Já sice používám převážně konstantan průměrů od 0,5 až do 2mm, který jde dobře pájet. Někdy líp, než zašlá měď.
Občas použiju i něco, co nejde pájet vůbec. Nevím ani přesně, co to je přesně za materiál. Důležité ale je, že při testování při vysokých teplotách až do tmavočervena, vykazuje téměř konstantní odpor - nutné z principu, že.
Ale - zrovna na trvale hodně zatížené bočníky /1,3 až 2mm průměry/ kterýkoli druh drátu dávám mezi dvě čisté, mosazné podložky a pod mosazné šrouby M4. Vždycky na keramickou dvojsvorku a s dobrými pérovkami pod hlavami šroubů.
Pokud je to očko z odporového drátu přiloženo z obou svých stran mosazí /materiál svorky a podložka shora/, tak se odpor toho očka zmenší natolik, že vytvořený šroubový spoj úplně přestane hřát.
Pak se samozřejmě ani nepovoluje a topí jen ta vlastní spirála.
Udělal jsem to takto ve všech nabíječkách, které z nějakého důvodu potřebovaly snímací odpor, anebo to byl jen bočník pro málo citlivý měřák.
Třeba mnohé menší emitorové odpory, z konstantanových spirálek drátu 0,5 až 1mm, si klidně dovolím zaletovat do plošňáku. Při provozu s přirozenou modulací jsou tepelně zatížené asi z 1/3.
Fest zakouřit dostanou jenom při měření sinusem. To se ale neděje tak často a tak dlouho, aby se spirálka nedejbože dokázala "odletovat" vlastním teplem z desky.
A právě tomu možnému odletování předcházím účinně takto:
Na ty úseky, dlouhé asi 8-10mm - na ty rovné nožky, vycházející ze svinuté spirálky, co jsou mezi laminátem a spirálkou, navleču 8-10mm dlouhou, CuSn elektrikářskou dutinku a pořádně proletuju.
Krom jiného, na takto zesílených nožkách spirálka pěkně, rovně stojí a vypadá to i docela hezky.
Ale hlavně - tímto opatřením se tyto krátké úseky /ty nožky ze spirálky/ stanou velmi dobře vodivými. Pak úseky nožek samy vůbec nehřejí a nemůžou se odletovat.
Hřeje pak jen ta vlastní spirálka, která je ale centimetr nad deskou. Mám tento postup ověřený na stovkách aplikací.
Někde, kde byly spirálky jen tak zaletovaný přímo a jejich přetěžováním někdy docházelo k odpájení spirálek /třeba u AUJ637/ jsem to provždy vyřešil natvarováním spirálky a hlavně navlečením těch dutinek na nožky a propájením. Už se to pak nikdy nestalo.
Ale to jsou všecko věci, který každý myslící bastlíř jistě zná.
I pokud ne, tak na něco podobného sám časem přijde, nebo si to i přečte tady
Měl jsem na mysli dvojsvorky z fotky. Myslím, že v minulosti byly i k něčemu podobnému přímo určené.
Při tom popisovaném provedení, spirálka 0,15R z 1,5mm konstantanu, vyzáří při plných 10A výkon 15W s prstem v nose.
Pokud se konce spirálky zalisují do těch CuSn dutinek, lze dobře použít i dobře známou, keramickou lustrsvorku /existuje i trojitá/, pokud se vymění původní FeZn šroubky za mosazné.