Zdroj proudu by fungoval do konstantní zátěže. Tady ale odběr bude kolísat a bude se měnit i napětí. Samozřejmě záleží na poměru pomocných odběrů vůči hlavnímu spotřebiči.
V případě poruchy by se mohla topná část přerušit a napětí vyletí naplno a poškodí ostatní bloky.
Ale svařovací invertor je správná cesta. Jen by to chtělo doplnit zmiňovanou regulaci napětí.
Zdroj 24V/50A
Moderátor: Moderátoři
Nejde o to, že je čínská, ale o to, že je to svářečka, což je normální spínaný zdroj.
Normální slušná svářečka mívá trvalý proud obvykle s rezervou větší než 50A. Takže by to měla zvládat trvale.
Samozřejmě miniaturní invertor za 800Kč je ošizen i tam kde to nejde a spolehlivost bude nepřímo úměrná ceně. Ale o tom řeč není.
A nelze počítat s tím, že se tam vejde celá svářečka i se škatulí a čelním panelem.
Pokud si chce kolega navrhovat desku sám a shánět ferity a motat trafo licnou a tlumivku silným vodičem(což je podle mě největší obtíž), tak může. Jednodušší by však bylo rozebrat svářečku, kde jsou všechny tyto silové součástky (i diody a tranzistory) hotové a správně dimenzované a použít je do svého návrhu desky.
Normální slušná svářečka mívá trvalý proud obvykle s rezervou větší než 50A. Takže by to měla zvládat trvale.
Samozřejmě miniaturní invertor za 800Kč je ošizen i tam kde to nejde a spolehlivost bude nepřímo úměrná ceně. Ale o tom řeč není.
A nelze počítat s tím, že se tam vejde celá svářečka i se škatulí a čelním panelem.
termit256 píše:...Idealne vyzkousena konstrukce kde by nemusel nic ladit, zkouset a zkoumat, sehnal trafa a tlumivky v eshopu, maximalne by navrhl desku podle toho jak mu tam vleze....
Pokud si chce kolega navrhovat desku sám a shánět ferity a motat trafo licnou a tlumivku silným vodičem(což je podle mě největší obtíž), tak může. Jednodušší by však bylo rozebrat svářečku, kde jsou všechny tyto silové součástky (i diody a tranzistory) hotové a správně dimenzované a použít je do svého návrhu desky.
To si muze rozkuchat normalni zdroj a bude mit zaruku ze to bude spravne fungovat (pokud ho dobre slozi) a nejspis to tak i dopadne.
On potrebuje napetovy zdroj, ne proudovy, potrebuje slusnou filtraci protoze napajet AD prevodniky svareckou je konina, potrebuje poradnou regulaci protoze odber se meni skokove prakticky od nuly do plneho vykonu, featury typu zvysovani zapalovaciho napeti oblouku asi taky prilis neoceni. Upravovat regulaci svarecky rizene nejakym PICem bude taky urcite radost a nejspis by po mesici zkoumani zjistil ze to z nejakeho duvodu ani nepujde protoze u svarecky to neni potreba, nebo to za mesic kixne a oddela celou tiskarnu. Svarecka ma do normalniho spinaneho zdroje hodne daleko.
Ja mel na mysli, jestli nekdo nevidel stavebni navod na klasicky zdroj kvality meanwell ktery mu na tohle staci. Trafaky a indukcnosti se v dnesni dobe daji koupit fabricky vyrobene, v tom bych problem nevidel. Je rozhodne lepsi stavet neco podle schematu, nez rozebirat zdroj se spoustou nijak neoznacenych soucastek, tipovat co by to mohlo byt apod.
On potrebuje napetovy zdroj, ne proudovy, potrebuje slusnou filtraci protoze napajet AD prevodniky svareckou je konina, potrebuje poradnou regulaci protoze odber se meni skokove prakticky od nuly do plneho vykonu, featury typu zvysovani zapalovaciho napeti oblouku asi taky prilis neoceni. Upravovat regulaci svarecky rizene nejakym PICem bude taky urcite radost a nejspis by po mesici zkoumani zjistil ze to z nejakeho duvodu ani nepujde protoze u svarecky to neni potreba, nebo to za mesic kixne a oddela celou tiskarnu. Svarecka ma do normalniho spinaneho zdroje hodne daleko.
