Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ja som tento problém riešil už pred rokmi. Tyristor som menil viackrát (vždy bol prerazený), až som raz nemal náhradný poruke, tak som tam skúsil dať triak (tiež TESLA v TO220, tuším na 3A). Odvtedy fungovala EREsa bez chyby ešte mnoho rokov.

Kvicala_r píše:...V torzu té repasované ERS (Lipt Hrádek) sem taky našel domontovanou desku s 4 výkonovými odpory (serioparalel 4x100k). Hádám, že přes to bylo vyvedeno uzemění. Zřejmě to má být ochrana proti zavlečenému napětí z PE, tušíte někdo, jestli to bylo originál? V té druhé (Sagat) to myslím osazeno není..

Měl jsem doma dvě různé verze - jedna asi starší(plošňák A-2) měla velký hliníkový černěný chladicí plech na tyristor a ta druhá , novější(plošňák A-3), měla jen kus zubatého hliníku velikosti nehtu na palci připevněného na tyristor. A tam tam měla tu destičku se 4 odpory na zemnicí svorku. Tak to asi bylo z fabriky. Na fotkách je destička vidět.

Našel jsem je jako vraky a obě varianty plošňáků mají jinak orientované vývody tyristorů, což byla zřejmě pro nic netušícího opraváře zrada. Plošňák je v místě tyristoru úplně zničený, do zapojení byly doplněny různé diody a výkonové odpory. Přitom stačilo zapojit správně gejt, doplnit sloupnuté cestičky a funguje.

Ach jo, zase se tu objevuje Amerika. Stačí jít o 3 stránky zpět....

Plošáky s velkým plecháčem chladičem mají KT206/200, a plošák varianta A2, s chladícím bločkem je KT201/600, plošák varianta A3.
Tyristory mají proti sobě prohozený G a A a na plošáku je to k nim přizpůsobený!!!
Takže bacha, dnes sehnatelný TIC a podobný tyristory jsou vývodově pouze na plošák varianta A3 s původním KT201/xxx. Pro plošák A2 se musí G a A překřížit.

Jirka

Tak ještě vysvětli, proč to nechodí s TICem a chodí to s KT200x?

Tic sem jeste nezkousel. Mam jen 206 a 226, coz sou triaky. Nicmeme 226 ma treshold cca 30mA. To by fungovat mohlo. O tom, ze jsou dve varianty DPS samozrejme vim a jak sem psal, mam vlastni desku prevazne v smd. Duvod je jednoduchy- zminka o kvalite nahradnich desek a ponicena puvodni mi jinou moznost nedali.
Tusite nekdo, jak je na tom potencial pera pri pajeni v pripade, ze bych komponent chtel prohrivat dvema pery?
Co ten vyvod pro uzemeni v pajce, ktera nema osazeny ten pridavny modul? Tusite nekdo z hlavy, jak je to reseno nebo mam rozlousknout tu svoji druhou? Dle fotek vypada, jako by bylo pripojeno na GND
Edit: Tak TIC226 je vhodná náhrada za KT201. Sedí pinově a při zapojení šlape bez chybky. Vůbec by mě nenapadlo šáhnout po šuplíčku triaků - takže díky za nakopnutí Heliosi..

Já jsem elektroniku původní ERS50 (kupovaná 20.11.1990 - našel jsem i paragon ) předělával už před lety (2006), protože původní plošňák byl už po těch letech vyhřátý (malý chladič Ty, topící R) a utrpěl občasnými výměnami tyristoru.
Použil jsem původní zapojení, jen s úpravami podle nějakého staršího AR (zlepšení regulace) a navrhnul jsem vlastní plošňák i kvůli dalším mým modifikacím a jiným součástkám (diodový můstek SIL s chladičem, samozřejmě nýtky pro výkonové součástky, chladič triaku a přívodní vodiče, lépe dimenzované odpory, místo zenerek reference, dvoubarevná LED,...). Celkově je to osazené novými a kvalitními součástkami (z původních jen trafo). Operák je MC1458N a triak BT138. Vše funguje bez jediného problému.

Kvicala_r píše: Vůbec by mě nenapadlo šáhnout po šuplíčku triaků - takže díky za nakopnutí Heliosi..

To je divný, myslel jsem, že tyristor je tam právě aby to v jedný půlvlně topilo a v druhý měřilo... Tak jak to teda s triakem reguluje? Vím, že pokud jsou BTA10/600 spínaný přes SSR 26MD02 a pustí se do ledky malej proud, tak se BTA chová jako tyristor. Ale tady?
Jirka

No právě krása je, že je to dvoucestně usměrněno - takže o půlvlně nemůže být řeč. Měří to v čase, kdy už treshold triakem/tyristorem neudrží sepnutý stav.. Proto mi ten nový taky nechodil. Škoda, že u toho triaku není rychlost rozepnutí, aby bylo vidět který parametr je kritický. Ale asi je to ten treshold..

