A hlavně, Jardo - tys to vyhmát, protože dřív byly škrpále z kůže, která díky vydělávacím chemikáliím mizerně hoří, zatímco dnešní jsou samá syntetická tkanina, gelový výplně a polyuretan, takže hořlavost uskladněnýho materiálu několikanásobná proti historickým dobám. A Alpine Pro - to jsou taky zas hadry, tudíž hořlavý. Dělám v plastikařině a vím, že požární normy pro sklady se dost podstatně odlišujou podle skladovanejch komodit ...Hill píše: 18 črc 2026, 08:40 ...
To se samozřejmě netýká tohoto případu - dokud v objektu panoval čilý ruch, navíc se tam pracovalo se špatně hořlavým materiálem, nebyla další opatření potřeba. Jenomže se podstatně změnilo požární zatížení, prostory zůstávaly dlouhé hodiny bez dohledu, navíc pronajaté více různým uživatelům... jestli se při těch změnách požární bezpečností vůbec někdo zabýval.
...
Baťa se obrací v hrobě...
Moderátor: Moderátoři
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Do toho výtahu se musely vejít palety i s ještěrkou plus v šachtě musí bejt místo pro pohyb protizávaží.samec píše: 18 črc 2026, 14:47 https://zam.zlin.eu/data/photo/thumb/543_17cd43e00b.jpg
odhadom 2,5m x 5m výťahy?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Jen pro zajímavost - z hlediska dnešních předpisů (ČSN 730845 - sklady) a pokud vycházím z toho novinového článku, kde je uvedena skladovací plocha na patro 5900m² by povinný sprinkler vycházel i pro ty boty (za předpokladu výpočtového požárního zatížení 100kg/m² - to je pouze odhad z té fotky od ohryzka). Změnou materiálu z kožených bot (třída III) na hadry a boty z plastů (třída IV) mělo dle zákona o požární ochraně dojít k přepočítání požárně bezpečnostního řešení a rekolaudaci - změna užívání). Přitom měla být plocha buď rozdělena na požární úseky o ploše cca 800 - 1000m², nebo instalace SHZ (sprinkler). Nenašel jsem přesné časy, ale v době příjezdu jednotek již mělo být celé patro v plamenech. Tohle by se nemohlo stát, pokud by bylo patro rozděleno na požární úseky, nebo bylo v činnosti případné SHZ. Chybějící SHZ ostatně zmínil i velitel zásahu.EKKAR píše: 18 črc 2026, 14:11A hlavně, Jardo - tys to vyhmát, protože dřív byly škrpále z kůže, která díky vydělávacím chemikáliím mizerně hoří, zatímco dnešní jsou samá syntetická tkanina, gelový výplně a polyuretan, takže hořlavost uskladněnýho materiálu několikanásobná proti historickým dobám. A Alpine Pro - to jsou taky zas hadry, tudíž hořlavý. Dělám v plastikařině a vím, že požární normy pro sklady se dost podstatně odlišujou podle skladovanejch komodit ...Hill píše: 18 črc 2026, 08:40 ...
To se samozřejmě netýká tohoto případu - dokud v objektu panoval čilý ruch, navíc se tam pracovalo se špatně hořlavým materiálem, nebyla další opatření potřeba. Jenomže se podstatně změnilo požární zatížení, prostory zůstávaly dlouhé hodiny bez dohledu, navíc pronajaté více různým uživatelům... jestli se při těch změnách požární bezpečností vůbec někdo zabýval.
...
Obávám se, že na tomhle si pojišťovny smlsnou a majitel budovy ale i nájemci nedostanou nic.
Jinak to, že se na to u nás kašle, je standardní stav. Z vlastní zkušenosti už jsem viděl několik skladů, které byly kolaudovány pro třídu I, případně II (sklo, keramika, kovové výrobky v hořlavých obalech) a skladovaly se tam boty a oblečení. Naprosto typicky sklady u vietnamských tržnic.
Vzhledem ke způsobu privatizace areálu (mj. byl v jednom případě zainteresovaný i "křišťálově čistý" Standa Gross) pochybuji, že majitele budovy lze označit za korektního podnikatele úzkostlivě dbajícího na všechny zákony a pravidla včetně požárních, zatížení podlahy atd. Ale to je jenom osobní domněnka a pochybnost. Jestli si to uživatelé neošetřili sami, tak upřímná lítost.
