Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

A není to železo z trafoplechu tepelně závislý úplně stejně, jako jiný železo, ale bez křemíku? Jedinou výhodu to má v té ploše, že se to líp uchladí, ale jinou nevidím. Stejnou práci zastane férově dimenzovaný, ale konstantanový bočník, jak je dělali v Metře.
Tomu konstantanovému je totiž dost jedno, jakou teplotu má. Proto se tak jmenuje, konstantan jeden

S tím konstantanem máš pravdu. Bohužel jsme situaci vážně podcenili, přemístěné zásoby jsou pryč a doba kdy bylo možné na údržbě dráty konstantanu sehnat je minulostí. Dnes nikdo nic nemá. Nezbývá tedy nic jiného než v aplikacích nenáročných na přesnost použít co je po ruce. Měření nabíjecího proudu je tento případ. Když budu potřebovat přesnost, tak musím počítat s tím, že si připlatím. Jako bastlíři vlastně vymíráme, vše nakoupit v Číně, potěžkat , zahodit a tak dokola, to je trend R4 a i celého světa.
L

Jo, to máš pravdu, že ten konstantan je tepelně konstantní parchant, ale sežeň ho v dostatečným průřezu, abys z něj spáchal třeba 20A bočník ... kdežto ten trafoplech máš v bedně. A když ho i v zátěži uchladíš, abys na něm ±autobus udržel ruku, nebude ti courat zas tak moc. Je to o dostupnosti - jsou firmy, kde 1,5-2mm silnej drát nebo i tlustší profil je běžně k mání, ale takovej podnik nemá každej u huby ...

Nemám zkušenost jak by se choval KANTHAL průměr 2mm na bočníku 10A. Ten je v prodeji GM a GES. Možná by to bylo řešení. Je to ale 55 Kč za m. Tak,že dáš 200Kč s dopravou za blbejch 20cm drátu, která potřebuješ. To je dost.

Inu chová se tak že funguje. 49ppm/K. Oteplení je cca 150°C při 10A, strana kde na něj fouká vzduch je o něco chladnější. Takže z těch 0,15Ohm je nějakých 0,1511Ohm.

Je dobrý, že se ti to podařilo vošéfovat a maká to. Odporové dráty, které nešly letovat jsem v bočníku řešil tak, že jsem je utáhnul mezi 3podložky na Cu drát na krev zalakoval nitrolakem, nechal delší přívody CU a maká to víc jak 10let např v reg. stab zdroji. Ani jsem nevěděl typ drátu. Pro úplnost o thyr. nabíječkách ti posílám k náhledu zapojení, které používám v různých obměnách desetiletí. Vždy šlo na první škrtnutí. Je to známé zapojení tuším AR nebo Rk ze 70let a bylo možná i tady publikováno. Upravil jsem to k obrazu svém. Když motáš trafo tak na 20V. Stejně zbytek vytopíš do luftu. Doufám,že jsem to obkreslil bez chyb. Nějak jsem zjistil, že jsem program na kreslení schemat zapomněl.
Tak to je asi zatím vše z mé strany
Luboš

sinclair píše:A není to železo z trafoplechu tepelně závislý úplně stejně, jako jiný železo, ale bez křemíku? Jedinou výhodu to má v té ploše, že se to líp uchladí, ale jinou nevidím. Stejnou práci zastane férově dimenzovaný, ale konstantanový bočník, jak je dělali v Metře.
Tomu konstantanovému je totiž dost jedno, jakou teplotu má. Proto se tak jmenuje, konstantan jeden

Trafoplech má přibližně 5,6x menší tepelnou závislost než ocel, ( 4,4x menší než měď, hliník, zinek a 1,7x menší než mosaz), ale 45x větší než manganin a 22x větší než konstantan.

Já sice používám převážně konstantan průměrů od 0,5 až do 2mm, který jde dobře pájet. Někdy líp, než zašlá měď.
Občas použiju i něco, co nejde pájet vůbec. Nevím ani přesně, co to je přesně za materiál. Důležité ale je, že při testování při vysokých teplotách až do tmavočervena, vykazuje téměř konstantní odpor - nutné z principu, že.

Ale - zrovna na trvale hodně zatížené bočníky /1,3 až 2mm průměry/ kterýkoli druh drátu dávám mezi dvě čisté, mosazné podložky a pod mosazné šrouby M4. Vždycky na keramickou dvojsvorku a s dobrými pérovkami pod hlavami šroubů.
Pokud je to očko z odporového drátu přiloženo z obou svých stran mosazí /materiál svorky a podložka shora/, tak se odpor toho očka zmenší natolik, že vytvořený šroubový spoj úplně přestane hřát.
Pak se samozřejmě ani nepovoluje a topí jen ta vlastní spirála.
Udělal jsem to takto ve všech nabíječkách, které z nějakého důvodu potřebovaly snímací odpor, anebo to byl jen bočník pro málo citlivý měřák.

