O nízkošumových tranzistorech (odděleno)

Opravy a závady na MG, RMGF, CD, zesilovačů, receiverů, reprosoustav

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#16 Příspěvek od danhard »

ok1hga píše:
danhard píše:Takhle jsem to měl na gramci, u přenosky se vozily dvě 2SK170 a výstup byl proudovej.
Mělo to odstupy o kterjch se Vám ani nesnilo

danhard píše:Fotky ? gramofon s kuprexitovým raménkem už dávno nemám

tak to alespoň namaluj, jak jsi to měl !
Jinak je to od tebe zase jen plácnutí do vody . . .


Na raménku byly dva 2SK170 s proudem asi 2mA při Ugs=0 (pro mě mimotoleranční výmět), přenoska přímo mezi G-S, D přímo do výstupu a v zesilovači byl zakončovací odpor 3k3 a nízkošumový zdroj 10V.
Odtud to vedlo přes kond do normálního přenoskového předzesilovače.
Odstup rušivých napětí šel asi o -10dB proti stávajícímu vyladěnému stavu.

ps. jmenovitá impedance 47k je fikce, přenoska má nějakej reálnej odpor vinutí kolem 1k (odhad), rozptylovou indukčnost proti magnetickému jádru a nějakou vlastní kapacitu.
Jak s tím naložíš, je na Tobě.

A nevím, myslel jsem, že ty variace jsou moje nápady, stejně jako raménko z 0,6 dvouvrstvého kuprexu, na kterém byla 2mm pěnová guma jako tlumení :D

Je to jako tlumení u auta, odpružená a neodpružená hmota, ta část od přenosky byla 5mm široká :lol:
Uživatelský avatar
haness
Příspěvky: 13
Registrován: 13 kvě 2021, 00:00

#17 Příspěvek od haness »

No co, vidím dobrý nápady s tím "předzesilovačem" :) . Za bolševika vznikaly nádherné schýzy které fungovaly a fungují dodnes. Spíš mě zajímá názor na šumové parametry bipolárů BC159 versus FETů 2SK170 - jaké s tím máte zkušenosti atd. ? Koukal jsem na aplikace 2SK170 v RIAA preampu a vlastně všichni "aplikátoři" používají pasivní korekce, což jsem viděl u bipolárů velmi vzácně. Šlo o tehdejší módu danou dostupností FETů nebo voco šlo? Ve flaškách pasivní korekce nejsou takovou vzácností, pouze ty bipoláry dost systematicky setrvávaly na zpětné vazbě.
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#18 Příspěvek od danhard »

Mezi bipolárem a jfetem je dost podstatný rozdíl v šumovém přizpůsobení, jfety mají podstatně nižší šumový proud a šumové napětí můžeš redukovat plochou jejich přechodu za cenu větších kapacit, to je případ té 2SK170, která vyhází pro tu přenosku lépe šumově přizpůsobená.
MOSfety jsou na tom technologicky šumově hůře.

Ale skutečně je to o tom, snažit se použít vlastní rozum a zkusit to taky trochu jinak.
Uživatelský avatar
haness
Příspěvky: 13
Registrován: 13 kvě 2021, 00:00

#19 Příspěvek od haness »

Dobrý, ale jaký teda byl důvod použít FET na tom raménku (velikost T a R) resp. proč to někdo aplikuje při dostupnosti historicky dobrých tranzistorů? No a díky skleróze jsem v minulém příspěvku opomněl na další dotaz - v aplikacích ála high-end je použito na prvním stupni několik (3 nebo 4) tranzistorů (FET i Bipolár) "natvrdo" paralelně. Je to pouze machrování nebo to má reálný základ? Vím, že bych to mohl alespoň "na ucho" vyzkoušet sám, ale když už o těch preampech kecáme.... :)
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#20 Příspěvek od danhard »

Panebože, dyť to tam vysvětluju, s J-fetem se dosáhlo pro magnetodynamickou přenosku lepšího šumovího pčizpůsobení.

Přednášku o šumu polovodičů nejde shrnout do dvou řádků :D
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21233
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#21 Příspěvek od Hill »

Přenoska naprázdno dává na 16 kHz o 3 dB víc, než zatížená výrobcem doporučenými 47 kΩ. Počítalo se s tím v korekcích toho připojeného RIAA preampu?
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#22 Příspěvek od danhard »

Přenoska se fyzikálně chová jak jsem napsal, zdroj s impedancí danou indukčností proti magnetu a reálným odporem vinutí a také efektivní kapacitou vinutí.
Podle toho vychází také přenos na prázdno a ten můžeš kompenzovat buď hned u přenosky RC zátěží, nebo kdekoliv jinde.
Rezonance na prázdno není nikterak významná a je nad koncem audiopásma, millerova kapacita Jfetu ji snižuje, napěťové zesílení je při zátětěž 3k3 asi 5-10 a pokud by to chtěl někdo ladit k dokonalosti, tak může RC zátěží k odporu v drainu.
Důležité je, že nulová zátež nevytváří žádný šumový výkon a celý šumový problém se posune výkonově v odstupu asi o 10-15dB výše, takže nejsou šumové nároky na další zesílení.
Dají se s tím vymyslet i jiné zázraky, ale podstatný je ten výkonový šumový posun na vstupním J-fetu bez žádné zpětné vazby, tak je to šumově nejlepší.

ps. vyhazuju literaturu, některé knížky jsou o šumu, jsou tam poučné věci, ale mě je to na nic, nechcete ? :lol:
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#23 Příspěvek od danhard »

Hill píše:Přenoska naprázdno dává na 16 kHz o 3 dB víc, než zatížená výrobcem doporučenými 47 kΩ. Počítalo se s tím v korekcích toho připojeného RIAA preampu?