Dnes nikto nerieši, že budovy boli v minulosti dimenzované na presný účel. Dnes sa budovy berú len ako všeobecný priestor a ľubovoľne mení ich účel. Zo skladov kancelárie, z kancelárii byty, z bytov obchody... Pamätám si, ako v Predajni obuvy v Michalovciach bola na druhom podlaží na stene ceduľa s nápisom "Maximálne zaťaženie podlažia xxx kg/m²". Hodnotu si už nepamätám, ale asi to malo nejaký vážny dôvod, že tam ta ceduľa visela. A zrejme to nejako súviselo so skutočnosťou, že aj keď každý, kto do tej obuvy chodil nakupovať, vedel, že tá predajňa mala len dve podlažia, tak všímavý človek si pri pohľade z ulice mohol všimnúť, že tá budova má v skutočnosti podlažia tri, ale vrchné bolo prázdne, ani len okná tam neboli umyté. Ešte na street view z roku 2012 je to poschodie prázdne, aj keď už pôvodnú obuv nahradili iné predajne. Až keď tú budovu prevzal čiňak, tak ten už nemá problém predávať na všetkých troch podlažiach. On sa zaťažiteľnosťou podlaží netrápi. Spĺňajú presne čínsky štandard. Či tá zaťažiteľnosť bola plánovaná Baťovskou optimalizáciou presne na hmotnosť obuvy, sa nemám koho opýtať. Nebola presne optimalizovaná na hmotnosť obuvy aj budova skladu v Zlíně?
- Přílohy
-
- Matematicko-technické tabuľky; SPN; 1963; 68-044-63
Pravdu máš jen částečně. Podle mě se jedná o minimální zatížení, které musí ta která kostrukce splňovat. Nejsem sice stavař, ale pokud je konstrukce v pořádku, pak se zatížení "vprostřed" rozloží na nosné konstrukce a tedy jedno, zda je vprostřed, nebo u stěny. Něco jiného je, pokud je konstrukce nějakým způsobem narušena.
A jen dodám - neplést si užitečné zatížení s výpočtovým požárním zatížením. To je ně co úplně jiného, tak hraje roli nejen hmotnost, ale i výhřevnost materiálu a rychlost odhořívání. U skladů se pak počítá přímo na materiál, který bude ve skladu uskladněn.
@samec: nemáš pravdu v tom, že by se to neřešilo. Předpisy hovoří jasně - pokud chceš přestavět sklad na obytnou budovu, pak jde o změnu užívání => nový projekt a nové požárně bezpečnostní řešení a nová kolaudace (a to stejné naopak). Dokonce i když chceš používat sklad, jako sklad, ale chceš tam skladovat jinou (hořlavější) třídu materiálů musíš požárně bezpečnostní řešení přepočítat a rekolaudovat. Jinak objekt užíváš v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.
Základní otázkou zůstává, proč na to majitelé kašlou. A jaký je na ně bič. Dokud se nic nestane, tak je to každému fuk.
Ten sklad byl postaven jako sklad, takže užitečné zatížení bylo určitě dostačující. Změnilo se ale požární zatížení. A jak psal rnbw budova nespadla proto, že by byla přetížena. Ale proto, že působení požáru na kontrukci bylo příliš dlouhé. Po 180 minutách se působením ohně i železobeton zhroutí. Podle mých hrubých časových odhadů došlo ke zřícení cca po třech a půl hodinách, takže stavebně bylo podle mě vše v pořádku.
Jeden příklad - zprivatizovaná pila, vzhledem k druhu provozu musela mít (tehdy) posouzení požárního nebezpečí. Kámoš, co to zpracovával měl zrovna auto v servisu, tak jsme si udělali výlet. Tam bylo špatně úplně všechno - nedostatečné proluky mezi uskladněným dřevem v areálu, zaskládané hydranty, navíc bez revizí, všude tak třícentimetrová vrstva hořlavého prachu, lakovna netvořila samostatný požární úsek, dveře do kotelny bez požární odolnosti, navíc kolem futer díry, hasičáky bez revizí naházeny v jedné místnosti, dráty elektriky natahané volně v prostoru, elektrika bez revize, nevyznačené únikové cesty a východy, nulová požární dokumentace atd. atd. Řekl majitelům, že to je na zavření, oni se dušovali, ať to posouzení o měsíc pozdrží, že to všechno dají do pořádku. Šťouhl jsem do něj, ať ty závady sepíše, uvede měsíční lhůtu a nechá si to podepsat. Za měsíc poslal posouzení bez vad na státní požární dozor, oni tam šli na kontrolu. A poslali mu doporučeně, že mu pozastavují platnost osvědčení a že mu ho ve správním řízení seberou. Tak jsme na pilu jeli znovu (já jako svědek). Naštěstí ten dokumet měl. Ti majitelé nešáhli na nic. Ale vůbec na nic. Všechno zůstalo tak jak bylo. Neuklidili ani ten prach - a to už potom, co ta kontrola proběhla. Co na to říct?
A jen dodám - neplést si užitečné zatížení s výpočtovým požárním zatížením. To je ně co úplně jiného, tak hraje roli nejen hmotnost, ale i výhřevnost materiálu a rychlost odhořívání. U skladů se pak počítá přímo na materiál, který bude ve skladu uskladněn.
@samec: nemáš pravdu v tom, že by se to neřešilo. Předpisy hovoří jasně - pokud chceš přestavět sklad na obytnou budovu, pak jde o změnu užívání => nový projekt a nové požárně bezpečnostní řešení a nová kolaudace (a to stejné naopak). Dokonce i když chceš používat sklad, jako sklad, ale chceš tam skladovat jinou (hořlavější) třídu materiálů musíš požárně bezpečnostní řešení přepočítat a rekolaudovat. Jinak objekt užíváš v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.