Třeba mnohé menší emitorové odpory, z konstantanových spirálek drátu 0,5 až 1mm, si klidně dovolím zaletovat do plošňáku. Při provozu s přirozenou modulací jsou tepelně zatížené asi z 1/3.
Fest zakouřit dostanou jenom při měření sinusem. To se ale neděje tak často a tak dlouho, aby se spirálka nedejbože dokázala "odletovat" vlastním teplem z desky.
A právě tomu možnému odletování předcházím účinně takto:

Na ty úseky, dlouhé asi 8-10mm - na ty rovné nožky, vycházející ze svinuté spirálky, co jsou mezi laminátem a spirálkou, navleču 8-10mm dlouhou, CuSn elektrikářskou dutinku a pořádně proletuju.
Krom jiného, na takto zesílených nožkách spirálka pěkně, rovně stojí a vypadá to i docela hezky.
Ale hlavně - tímto opatřením se tyto krátké úseky /ty nožky ze spirálky/ stanou velmi dobře vodivými. Pak úseky nožek samy vůbec nehřejí a nemůžou se odletovat.
Hřeje pak jen ta vlastní spirálka, která je ale centimetr nad deskou. Mám tento postup ověřený na stovkách aplikací.

Někde, kde byly spirálky jen tak zaletovaný přímo a jejich přetěžováním někdy docházelo k odpájení spirálek /třeba u AUJ637/ jsem to provždy vyřešil natvarováním spirálky a hlavně navlečením těch dutinek na nožky a propájením. Už se to pak nikdy nestalo.
Ale to jsou všecko věci, který každý myslící bastlíř jistě zná.
I pokud ne, tak na něco podobného sám časem přijde, nebo si to i přečte tady

Měl jsem na mysli dvojsvorky z fotky. Myslím, že v minulosti byly i k něčemu podobnému přímo určené.
Při tom popisovaném provedení, spirálka 0,15R z 1,5mm konstantanu, vyzáří při plných 10A výkon 15W s prstem v nose.
Pokud se konce spirálky zalisují do těch CuSn dutinek, lze dobře použít i dobře známou, keramickou lustrsvorku /existuje i trojitá/, pokud se vymění původní FeZn šroubky za mosazné.

Tyhle telefoňácký napájecí svorky unesou strašnej ranec,ani při 40A se jim nic nestane,pokud jsou dotažený.

Já vlastně ani nevím, kde jsem je vzal, nebo jaké mají původní určení. Pokud je v nich odporový drát pod podložkami a dráty připojené zalisovanýma a letovanýma okama, není problém.
Ještě existují keramické čtyř, šesti a osmisvorky, se skosenými boky keramiky v místech upevňovacích děr. Mají i nějaké typové číslo, používaly se leta letoucí.
Ta čtyřsvorka je na tento účel ještě vhodnější. Po šikovném proklemování 2+2 už nejde teplo od spirály do výstupních káblů vůbec.
Dá se namontovat i delší, roztaženější spirála.

Jak se budou chovat schottky diody KYS30/40 v řízeným můstku s dvěma tyristory T25-600?
Nebude v tomto případě jejich závěr 40V už málo?
V běžném usměrňovacím můstku jsou vždy 2+2 v "sérii" a výsledný závěr 80V pro střídavé napětí cca 19V už stačí. Stačily by v můstku i KYS30/30.
Tady ale bude po sepnutí tyristoru celý závěr i špičky jen na jedné diodě.
Někdo tu kdysi psal, že použil v řízeném můstku pro nabíječku z AR10/81 25A schottky dvojdiodu z PC zdroje a s tyristory KT. Přežívá ta kombinace?
Tyristory T25-600 mají oproti KT701-708 menší úbytek napětí v sepnutém stavu. Je to při 10A jen asi 0,9V oproti 1,25V u KT705.

Zbastlil som nabíjačku , s malými úpravami prerobená na 24V/20A totožná so schémou na 1. stránke.
Trafo 38V/30A, Tyristor T15-160-6 (160A, 600V, Ig papierovo 300mA, ale zopne už pri 50mA )
Mostík 8x alternátorové KYZ7x.
Problém:
Odporová záťaž. Na baterky som to ešte neskúšal.
Regulácia do 15A funguje. Nad cca 15A zopne tyristor ,, natvrdo ,, a nedá sa vypnuť ani odpojením Gate. Nevedel by niekto poradiť?
Vďaka.

Tyristor vypíná při poklesu proudu kterým jim prochází na nulu. Když ho sepneš a proud neklesne na nulu, odpojením gate nic nezměníš. Zaměř se na ten můstek před tyristorem. Ideálně tam napíchnout škopek a podívat se co se tam děje nad 15A.

Možná se tyristor za můstkem nestačí z nějakých důvodů (zmíněné "malé úpravy") "zotavit". S připojeným akumulátorem tento problém zmizí.

Vďaka za rady, škop nemám
Úpravy sú len v regulácii. Silová časť je trafo, mostík, istič16A, tyristor.

sinclair píše:Někdo tu kdysi psal, že použil v řízeném můstku pro nabíječku z AR10/81 25A schottky dvojdiodu z PC zdroje a s tyristory KT. Přežívá ta kombinace?

Ano, já tady a detaily o dvě strany dál... Můstek 2x KT712 a jedna 40A 2-dioda z PC zdroje. Nabíječka slouží mně (i známým kolem...) už asi 10 let - a neznám důvod, proč by neměla. Nevadí ji zkoušení křísnutím svorek o sebe ani trvalý zkrat a dává 8A trvale. Měl jsem dostatečně výkonné trafo, ale jen s jedním vinutím, tak proto můstek.