Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ty samé jsem z experimentálních důvodů objednal i já. Úzké, ale v desce budou neesteticky vysoké (typicky do zdrojů v PC). Dřív jsem je bral z havarovaných desek (římský negramot v SD vypáčí kryt PeCe, vyrve "cenný" hliníkový chladič a nechá bednu ležet ladem). Nad takovou si zanadávám a použiju ji coby dárce zbylých orgánů.

Pro zajímavost stav kusů vytažených z MS-7250 (všechny papírově 3300µF):
• vyteklý -> 575µF/ESR 2,5Ω
• vyteklý -> 561µF/ESR 2,6Ω
• vyteklý -> 485µF/ESR 2,6Ω
• nafouklý -> 774µF/2,1Ω
• nafouklý -> AVR tester ho označil za diodu
• na pohled normální -> 4264µF/0,15Ω (zázrak!)

Tak řadu Nippon KZN jsem do teď neznal. Je výborné, že jsou štíhlí a vejdou se do těch 10mm.
Já kupuji v ECOMu, jak jsem již psal, řadu KZM:
https://ecom.cz/eshop/detail/58855-CERA ... 2-5x30-KZM

Parametry prakticky stejné, jen ta štíhlost se u řady KZN někdy opravdu hodí

Jo a ještě k tomu, proč tak složitě měřit ty kondy, jak jsem psal výše. Ono když člověk koupí něco nového na zkoušku, tak neví jak se to bude chovat v porovnání s tím ověřeným. No a protože mne životní zkušenosti naučily nedůvěřovat, tak si vše nové řádně otestuji v praxi a při zatížení za dohledu analogového osciloskopu co vidí i štíhlé jehlové impulzy.
Ona ta různá udělátka a testery na ESR jsou v těchto případech jaksi na dvě věci, protože jejich výsledky jsou proti mé zatěžovací metodě nicneříkající Toť vše.

Vašek

judeware píše:...
• na pohled normální -> 4264µF/0,15Ω (zázrak!)

Žádný zázrak, elyt má svod, proto naměříš větší kapacitu.

A proto se taky vyplatí měřit i velký elyty na můstku, i když to trvá jak doba ledová, protože jinou metodou ty svody ve stejnosměrný oblasti jdou zjistit až když jsou opravdu za hranou ...

[1] Stejný případ jako zakladatelův (dokonce stejná generace desky do AM2), před vypájením vadných C
[2] Po výměně; devítice T v měniči je překryta Cu chladičem (tento je spojen s chladičem NV570 trubičkou s nějakým médiem
[3] Zdola, očištěno z toho nejhoršího

Zmiňovaná půlhodina práce mi přijde příliš optimistická (pokud to má nějak vypadat).

judeware píše:...
[2] Po výměně; devítice T v měniči je překryta Cu chladičem (tento je spojen s chladičem NV570 trubičkou s nějakým médiem
...

Ta "trubička s nějakým médiem" zove se "heat-pipe", doslova "horká trubka" a má tu vlastnost, že na kapilárním principu umí přenášet teplo z horkýho na chladnej konec - a je naplněná, světe poser se, destilovanou vodou ... Samozřejmě není v ní jen ta voda, to by těžko fungovalo, ale jako teplonosný médium je v ní fakt H2O. Běžně se to používá v moderní chladičový technologii, kdy jedna nebo víc těchhle trubek je jedním koncem odporově svařená s Cu deskou, sloužící jako odvod tepla z čipu ("heat-sink") a po vytvarování do takovýho tvaru koruny stromu jsou zalisovaný do svazku kovovejch lamel, uspořádanejch rovnoběžně a ofukovanejch ještě větrákem. Ta trubice bere teplo z Cu desky a rozvádí ho na ty lamely, který ho vyzařujou do okolního proudícího vzduchu. Při výkonu desítek až stovek wattů odvedenýho tepla to vychází lehčí a menší, než masivní žebrovanej hnilíkovej chladič.

Není to Karle stejná funkce jako "trubka bláznů"?

Nevím, ale jako "hot-tubes" znám i jinačí konstrukce, třeba F-86 Sabre nebo F-100 Supersabre, případně F-104 Starfighter, no a taky asi nejslavnější "roury" F-4U Phantom II, F-14 Tomcat, F-15 Eagle a Strike Eagle, F/A-18 Hornet/Superhornet, F-16 Fighting Falcon/Viper a všecko pozdější ... O těch z "druhý strany", pro který museli stavět pro každou extra rafinérku na petrák, aby ji měli čím uživit, o těch radši nebudu psát nic ...

Tak kondíky dnes došly a rovnou jsem je zapájel... Test neproběhl jelikož sem neměl čas... Zitra to složím do kopy a zkusím... Tak uvidíme...
Jinak jsou teda průměrově shodné (10mm), ale na výšku víc než 2x vyšší... Nicméně to tam ničem nevadí, tak co řešit...

Jo, přesně, to jsou ony, "zdrojový". Deska jde otestovat i jen s větrákem na procíku a pípákem na příslušnejch pinech - pokud je v pořádku BIOS, deska po vyzkratování příslušnejch pinů naběhne a roztočí větrák na procu - a pokud nemá disk, RAM a další periférie, jen zapípá a nic dalšího nedělá.

Na mnou získané desce byl v pérdeli i prasesor (Athlon X2 5200). Před výměnou C šel zdroj asi 5sek. a pak se vypnul. Bez CPU zdroj držel ("na konci měniče" bylo 0,1V). Po výměně C zdroj nevypínal, ale jinak bylo mrtvo ("na konci měniče" bylo 1,1V). Po osazení Athlonu LE 1640 se deska rozjela (změřeno 1,35V). Ani se mi nechce trápit křížovou metodou jiné desky.

EKKAR píše:Vyplatí se pročistit díry v prokovech - buď zalitím čistou pájkou a (...) odsátím, v nouzi převrtáním 0,8mm vrtáčkem. Před osazením dobře prohlídnout desku, zkontrolovat možný přeškrábnutý cestičky nebo "jehly" vzniklý stečením pájky mezi pájecí plošky, takový zkraty pod součástkama se hledají opravdu "dobře", to ti povím. Nový kondy pájet opatrně mikropájkou a olovnatým "cínem", líp se zalívá.

Jo, často potkávám prokovené díry, ze kterých nejde odsát cín. Taky to pak opatrně provrtávám 0,8mm nebo 0,6mm vrtáčkem. Ale raději jenom vrtačkou na ruční pohon. Vrták musí být menší, než prokovená díra. Často je to šetrnější, než to trápit vyskou teplotou.

MWH20 DONAU ELEKTRONIK
https://www.tme.eu/cz/details/d-mwh20/e ... gI6TvD_BwE