Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jo, ty tam máš magnet, tak to jo. Já myslel, že to má přitahovat to kyvadlo, a mosazné by se nepřitahovalo.

jova1 píše:Magnet je připevněný na ladícím šroubku a ten je zhruba 10cm pod vlastní čočkou kyvadla.

Jo tys tam dal magnet? Tak to si piš, žes tím významně změnil rychlost chodu hodin (zrychlil je). Tedy pokud je mezera mezi magnetem a (permalloyovým?) jádrem elektromagnetu rozumně malá, což předpokládám.
Já když jsem jenom lehce zmagnetoval konec té regulační tyče (pošmudláním malým knoflíkovým magnetem), tak se mi hodiny zrychlily o půl minuty za den.

Cust píše:A kurňa, nechceš mě zaměstnat na pozorování? U rulandy bych se rád občas juknul.

Dneska jsem přidal ještě jeden čítač, takže jedním měřím odchylku od synchronní polohy a druhým čítám kmity - chystám závěrečné měření pro p. Janíka. Spotřeba rulandy zřejmě stoupne

tomasjedno píše:

jova1 píše:Magnet je připevněný na ladícím šroubku a ten je zhruba 10cm pod vlastní čočkou kyvadla.

Jo tys tam dal magnet? Tak to si piš, žes tím významně změnil rychlost chodu hodin (zrychlil je). Tedy pokud je mezera mezi magnetem a (permalloyovým?) jádrem elektromagnetu rozumně malá...

U té tvé cívky s jádrem je to možné, ale já mám pouze vzduchovou cívku bez jádra.
Magnet mém orientovaný tak, aby byl k cívce při impulsu přitahovaný. Je v tom problém?

S cívkou bez jádra máš podle mne zbytečnou ztrátu síly. Obvyklá konfigurace je cívka s jádrem a magneticky měkký protikus.
V přitahování problém není, já taky přitahuji.

Mimochodem, doufám že to neděláš pro Němce. Mají to už 5 let patentované dederoni jedni.

Pro představu jak cvičí ta cívka bez jádra s magnetem cca 1g.
Kolmo vzhůru vyskočí tak zhruba 8cm.

Jak je to se vzájemnou orientací? Cívka má asi osu v radiálním směru kyvadla, a při proudovém impulzu má severní pól třeba nahoře. A co ten magnetík? Ukazuje severem dolu, nahoru, k dolní úvrati, k horní úvrati?

Cívka i magnet mají osu v radiálním směru kyvadla a vzájemnou orientaci mají takovou, aby se při pulsu přitahovali.

Jestli v tom nebude problém. Tak, jak to má tomasjedno, působí síla na kyvadlo vždy tak, že ho k sobě přitahuje pro jakoukoliv okamžitou odchylku. Dva nesouhlasné póly magnetů se nejvíc přitahují, pokud jsou proti sobě čelem na společné ose. Pokud jsou jejich osy sice téměř rovnoběžné ale od sebe vzdálené, ta síla asi nebude monotónní funkcí té vzdálenosti, někde se třeba budou i odpuzovat.

To je zajímavá myšlenka. Zítra vyrobím klasický elektromagnet s měkkým jádrem a ověřím, jak se chová oproti té mojí variantě cívka-magnet.

Tak už ta nová cívka pulsuje na věži. Jádro z hřebíkové oceli, vzdálenost do 2mm od seřizovacího ocelového šroubu. Zítra ráno uvidím jestli to bude v synchronizaci.

tomasjedno píše:Mimochodem, doufám že to neděláš pro Němce. Mají to už 5 let patentované dederoni jedni.

Příjemně mne překvapilo,že jsi nezapomněl a uvedeš výsledky celkového vyhodnocení.Velice mne zajímá
dosažená týdenní odchylka mechanických kyvadlových hodin s funkční synchronizací.
Druhý dotaz se týká citovaného odkazu na patentový spis.Jsou někde dohledatelné obrázky uvedené ve
spisu

JanikPetr píše:Příjemně mne překvapilo,že jsi nezapomněl a uvedeš výsledky celkového vyhodnocení.Velice mne zajímá
dosažená týdenní odchylka mechanických kyvadlových hodin s funkční synchronizací.

Upřímně řečeno, není mi jasné, co si od těch výsledků slibuješ.
Když vím, že mi krystalový časový normál dělá zpoždění 0,3 s/týden, a když mám hodiny naučené na synchronizaci, tak není problém demonstrovat měření, při kterém
- vlastní stroj bez synchronizace naladím na chod rychlejší např. o 2 s/den
- na začátku měření nastavím kyvadlo do polohy 0,3 s za synchronní polohou (to je asi 80% délky trvání půlkyvu). Kdyby ti vrtalo hlavou, jak to udělám, tak tedy tak, že kyvadlo nastavím o půlkyv za synchronní polohu a pak si asi hodinu počkám, než dojde do kýžené polohy. Měřením stanovím okamžik O, od kterého se bude měřit týdenní odchylka hodin.
- následující cca 4 hodiny půjdou hodiny svou vlastní rychlostí, až dojdou do synchronní polohy, v níž se budou aktuálně o 0,28 s předcházet.
- po zbytek týdne půjdou hodiny v synchronu s normálem, tj. s odchylkou -0,3 s/týden, a na konci týdne budou mít odchylku 0,000 ± 0,005 s. Jinými slovy, svým kyvadlem a ciferníkem naměří za týden od okamžiku O 604.800,000 ± 0,005 s.

K čemu ti bude informace, že za týden byla odchylka hodin < 5 ms?

Kdyby tě zajímal jiný údaj, a sice maximální aktuální odchylka hodin od přesného času v průběhu celého týdne, tak není problém naaranžovat měření tak, aby byla max. ± 0,15 s (polovina týdenní odchylky krystalového normálu).

Jediné, co je relevantní, je
- odchylka časového normálu, na který se to synchronizuje (u mne aktuálně -0,3 s/týden a nebyl by technický problém to zmenšit - vzhledem k týdennímu intervalu nátahu to ale nemá smysl),
- zda se hodiny celý týden udrží v synchronu. Až mne přestane bavit s nimi blbnout, tak to zkusím (teď uvažuji, že bych do nich fixně zabudoval optickou závoru na kotvu, abych mohl kdykoli rychle zkontrolovat jejich přirozený chod),
- zda jim to vydrží celý rok - což se uvidí za rok

Obrázky k tomu patentovému spisu budou nejspíš obsaženy v pdf, které je možné si z té patentové databáze stáhnout (roční předplatné na stahování je 39 US$). Jiný odkaz jsem nenašel.

Zatím to vypadá dobře, první návštěva a kyvadlo se zdá visí v synchronizaci. Zajdu se tam ještě několikrát dneska podívat a poreferuji.
Ještě k té přesnosti. Vůle na převodech dělá na minutové ručice cca 3-4minty, takže podle toho, jestli jde minutová rafika nahoru nebo dolů, se ciferníky stejně buď zpožďují, nebo předchází i při absolutní přesnosti stroje.

Byl jsem se tam podívat běhen dne třikrát a vždy to bylo v synchronizaci. Teď budu muset nějak doladit tu časovou základnu. Už jste někdo vymyslel to napojení na DCF?