Ja mel na mysli, jestli nekdo nevidel stavebni navod na klasicky zdroj kvality meanwell ktery mu na tohle staci. Trafaky a indukcnosti se v dnesni dobe daji koupit fabricky vyrobene, v tom bych problem nevidel. Je rozhodne lepsi stavet neco podle schematu, nez rozebirat zdroj se spoustou nijak neoznacenych soucastek, tipovat co by to mohlo byt apod.
Nějak jsem nevyčetl co má nyní, nebo jestli staví. Ale zkusil bych jedno nebo kombinaci:
a) Upravit mechanickou konstrukci aby se tam vešlo napájení? Osobně u 3D tiskáren vůbec neřeším prostor pro napájení protože zdroje musí ven z kapotáže vyhřívaného prostoru velmi vhodné pro tisk z čehokoli jiného než PLA.
b) Popřemýšlet nad jedním zdrojem pro elektroniku a jedním pro podložku?
c) Podložka na 230V?
d) Upravit si třeba Danykovo zapojení na dnešní (+10~15 let součástky?)
a) Upravit mechanickou konstrukci aby se tam vešlo napájení? Osobně u 3D tiskáren vůbec neřeším prostor pro napájení protože zdroje musí ven z kapotáže vyhřívaného prostoru velmi vhodné pro tisk z čehokoli jiného než PLA.
b) Popřemýšlet nad jedním zdrojem pro elektroniku a jedním pro podložku?
c) Podložka na 230V?
d) Upravit si třeba Danykovo zapojení na dnešní (+10~15 let součástky?)
On ma elektroniku v jakemsi "supliku" pod boxem. Je to vcelku sikovne reseni, ale mel tam klasicke 24V zdroje bez vetraku ktere jsou vyskove nizsi nez ty s vetsim vykonem, navic mu to tam nevleze ani rozmerove, mista ma dost, ale musel by desku nejak specificky tvarovat ci co. Upravovat to by nejspis znamenalo prakticky postavit celou nosnou konstrukci tiskarny znovu. Proste s necim takovym pri konstrukci nepocital.
I moje podlozka 200x300mm si v zapojeni na 24V veme cca 25A a on ma vetsi. Ja to tim pridavnym zdrojem na elektroniku resil, ale jemu to nepomuze.
U tech podlozek na 230V je trochu problem s prenosem tepla, prece jen med laminovana primo na hliniku bude rychlejsi. A taky z hlediska bezpecnosti je lepsi tento pohyblivy dil mit na bezpecne napeti s proudovym omezenim lepsim nez jistic v zasuvce. Navic on na tiskarnach tiskne na kseft, vymena zdroje a propajeni jedne spojky na bedu je otazka chvile, narozdil od predelavky na 230.
Upravovat danykovo schema by nejspis slo, ale ja na to nemam cas ani naladu a on nejspis ani schopnosti, takze hleda neco uz vyzkouseneho a overeneho.
I moje podlozka 200x300mm si v zapojeni na 24V veme cca 25A a on ma vetsi. Ja to tim pridavnym zdrojem na elektroniku resil, ale jemu to nepomuze.
U tech podlozek na 230V je trochu problem s prenosem tepla, prece jen med laminovana primo na hliniku bude rychlejsi. A taky z hlediska bezpecnosti je lepsi tento pohyblivy dil mit na bezpecne napeti s proudovym omezenim lepsim nez jistic v zasuvce. Navic on na tiskarnach tiskne na kseft, vymena zdroje a propajeni jedne spojky na bedu je otazka chvile, narozdil od predelavky na 230.
Upravovat danykovo schema by nejspis slo, ale ja na to nemam cas ani naladu a on nejspis ani schopnosti, takze hleda neco uz vyzkouseneho a overeneho.