Tak dnes sem ze zvědavosti rozlouskl i moji druhou pájku (prozatím byla využívána na 100 procent) a zjistil, že Sagat ten zemnící vývod připojil přes 100k na tělísko - vývod spínaný tyristorem (jako má PavelFF na obrázku nalevo). Nevím, jestli důvodem bylo ušetření PCB, protože nemusí řešit deklarované napětí přes odpory. Pro případné propojení pracoviště ale je asi lepší zemění přes 100k na PE (PEN).
Pokud by někdo potřeboval kompletní elektroniku (vytaženou z funkční pájky) mám jednu na stole... rozhodl sem se, že předělám i tuto pájku na PCB, kde bude alespoň fixován chladič. Otázkou pořád zůstává, jak zajistit, že při současném pájení větších věcí dvěma pery současně nehrozí poškození komponentů rozdílem potenciálů. Škoda, že ty silikonové šňůry nejsou třívodič s propojeným hrotem na definovaný potenciál.

Dnes jsem v SOS Electronic zakoupil nové hroty ERSA 832. Na ERS 50 pasují. Ale je vhodné trochu rozšířit otvor důlčíkem.

Nechci Ti kazit radost, ale já na 832 zanevřel po té, co mi 2 x prdlo vlákno tělíska na straně vývodu. Myslím si, že je to tím, že teplopřenosová plocha hrotu je menší kvůli kratší trubkový části a vadí, že hrot neodvádí teplo z celé délky topného tělíska. Prostě se tou slabou trubičkou do hrotu nepřenese teplo z části tělíska a to se přehřívá. Nevím, zda 2x za asi 2 roky je vypovídající, ale se slovákama mě za čtvrt století žádný tělísko neodešlo.

Na dlhodobé pájkovanie by som to tiež neodporúčal, ale na to občasné "žvýkání" je to v pohode.

se slovákama mě za čtvrt století žádný tělísko neodešlo.

No děkuji za radu. Bohužel, sehnat slovenský hrot nyní není snadné. V gme moc nejsou skladem. http://www.gme.cz/nahradni-hrot-ers-s4-22-p730-388
U Bučka na webu se vyskytuje jenom český hrot.
Už jsem si u něho slovenský hrot někdy kupoval a nevydržel moc dlouho. Pan Buček osobně mi o něm nechtěl říct naprosto nic. Třeba kdo to vyrábí, jestli jsou to ještě 20 let staré zásoby, jak dlouho to ještě bude v prodeji, no zkrátka nic.

Sagat je známý tím, že moc nekomunikuje. http://www.sagat.info/?q=node/30
Často se tu o tom psalo. Nebo s ním někdo nedávno komunikoval??

Na aukru už žádné náhradní díly na ERS 50 nejsou, ačkoliv před lety ještě byly. http://aukro.cz/listing/listing.php?str ... +kategorie

Ke koupi hrotu 832 jsem se odhodlal až po roce občasného používání darovaných hrotů, které se někde vyhazovaly pro značný stupeň opotřebení.
Kdybych se pájením živil, tak bych si asi dávno koupil nějakýho Wellera, nebo možná ERSA RDS80. http://www.tme.eu/cz/details/ersa-rds80 ... nice/ersa/

Já jsem teď v Holicích nakoupil posledních pár kusů původních slovenských hrotů od pánů kteří tam každý rok prodávali díly na ERS. Ti říkali že nejspíš už žádné další hroty nebudou. Takže doporučuju nakoupit úplně všechny hroty které seženete a tím to asi hasne. Sagat se mnou vůbec nekomunikuje.

Ten hrot ERSA jsem taky kdesi na burze koupil a cvičně nasadil na druhou ERS kterou jsem si tam taky pořídil. Testuju druhý týden a zatím vypadá všechno v pohodě, výhřevnost je srovnatelná s původními silnějšími hroty a jak to bude s životností hrotu a tělíška časem poreferuju...

Jsem jeden z těch pánů, kteří prodávali v Holicích díly na ERS50. Pravdou je, že letos nás nechala firma Sagat na holičkách a vlastně jsme prodávali jen to, co měl bratr doma. Od firmy Sagat jsme nedostali tentokrát ani jeden díl, ani jeden dílek.
Co se týče hrotů, tak firma Sagat tvrdí, že nemá trubky na jejich výrobu.

Pokud by se bratr domluvil s firmou Sagat, tak bych vám sem dal vědět, případně byste bratrovu nabídku dílů na ERS50 našli na Aukru.

Víc vám teď říci nemohu. Nicméně podle mého názoru - pokud někde uvidíte nějaký díl na ERS50, tak si ho raději kupte hned.

Petr Filipi