Přenoska je především zatěžována kapacitou vedení raménka (ta je pevná), kapacitou kabelu k zesilovači (což je pro HiFi-sty věda) a vstupní "zátěžovou" kapacitou RIAA předzesilovače.

Kapacita zátěže dělá s indukčností přenosky seriovou rezonanci, která je tlumena odporem zátěže, toť praví fyzika.

Přesunem vstupní impedance (pomocí plovoucího J-Fetu) je přenoska nezávislá na vedení (a na drahých super extra High End kabelech) , rezonance se přesune nad audio pásmo, proudovým přenosem se potlačí naindukované rušení sítě, šumově se to posune nahoru o 10dB a více.

Zavedená konfigurace RIAA předzesilače mimo gramofon je poněkud zcestná, je to asi jako by jsi chtěl mít v zesilovači korekční zesilovač k magnetofonu ze signálu přímo z hlavy.
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21233
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#24 Příspěvek od Hill »

I to souhlasí, konečně s tou paralelní kapacitou a rezonancí jsem si kdysi hrál taky, na ten předzesilovač těsně u měniče došlo ale jen u hlavy v magnetofonovém přehrávači, který sloužil jako zdroj signálu pro mixáž při ozvučování amatérských filmů.
U gramofonových přenosek mi předzesilovač na kabelu mimo gramofon vždycky připadal, jako formule tažená traktorem, ale dotáhl jsem ho nejblíž pod ložisko raménka.
Když se objevily první kondenzátorové mikrofony s vestavěným FETem a fotoelektrická přenoska Kenwood Supreme, taky přišel nápad, že by se nějaký ten předzesilovač vešel přímo do přenosky.
I o tom plochém raménku s prvním stupněm předzesilovače přímo u přenosky se nám sice o nějaký ten rok později do hifiklubu taky něco doneslo, ale nakonec na to nedošlo, vlastně si nikdo ani to raménko samotné nepořídil. A plovoucí J-FET mě vůbec nenapadl, tehdy to byla věc pro nás přízemní pidivajzníky naprosto nedostupná.
Tak proto mě zajímá zkušenost s tím, co udělá, když ta MM přenoska jede naprázdno.

Tentokrát primárně nešlo o kmitočtovou charakteristiku, kterou na horním konci ovlivňuje dolní propust LR složená z indukčnosti přenosky a vstupního odporu zesilovače, a dá se narovnat celkem nepatrnou změnou hodnot součástek v korekčním obvodu i paralelní kapacitou k přenosce (nějaký ten rozbor je i tady).
Na těch nejvyšších kmitočtech ale zmenšuje ten zatěžovací odpor i zvlnění charakteristiky v důsledku mechanických horních rezonancí chvějky, protože ty má každý typ přenosky jinde, bývají nejméně dvě, a MM přenosky mají obvykle tu nižší mezi 17 a 20 kHz.
A to, o kolik se kvůli tomu odporu chrakteristika "ohnula dolů", se dá dohnat tou zatlumenou rezonancí změnou velikosti paralelní kapacity, činitel jakosti obvodu naprázdno může být i dost přes 10, zatímco se zátěží odporem 47k se sníží pod 2. Asi by stálo za to zjistit osciloskopem, jak vypadá skokový průběh s přenoskou zcela naprázdno. Malé amplitudy drážky při sinusovém průběhu na nejvyšších frekvencích asi s tím totiž problém mít nebudou a, jestli se neměří při spojité změně kmitočtu, je podle měřicí desky obvykle nenajdeš, jestli spadnou do mezer mezi nahranými kmitočty.
Možná mám jen chybnou představu o tom, co se tam děje, nikdy mě totiž nenapadlo to zjistit, ale dělala na tom celá řada jiných a výsledky někde vyšly. Já jsem se věnoval převážně jen měření a narovnání kmitočtové charakteristiky podle měřicí desky. A taky odstupu, pokud to momentálně dostupná technika dovolila.
Uživatelský avatar
danhard
Příspěvky: 6643
Registrován: 05 bře 2007, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#25 Příspěvek od danhard »

Frekvenční závislosti jsem tehdy neřešil, honil jsem hlavně odstupy, abych slyšel jasně a nerušeně šum drážky :lol:
První verzi jsem zkoušel s TIS34, protože jsem nic jiného neměl.
Tam jsem si se šumem moc nepomohl, ale odstupy od sítě byly výborné, pak se mi dostaly do ruky odložené 2SK170 s malým proudem při Ugs=0 a to bylo to pravé ořechové.
Odložené byly, protože HiFi-sta přeci potřebuje do zesilovače tu největší betu a největší proud, aby to byl ten největší High End :lol:
Uživatelský avatar
kratz
Příspěvky: 97
Registrován: 08 led 2021, 00:00
Bydliště: Jesenice u Prahy

#26 Příspěvek od kratz »

danhard píše:ps. vyhazuju literaturu, některé knížky jsou o šumu, jsou tam poučné věci, ale mě je to na nic, nechcete ? :lol:

Muzes s tim odvezenim do sberu jeste pockat, az se vratim z dovoleny? Urcite bych si udelal prochazku o ty 2 ulice dal se podivat, jestli by mi neco pomohlo.
Odpovědět

Zpět na „Audiotechnika“