Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

PavelFF: ono to není ani tak energetická otázka, jako spíš otázka EMC/EMI, odolnosti proti kolísavým odběrům atd.

Prostě jsou případy, kdy je lepší SMPS, jindy zase lineární.

Slusne zdroje maju preto prepinanie odbociek na trafe. Takze moze clovek hladat skrat na doske prudom aj 5A (pri napati napr. 0,5V).

rnbw píše:Slusne zdroje maju preto prepinanie odbociek na trafe. Takze moze clovek hladat skrat na doske prudom aj 5A (pri napati napr. 0,5V).

Áno prepínanie odbočiek na transformátore je vec fajn ale drahá pretože trafo je potrebne vyrobiť na zákazku ...
Každopádne podľa mňa stavať zdroj v dnešnej dobe je vec len hobby keďže sa to cenovo neoplatí obyčajne trafo 24V/5A je okolo 50-70€ ak by sme chceli trafo s odbočkami tak to netuším čo stoji ale predpokladám tak 2x číže okolo 150€ ak k tomu pripočítam krabicu a chladič a ventilator a komponenty sme na 200€ a za tu cenu je možne kúpiť hotový zdroj a bez prace a ladenia hľadať skrat 5A a 0,5V .

Koho baví stavět (třeba) zdroj, předpokládám že si čas nepočítá.
Trafa se dají koupit v bazarech za mírnou cenu, namátkou
https://elektro.bazos.cz/inzerat/176053 ... rmator.php
https://elektro.bazos.cz/inzerat/175956 ... o-500w.php
sekundár odmotat a zas navinout s odbočkama. Tak jsem kdysi vyráběl první zdroj, sekundární napětí s nějakým přídavkem jsem určoval regulákem do usměrňovače s filtrací, zátěž šoupák nastavený na požadovaný proud.

Crifodo píše:Jo, vypadá to dost slušně, měl jsem mnohem horší výsledky.
Jiná možnost úskalí je chrastící potenciometr řízení napětí (skokové rozpojení obvodu běžce).

Ahojte sľúbené meranie, skúsil som pomocou D/A urobiť simuláciu "chrastící potenciometr" nastavil som spínanie D/A prevodníkov najprv pre D/A zodpovední za napätie 0V-5V záťaž 1A režim CV a potom pre D/A zodpovední za prúd 0-1.1A režim CV a 0-0.9A režim CC namerane priebehy v prílohe . všetky merania boli urobene pod záťažou 1A a napätie 5V.V podstate ide o nábežnu a dobežnu hranu kde sa napätie D/A mení skokovo čo simuluje "chrastící potenciometr".

Ahojte spravil som update schémy a zoznamu súčiastok v prvom príspevku kde som doplnil ochranu proti prehriatiu ...

Aby projekt bol kompletný ostáva už len posledný krok urobiť "prepínanie odbočiek na trafe" a tam vidím len 2-cesty

1.Trafo premotať s odbočkami ktoré sa následne búdu spínať
Výhody:
1. zapojenie ostane lineárne zo všetkými jej výhodami
2. Možnosť mať vyšší výstupný prúd
3. Menšie tepelne straty.
Nevyhodí:
1.Zásah do samotného transformátora
2. Je potrebne vedieť vypočítať
3. Každé trafo je iné preto nebude možne urobiť univerzálny
návod/výpočet

2.Medzi trafom a zdrojom vložiť DC/DC menič , na DC/DC spínať feedback a tým určovať potrebne napätie pre lineár
Výhody:
1. Žiaden zásah do transformátora
2. Možnosť mať vyšší výstupný prúd
3. Menšie tepelne straty.
4. Univerzálnejšie riešenie z pohľadu výberu vstupného trafa
Nevyhodí:
1. Zapojenie už nebude lineárne.

Každá z uvedených metód ma svoje výhody a nevýhody, vytvorím hlasovanie a na základe výsledkov sa môžeme ďalej rozhodnúť.

Hlasoval jsem pro přepínané odbočky.

Proč?

Rukama mi prošly vážně spousty zdrojů, ať už servisně, nebo uživatelsky, nebo konstruktérsky. Na rozdíl od současné zblbělosti (vše je digitální, procesorové atd.) vím, že lineární zdroje mají a budou stále mít svoje místo.

