Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V mém schematu je vnitřní odpor Ri reprezentován odporem primárního vinutí, sekundárních vinutí a také ostatních ztrát v transformátoru, jejich přepočítáním na sekundární stranu.
O žádném měření ohmmetrem jsem se nezmínil.

O Tebe strach nemám

Vážení, teorie je jen teorie. Pokud se něco stane prakticky, tak se radši přidržím praxe, kór když mě to stálo přes 20 doláčů.
A do mě! Třeba se dozvím, že jsem zapojil trafo opačně.

Celeron píše:Vážení, teorie je jen teorie. Pokud se něco stane prakticky, tak se radši přidržím praxe, kór když mě to stálo přes 20 doláčů...

Nic si z toho nedělej. Takových, kteří kvůli "pratickým zkušenostem" zpochybnili Ohmův zákon, jsem potkal víc. A nestálo je to ani pár doláčů...
Nikdo přece nezpochybňuje, že se to žhavení při zapnutí přepálilo. K tomuto jevu dochází nejen u elektronek, jak tu už uvedl EKKAR. A nemůže za to žádné "napětí naprázdno", ale nerovnoměrný průběh ohřevu žhavicího vlákna během nažhavování. Přívody k vláknu, jeho izolace a umístění v katodě by měly s tímto jevem počítat. A také tu máme
tolerance parametrů trafa
tolerance parametrů elektronky
tolerance napětí v síti
vady v materiálech zůčastněných v obvodu žhavení a vakua
jiné příčiny, na které jsem zapomněl...
Ale napětí trafa naprázdno nee.

Bohužel to napětí na prázdno se na tom může podílet taky. Poměr napětí na prázdno/při zátěži/do zkratu definuje onen empirickej pojem historicky hodně profláknutej - a to "tvrdost trafa". Je to hlavně o tom, že trafo s hodně vysokým napětím na prázdno (v poměru k nominálnímu) = trafo "měkký" se chová proudově jinak, než trafo "tvrdý". To "měkký" má nominální napětí při nominálním proudovým odběru - a při zapínací proudový špičce, když je žhavicí vlákno studený, má vlivem vysokýho vnitřního odporu takový trafo natolik vysokej pokles napětí, že to vlastně "vykompenzuje" ten nižší odpor studenýho žhavení a ten Ri trafa se zachová jako virtuální předřadník, zmenšující prodovej náraz do studenýho vlákna. Ve výsledku tak může bejt "tvrdý" trafo, který má sekundární napětí velký přesně pro žhavení daný lampy, nebezpečnější než "měkký" trafo s napětím na prázdno mnohem vyšším - protože to "tvrdý trafo" nemá tak velkej pokles a bude do žhavicího vlákna cpát proud přesně podle zákona pana profesora Ohma a tepelnýho koeficientu změny elektrickýho odporu materiálu vlákna..

EKKARe, při prvním čtení tvého příspěvku jsem se v něm "ztratil" v důsledku použité slovní a větné ekvilibristiky a napsal jsem příspěvek, který jsem po druhém přečtení a dekódování přehodnotil a smazal.
Nešlo to napsat nějak jednodušeji?:)
Když slovo "Bohužel" nahradíš slovem "Bohudík", bude to lepší.

Představ si teoretickej obvod složenej ze zdroje napětí (ideálního = bez poklesu při zatížení), vnitřního odporu trafa (složenýho ze všech podílů odporovýho i indukčního charakteru) a žhavicího vlákna, který sice má jen odporovou složku, ale krutě proměnlivou v závislosti na teplotě.
A srovnej si průběh zapnutí u takovýho obvodu, kde je napětí zdroje sice relativně vyšší, než požadovaný napětí pro žhavení vlákna, ale Ri trafa je vysokej = trafo je "měkký", s průběhem v obvodu, kde napětí zdroje sice vyhovuje i naprázdno nominálnímu napětí pro žhavení nebo je jen o maličko vyšší, ale vnitřní odpor trafa je malej = trafo je "tvrdý". Nebo si tam můžeš představit i nabitou olověnou baterku s jejím mizivým vnitřním odporem. Klidně si to naházej do simulátoru a soustřeď se na rozmezí odporu studenýho vlákna a nažhavenýho vlákna. A srovnej si následnej průběh proudu pro oba případy trafa.

To už je trošku lepší.

EKKAR je Plha

Měřím elektronky, žhavím to z 3A regulovanýho zdroje a musel jsem u P-čkovejch nastavit omezení proudu asi na polovic, aby to nedostávalo při zapnutí takovej štos. Bylo to vidět na přívodech, ty se přímo rozsvítili, ale jen u některých typů a výrobců.

Měřil jsem sadu PL81, žhavení 21V 0,3A, pohoda, ale jedna se rozžhavila pěkně do ruda a byla to EL81 a při omezení 1,3A bylo na žhavení 10V
A taky to přežila.

Jen pro informaci, v triodovém zapojení se EL81 chová stejně, jako ikonická 300B, jen jí můžete kalit jen do 10W anodové ztráty

Jo, kvůli PL81 a PY83 a jejich robustním katodám dostávaly ostatní trpaslíci (ECC, PCF, EF) při zapínání televizoru docela na prdel, bez termistoru by to dlouho nevydržely.

Ony hlavně ty malý flašky měli kratší časový konstanty ohřevu, takže dokud se nenažhaví ty velké, tak dostávají malý na prdel a to ještě víc, než kdyby byly jednotlivě napájeny z tvrdého žhavení.

onlyvikastar píše:Takže když obrazovku zapojím tak jak je na upraveném schéma zde tak předpokládáte že by bylo možné ji rozsvítit?

I přes to že dostanu bídu, nedá mi to.
Pokud bych chtěl experimentovat více jak se funkčně projeví dioda, kterou jsem barevně označil na tomto schématu?
Abych nechodil kolem horké kaše, i přes to že momentálně mám v násobiči 6x60 uF napětí na výstupu je přibližně 650 V což je pro 8LO29 málo a tak hledám řešení jak se dostat k uspokojivému napětí.
Předem vám děkuji za vaše reakce.

Už jsem tu psal, že takto násobič moc nenásobí, bude tam tak -600V
A kondy stačí 10uF/400V, řazené tak, kolik na nich je.

Asi je velký problém najít v Google násobič napětí a asi ještě větší problém to pochopit.
Přidaná dioda je tam na hovno.

onlyvikastar píše:jak se funkčně projeví dioda, kterou jsem barevně označil na tomto schématu?

Z hlediska velikosti výstupního napětí nijak.

650V na výstupu je správně, je to zdvojovač, na výstupu je 2xUmax, tj. 2x230x1,414V=650V.

Pokud chceš vyšší napětí, musíš použít násobič 3x nebo 4x.

Ztrojovač třeba takový: