Od vypočítaného průměru /přes řemenice/ je vždy potřeba odečíst -5% až -10%. Jinak by řemínek netáhl. Procenta podle rozměru a síly řemínku, tlustší řemínek mívá nižší potřebný průtah, delší a tenčí má průtah vyšší.
Potřebný profil řemínku se dá odhadnout podle tvaru a rozměru žlábků řemenic.
A úplně nejlepší bude, dohledat si fotky otevřené mechaniky přístroje na netu. Podle některých je na netu úplně všecko , takže tam určitě budou i fotky mechaniky. Byl to velkosériově vyráběný aparátek známé značky, takže jej určitě už někdo jiný restauroval.
Na netu je prd a ne všecko. Lidi šahají po foťáku většinou jenom když to vystavujou v inzerci a tam vnitřnosti fotit nebudou..
Nejlepší kdybys sem dal fotku té svojí mechaniky, pak bych ti možná napsal rozměry řemínků. Při opravách si je zapisuju do sešitu, ale tenhle model jsem ještě nedělal.
Fotím především vnitřnosti, když už něco repasuji, však zvenčí toho nafotili jiní dost, a na Radiomuseum.org body za ně využívám k "nákupu schémat", která ale k jednoduchým strojkům nebývají třeba. A ke složitějšímu přístroji jich musím stáhnout třeba sedm. Ovšem je pravda, že povolené rozlišení fotek, kde vůbec jsou, stačí jen na základní orientaci, jak jsou podkládané mechanické i elektrické součásti, kudy je navlečený jaký řemínek, a k jen velmi nepřesnému odhadu jeho tloušťky. Přitom to stále ještě neznamená, že už před focením ten řemínek někdo nevyměnil za silnější nebo slabší, a rychlost(i) nedorovnal na regulátoru. Ovšem třeba pro sestavení servomechaniky, kde rozstřílená sestava nestačí a seřizovací předpis chybí, můžou i takové fotky výrazně pomoci.
Jenomže nutnou podmínkou je napřed mít takový přístroj na stole, abych měl co fotit.
Pro délku řemínku naměřenou provázkem je to odečtení 10 % obvykle maximum, protože příliš napnutý řemínek příliš jednostranně zatěžuje ložiska, zvlášť plastovým se to nelíbí.
, takže tam určitě budou i fotky mechaniky. Byl to velkosériově vyráběný aparátek známé značky, takže jej určitě už někdo jiný restauroval.