Ano, SMPS jsou vynikající a rád je používám nebo navrhuju a stavím, ale mají svoje limity. Za všechny bych jmenoval takřka nekonečný příběh s EMI/EMC, horší odezvu na impulsní zátěž a koneckonců i zpravidla větší složitost a tím i náchylnost k poruchám (zejména pokud nejsou navržené s obvodovými i materiálovými rezervami).

Takže u předkládaného zdroje bych jednoznačně zůstal u "analogového" řešení, byť přepínání odboček pomocí relé je vlastně zase digitální Použitý MCU zde neškodí, neb poskytuje jen referenční ovládací napětí a měří.

Jsem taky pro přepínání odboček. Jako druhou variantu bych volil spínanej předregulátor a za něj lineární konec s malým úbytkem = minimálně proměnlivou výkonovou ztrátou. Ale těch odboček může bejt víc a jeden stupeň nemusí bejt půlka sekundáru, ale klidně třeba jen pětina-šestina, což při maximálním napětí cca 35V dovoluje postavit i 10A zdroj s velice přijatelnou účinností, i když to bude lineární stabec ...

Ja by som tam nedával prepínacie relé, ale pre každú odbočku samostatný stabilizačný tranzistor a inteligentné riadenie, ktoré bude plynule predávať riadenie tomu ktorému tranzistoru...

A budeš z toho mít vopravdu vorloj ... Hele, všeho moc škodí, i Space Shuttle byl řízenej sice 5 kompjútrama IBM-380 zároveň, ale každej byl schopnej samostatný funkce, jenom 3 z nich se podílely na řízení letu/navigaci metodou "shoda 2 ze 3" kdy ale v nouzi byl celej let schopnej uřídit jenom 1 samostatnej, další byl vyhrazenej pro řízení pokusů s placeným nákladem a technologickým experimentům a ten poslední byl záloha pro ty ostatní. Takže pro plnohodnotný splnění letovýho programu by bejvaly v nouzi stačily jenom 2 kompy, bez vyhlášení nouzovýho stavu pak 3. A to se s tím lítalo přes 400km vysoko nad povrchem Kouličky - neboli žádná legrácka.

PavelFF píše:Mě spíš zajímalo, jestli tvůj konkrétní kus by se uchladil i kdyby měl zapnutý ventilátor. Celkovou fotku provedení jsi do časopisu nedal. Spíš si myslím, že by ventilátor výkon 100W uchladit nedokázal.

Nemá smysl dimenzovat zdroj pro domácí účely na trvalou ztrátu 100W. Byla by to velká krabice, většinou nevyužitá. Ale není špatné mít ošetřené přehřátí.

Vedou se tu nekonečné diskuze, do jakého výkonu má ještě smysl dělat zdroj klasicky a ne spínaně. 3A/30V je asi tak mezní hranice, za kterou už je nehospodárné regulovat spojitě.

Pred mnohými rokmi som uvažoval, že do návrhu/konštrukcie univerzálneho zdroja maximálne akého výkonu sa oplatí pustiť, som dospel k limitu, že čo bežná zásuvka dá, teda príkon max. 230V 16A.

Tomuto zdroji při regulaci výst. napětí krásně klapají relátka přepínající odbočky...

JirkaZ píše:Tomuto zdroji při regulaci výst. napětí krásně klapají relátka přepínající odbočky...

Budú rele stíhať? ak s toho chceme ťahať 10A to musíme pri tvrdom skrate zmerať a prepnúť do 10ms podľa SOA 2SC5200 čo som pozeral tak rele na 16A majú čas rozopnutia okolo 5-10ms neviem s akou presnosťou je to udávané.

https://www.tme.eu/sk/details/g5le-1-e-12/elektromagneticke-rele-miniaturne/omron-ocb/g5le-1-e-12vdc/

https://www.tme.eu/sk/details/g2rl-1a-e-cf-12dc/elektromagneticke-rele-miniaturne/omron-ocb/g2rl-1a-e-cf-dc12/

Najednou 10 A, když byly 4?

Holt budeš muset ty transistory paralelizovat (pochopitelně s vyrovnávacími odpory v emitorech), nebo dát nějaký z lokomotivy...

JirkaZ píše:Najednou 10 A, když byly 4?

Holt budeš muset ty transistory paralelizovat (pochopitelně s vyrovnávacími odpory v emitorech), nebo dát nějaký z lokomotivy...

To len niekde vyšie v príspevku padlo že 10A tak som si to zobral k srdcu ale máš pravdu ponechame tak ako je len sa dorobi to prepinanie ... A ďakujem za odkaz ten tranzistor vyzera veľmi zaujímavo