rozprava o pravopise (i/y a s/z je důležitější jak technika)

[tomasjedno]

Nezaměňuj dělání chyb z neznalosti s úmyslným žertovným komolením, to je jiný level.

[Mikras]

To je pravda, tahá to za oči mnohem víc.

[nonius]

Jaký význam mají ta slova za lomítkem? Kdo to ví?

viset / vyset
viklat / vyklát

[Celeron]

No nejspíš viset na trámě kontra vyset ale spíš vysít mrkev.
Viklá se zub, vyklát je staročeština třeba ve významu vypíchnout oko.

[EKKAR]

"Vyklát" má spíš smysl "vyklátit", což v češtině ranýho středověku znamenalo to samý co "vyklučit" čili vykácet. I slovo "klát" jako podstatný jméno má význam "kláda" nebo "poleno" případně "kus kmene", někde je používaný i ve smyslu "pařez" a setkal jsem se i s použitím toho slova pro včelí úl udělanej z vysokýho pařezu. Slovenština ho pokud vím ve významu "pokácenej kmen stromu" používá doposud.

[tomasjedno]

vyset ale spíš vysít mrkev.

Mrkev byla vyseta a oves byl vyset.

[nonius]

vyset - příčestí trpné slovesa "vysít"

Také v novodobé češtině se vyskytují slova klát a vyklát, ale spíše výjimečně, zejména v literatuře nejméně 100 let staré. Do diktátů bych to však nedával. Můžete se podívat do slovníků.

vykláti, vyklát - vyvrátit, dobýt ze země
klát - kus klády nebo špalek; upravený kus dřeva uvazovaný domácím zvířatům na krk, aby volně neběhala; špalkový úl

[Celeron]

Tady toho zas někdo ví víc než Ústav pro jazyk český Akademie věd Č.R. Slovník Františka Štěpána Kotta. Třeba příklad "Nikda vľk vl'kovi oko nevyklal".

[nonius]

Uvedl jsem významy v novodobé češtině. Ve staročeštině byl význam trochu jiný.

Podívejte se na tyto odkazy:

Velké množství českých slovníků:
https://ujc.avcr.cz/elektronicke-slovniky-a-zdroje

Slovník současné češtiny od společnosti Lingea:
https://www.nechybujte.cz

Wikislovník:
https://cs.wiktionary.org

[Celeron]

Nonius, to nebylo na Tebe.

[ransom]

V budce na b*dle měl špaček svoje b*dlo.
Přišel silný vítr a obě b*dla spadla.
A včíl se ukažte.

[nonius]

V budce na bidle měl špaček svoje bidlo.
Přišel silný vítr a obě bidla spadla.

nebo

V budce na bidle měl špaček svoje bydlo.
Přišel silný vítr a bydlo s bidlem spadlo.

nebo

V budce na bidle měl špaček svoje bydlo.
Přišel silný vítr a bidlo s bydlem spadlo.


Upraveno.

[samec]

To je problém jazykov, ktoré stratili schopnosť foneticky rozlíšovať medzi makkými a tvrdými hláskami. Npríklad moja mama rozprávajúca doma v rodine vychodoslovenským nárečím rozlíšuje aj mäkké š a tvrdé š a všelijaké ďalšie hlásky. Ale ja odchovaný socialistickým školstvom na umelej spisovnej slovenčine mám problém aj s dva a dve. Takže ten slovný chyták funguje len na toho, kto nedokáže foneticky rozlíšiť dve rozdielne slová. A možno, jak je písmo zjednodušeným záznamom reči a ľudia sa naučili čítať, tak sa tieto zjednodušenia prenášajú spätne aj do výslovnosti.

[tomasjedno]

odchovaný socialistickým školstvom na umelej spisovnej slovenčine

Všechny jazyky jsou umělé, nevyrostly samy na stromě. Proč by ausgerechnet spisovná slovenština měla být výjimkou?

[samec]

Ta to je dakus inše, kedz še naučiš hutorec od svojej maceri, jak kedz ci učiteľka u škoľe kaže, že ňe tak, aľe tak mušiš hutorec, bo dajake kockate hlavi pri pive vidumaľi inšaku spisovnu reč.