriať a sleduj, ako sa mení jeho frekvencia relatívne k inému kryštálu, ktorý bude na konštantnej teplote.

Celeron - Teplota termostatu závisí na tom jak přesně byli schopni krystal vyrobit a také na dalších požadavcích zadání, jako je příkon a teplotní rozsah v kterém má oscilátor fungovat. Tedy pokud by měl pracovat v radaru na navádění raket někde v poušti, je blbost termostatovat na 35 °C protože nastanou situace kdy bude v terénu více stupňů a stabilizace selže. Pokud bude použit v klimatizované laboratoři kde je vždy teplota v rozmezí 20-25 °C, klidně by mohl být na 35 °C. Nebavíme se o případu kdy bys použil Peltierův článek schopný chlazení i ohřevu.

Mám zde katalogový list krystalů Tesla Hradec Králové i těch skleněných... Bod obratu v něm ale uveden není. Myslím, že kdyby tě přesně zajímalo jaký je u tvého krystalu, není nic jednoduššího než jej umístit do termostatu, měřit kmitočet oscilátoru a měnit pomalu teplotu. Měl bys dostat jednu z křivek nakreslených na straně 50 v mé diplomce. A z toho bys poznal i bod obratu a nejlepší teplotu na kterou má být oscilátor termostatován.

Obecně málokdy se používaly u modernějších přístrojů jiné řezy než AT. Ty starší krystaly byly často zataveny ve skle a v dnešních cenách by jejich výroba byla velmi drahá.

No krystal s bodem obratu 35°C v měřáku plném klasických TTL je blbost aneb i v klimatizované cimře bude v tom měřáku bez nuceného oběhu vzduch klidně i víc. Reálně ale budou mít ty krystaly obrat někde mezi 50 – 60°C. Co jsem se tak díval tak u velkého 5MHz normálu z BM640 mají aba krystaly v normálu označení 1AN xxx.yy u toho malého 10MHz normálu jsem krystal nenašel, ale byl tam v rozpisu součástek záhadný termostat s označením 1AN xxx.yy což by mohl být onen krystal. Průser u součástek s označením 1AN xxx.yy je v tom že byly v TESLE vybírané na konkrétní parametry. U běžných typu součastek by se dalo odvodit ze zapojení jaké parametry se vybíraly, ale u těch krystalu to bude dost slušný oříšek.

Sehnal jsem spojení na bývalýho spolužáka, co je spolumajitel Krystaly Hradec Králové. Problém je, že lidi, co tam dělali pro Brno krystaly, jsou už 80-ti letí kmeti. Dokumentace krystalů by se možná ještě v archívu našla, jenže problém je, že v BM533 v rozpisce součástek není o PKJ ani čárka.
Možná tam je ale chyba, v sekci Further components je kromě diod, trandů a integráčů položka Termostat 1AF853 80. To je nějakej nesmysl, protože součástky vlastního termostatu jsou podrobně rozepsány. Obávám se ale že i kdyby to bylo označení krystalu, tak je to interní značení Tesly Brno zakázkového či vybíraného krystalu a v Hradci jim to nic neřekne.
Ještě jsem mluvil s kámošem s VA elektronic co dělal přijímače DCF. Má čítač synchronizovanej z DCF ale u něj je zase problém, že záleží kdy se na něm měří jestli chytne povrchovou vlnu, nebo odraz od ionosféry. Chtělo by to normál od GPS ale o nikom nevím.

Dneska je GPS v každým mobilu. Odtamtud by se to vytáhnout nedalo ?

nějaké řešení je třeba tady http://ok1uga.nagano.cz/gps_normal.htm

To je zajímavé, jak v době kamenné bylo možno vysílat normál (OMA 50 kHz, nebo TV sync odvozené od normálu) a dneska ekonomika nemá ani na ten blbej 50 kW DV vysílač.
Docela by mě zajímal součet příkonů všech vysílačů v pásmu FM.

Crifodo píše:nějaké řešení je třeba tady http://ok1uga.nagano.cz/gps_normal.htm.

Pěkný, ale tak v příštím životě.

Co hodit zapojení termostatu do pspice a zjistit jaký odpor má termistor v můstku při lineárním režimu topení? A následně se podívat na charakteristiku použitého termistoru, jaká tomu odpovídá teplota? To by mohlo mnohé napovědět.

a nebo

https://ludens.cl/Electron/fodgps/fodgps.html

To je docela zajímavý. Jenže ten původní modul Navman či Rockwell s 10 kHz výstupem se asi pro stáří nesežene nebo stojí docela ranec. Ty nový Neo 6, co se používají k Arduinu mají výstup programovatelný do 10 kHz. Existuje ale Neo 6T a ten by byl opravdu zajímavej, Timepulse je programovatelnej 0,25 Hz až 10MHz. U něj by odpadly všechny opičárny kolem jako fázový závěsy a děliče.
Defautně je dodávanej s výstupem 1Hz, takže by ho znamenalo po SPI, USB nebo COM přeprogramovat. Sice jsem našel programovací protokoly na Ublox-6 co je na těch Neo 6 modulech osazenej ale programování je složitý jak mlátička, 200 stránek popisu, na to si netroufám.