Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Cust píše:Myslím, že se používá termín přívodní kabel.

Přívodní kabel je přívodní kabel bez bližší specifikace vlastností.
Používá se “pohyblivý přívod” - pevně připojen ke spotřebiči, “oddělitelný přívod” - s nástrčkou na konci, a “prodlužovací přívod” - se zásuvkou na konci, stejného druhu jako vidlice (pokud je zásuvka jinačí, říká se tomu “adaptérový prodlužovací přívod”).

BOBOBO píše:Jenomže přívodním kabelem alespoň já rozumím kabel , který je k zařízení pevně připojen . Pokud je na něm nástrčka , tak to pro mne přívodní kabel nemůže být .

Blbost. Přívodní kabel může bejt jak pevně připojenej, tak odnímatelnej, třeba už jen kvůli tomu, aby se jinak univerzální napájecí zdroj přístroje dal připojit pouhou výměnou ODNÍMATELNÝHO PŘÍVODNÍHO KABELU k jinýmu typu síťový zásuvky v závislosti na geografický poloze místa používání - příkladem budiž evropský, anglický, japonský a australský zásuvky vs. běžný PC-zdroje. Ve všech vyjmenovanejch lokalitách se používá napětí 230-240V AC, s výjimkou Japonska frekvence 50Hz (Jap.60Hz), ale tvary síťovejch zásuvek jsou nezáměnný. Jednoduchou výměnou celýho přívodního kabelu se zařízení přizpůsobí k provozu v jiným státě aniž by bylo do zařízení zasahováno nežádoucím resp. revizi vyžadujícím způsobem (jakým je třeba náhrada jen síťový zástrčky na konci jinak pevně připojenýho napájecího přívodu).

Inu 5.3.1 Poznámka

Kdyžuž , tak odpojitelný přívod .

To už záleží na tobě, jestli chceš oddělením odpojit nebo odpojením oddělit

Potřetí medituješ normy . Ty jsi to začal . Já jsem na závěr uvedl citaci normy , takže jsi to sem psal blbě .

Používají se oba termíny.

Z jakého přesně důvodu, by nemohla mít třípólová vidlice namontovaný, či zalisovaný dvoupólový kabel?
Příklad:
Když se Vám dříve, na nějaké dvoužilové mgf šňůře, zvané běžně "osmička", jako je ostatně i tahle, po čase ulomí žíla kabelu těsně za vývodkou ploché, dvoupólové vidlice - tak ji prostě odštípnete a namontujete běžně prodávanou, rozebíratelnou třípólovou vidlici. Zapojíte jen pracovní modrý a černý na kolíky.

A není to bezpečnostně nic proti ničemu. Pro přístroj II. třídy, kde se přívodka typu "osmička" nejčastěji používá, jsou v nově namontované, třípólové vidlici zapojené jen pracovní fousy, dutinka zůstane nezapojená.
Čemu přesně tohle provedení odporuje?
Je to přitom technicky naprosto totéž, jako z fotky. Dutinka zde není zapojená. Rozdíl je jen ten, že tato vidlice není námi nově "šroubovaná", ale číňanem krimpovaná a zalisovaná.

To, že to nevypadá jaksi "běžně" a číňan aktuálně použil namísto ploché, dvoupólové vidlice třípólovou /ta mohla být v daném momentu i levnější/, ještě přece neznamená, že to odporuje bezpečnosti.

Sinclair bude ten úplně poslední, kdo by rejžáka bránil. Toto prasárna není. Není to úplně obvyklé, ale toť vše.

Prasárna jsou u mě třeba prohozené pracovní žíly. V lisované vidlici třížilové flexovky s volným koncem.
Potom podle našich, asi tak šedesátiletých zvyklostí, očekáváme na volném konci flexovky, na modrém vodiči nulák - a ona je tam fáze.
Potom, za zodpovědně dvoupólovým vypínačem přístroje, musíme pokračovat dále na pojistku opět modrým drátem - na kterém je ale ve skutečnosti fáze. Je to pakárna, je to matoucí a nejen pro revizáky.

Některé přístroje I. třídy, si z fáze a přes bezpečnostní kondenzátory, berou např. synchro-signál pro spínání v nule, nebo pro jinou funkci přístroje, kde elektronika potřebuje informaci o síťovém průběhu.
Při prohození fáze a nuláku ve vidlici, zasunuté do normovaně zapojené zásuvky, nebude takové zařízení fungovat.
Protože tohle barevné přiřazení rejže nepovažují za závazné, funkčně důležité a hlavně - zvyklosti nějakých Čechů jsou mu u prdele, tak v univerzální třípólové vidlici, která má jak PE dutinku, tak i PE Schuko-plechy, to může prohodit.
Funkčně je to skoro vždy jedno. V Německu, na Schuku, je to už úplně jedno, neboť se dá otočit.
Němci nikdy neměli, ani dnes nemají žádné normy/doporučení toho našeho typu - že v levé dutince zásuvky a kolíkem nahoře, anebo na hnědém vodiči, má být fáze - u Schuko je to blbost.
Jediné, co to porušuje, jsou letité, zavedené zvyklosti v přiřazení barev pracovním vodičům, na což rejže sere.

Zajímavé ale je, že když rozpářete třížilový kabel přístroje, určeného pro prodej v USA, ať už je na 110V/60Hz či na 230V/50Hz, nebo univerzální, tak v kabelu pro Ameriku je vše správně.
Nulák vždy správně bílý/šedý, fáze je správně červená/oranžová, zem je vždy zelená a všecky barvy jsou těch správných odstínů.
Na zástrčkách některých 110V systémů, je jeden z plochých kolíků-fázový o něco širší. Vždy je na něj připojen červený/oranžový vodič.
Nedělá rejžím žádný problém, ty letité americké zvyklosti v barevném značení vodičů, dodržovat přesně.

tomasjedno píše:

Cust píše:Myslím, že se používá termín přívodní kabel.

Přívodní kabel je přívodní kabel bez bližší specifikace vlastností.
Používá se “pohyblivý přívod” - pevně připojen ke spotřebiči, “oddělitelný přívod” - s nástrčkou na konci, a “prodlužovací přívod” - se zásuvkou na konci, stejného druhu jako vidlice (pokud je zásuvka jinačí, říká se tomu “adaptérový prodlužovací přívod”).

OK

Sinclair, možná to bude velikostí trhu a nekompabilitou s čímkoliv jiným.
V Evropě máš francouzské (české), anglické, německé normy, ... Taliáni si taky vše dělají po svém. Ve švýcarsku jsem českou zástrčku (bez kolíku) narval do zásuvky kladivem. Zásuvky s ochranným vodičem mají pro jistotu úplně jiné. Navíc dodržování polohy fáze v zásuvce u nás (stejně jako v dalších mě známých zemí) není a nebylo normou určené. Nechápu co ti na tom vadí....

Poloha fáze v zásuvce u nás určená byla, zmizelo to až poměrně nedávno. Ovšem i tak se to neřešilo, socialistické rozdvojky tomu nikdy nevyhovovaly.

sinclair píše:Zajímavé ale je, že když rozpářete třížilový kabel přístroje, určeného pro prodej v USA, ať už je na 110V/60Hz či na 230V/50Hz, nebo univerzální, tak v kabelu pro Ameriku je vše správně.
Nulák vždy správně bílý/šedý, fáze je správně červená/oranžová, zem je vždy zelená a všecky barvy jsou těch správných odstínů.
Na zástrčkách některých 110V systémů, je jeden z plochých kolíků-fázový o něco širší. Vždy je na něj připojen červený/oranžový vodič.

To je tím, že američani to skutečně podle normy někdy od 60. let rozlišují. Tu zástrčku s jedním širším kolíkem nazývají polarized plug a právě u té je určeno, kde je fáze a nulák. A používají to i u dvoužilového připojení, pak se nulák zapojuje na kostru přístroje s šasim spojeným se sítí (jako byly Teslácké TV).

XSC: co jsem elektrikářem, tak ta poloha v normě není a podle mě nebyla nikdy

PS: Amíci nemají soustavu stejnou jako my v Evropě a nemají "nulák" (N), mají neutral.

Cust píše:XSC: co jsem elektrikářem, tak ta poloha v normě není a podle mě nebyla nikdy

Tak např.:
ČSN 33 2130 1. edice (v platnosti 01/1985-08/2011) 2.3 Zásuvkové obvody čl 2.3.3 ......jednofázové zásuvky se zapojují tak, aby ochranný kolík byl nahoře a střední (nebo nulovací) vodič byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu ...

OK, normy v hlavě nemám, ale mám podezření, že už na učňáku nám říkali, že se jedná o doporučení (skoro bych řekl nepsanou dohodu) a že v normě to není.