Základní otázkou zůstává, proč na to majitelé kašlou. A jaký je na ně bič. Dokud se nic nestane, tak je to každému fuk.
Ten sklad byl postaven jako sklad, takže užitečné zatížení bylo určitě dostačující. Změnilo se ale požární zatížení. A jak psal rnbw budova nespadla proto, že by byla přetížena. Ale proto, že působení požáru na kontrukci bylo příliš dlouhé. Po 180 minutách se působením ohně i železobeton zhroutí. Podle mých hrubých časových odhadů došlo ke zřícení cca po třech a půl hodinách, takže stavebně bylo podle mě vše v pořádku.
Jeden příklad - zprivatizovaná pila, vzhledem k druhu provozu musela mít (tehdy) posouzení požárního nebezpečí. Kámoš, co to zpracovával měl zrovna auto v servisu, tak jsme si udělali výlet. Tam bylo špatně úplně všechno - nedostatečné proluky mezi uskladněným dřevem v areálu, zaskládané hydranty, navíc bez revizí, všude tak třícentimetrová vrstva hořlavého prachu, lakovna netvořila samostatný požární úsek, dveře do kotelny bez požární odolnosti, navíc kolem futer díry, hasičáky bez revizí naházeny v jedné místnosti, dráty elektriky natahané volně v prostoru, elektrika bez revize, nevyznačené únikové cesty a východy, nulová požární dokumentace atd. atd. Řekl majitelům, že to je na zavření, oni se dušovali, ať to posouzení o měsíc pozdrží, že to všechno dají do pořádku. Šťouhl jsem do něj, ať ty závady sepíše, uvede měsíční lhůtu a nechá si to podepsat. Za měsíc poslal posouzení bez vad na státní požární dozor, oni tam šli na kontrolu. A poslali mu doporučeně, že mu pozastavují platnost osvědčení a že mu ho ve správním řízení seberou. Tak jsme na pilu jeli znovu (já jako svědek). Naštěstí ten dokumet měl. Ti majitelé nešáhli na nic. Ale vůbec na nic. Všechno zůstalo tak jak bylo. Neuklidili ani ten prach - a to už potom, co ta kontrola proběhla. Co na to říct?
Že jinde je to ještě mnohem horší. Tady https://www.youtube.com/shorts/vvCm2r6AC6A třeba skladovali čínské hadry a baterky do dronů na hromadě vedle sebe. A jak to krásně blaflo a shořelo. Ten ohýnek ve Zlíně proti tomu nestojí prakticky za řeč...
P.S.: Byl k tomu krásný komentář.: Že skladiště bylo efektivně převedeno do cloudu
Už jsem si všiml, že si tu někdo plete statické zatížení podlah s požárním zatížením prostor, přitom jde o dvě naprosto rozdílné záležitosti. I chtěl jsem posloužit ukázkou hodnocení požárního zatížení objektu, jeho rozdělení na požární úseky, zabezpečení únikových cest, přístupů pro požární zásah, minimální sestavy a rozmístění hasicích prostředků a dalších podmínek, které je nutné splnit, aby se daly prostory k danému účelu používat. Ale asi to už bude jen na serveru v práci a u požárního technika, stejně bych z toho mohl vyvěsit jen zlomek, který byste asi taky nedočetli, takže nic.
Zatím byl DukeNuke rychlejší. Díky.
Souhlasím, že s pronajímáním průmyslových objektů několika různým uživatelům se riziko vzniku požáru v mnoha případech nekontrolovatelně zvýšilo, aniž by si s tím provozovatel či vlastník dělali starosti, pokud o tom vůbec mají nějakou povědomost. Prevence minimální, stylem - to je dobrý, my si dáme bacha. Kontroly na to přijdou víceméně náhodou.
Vlastník pronajme prostory, smluvně sjedná podmínky nájmu, ale dál na to má jen omezený vliv.
Boty tam byly, boty tam jsou. Ke změně užívání laicky nedošlo, netřeba tedy dělat nové požární posouzení, ke všemu tam ubylo osob, takže netřeba ani vyjádření hygieny, netřeba ani statika k přepočítání nosnosti podlah. K čemu tedy nějaká rekolaudace?
Tím pádem se o tom stavební úřad nedoví, protože nic, k čemu by se měl vyjadřovat, v ruce nemá, a zvenčí to vidět není.
A pak to chytne a hasiči, dělej, co umíš.
Ono to všechno vypadá, jako alibismus, stohy popsaného, či potištěného papíru posvěceného razítky několika úřadů, to stvořit trvá někdy i výrazně déle, než po budově rozmístit ruční hasicí přístroje, vyklidit uličky a únikové cesty, vyměnit samozavírače u požárně odolných dveří a zkontrolovat hydranty. Jenže právě ten papír a zjištění, jestli s jeho obsahem skutečný stav souhlasil, rozhodují o tom, kdo tu škodu bude platit, a kdo a na jak dlouho si půjde sednout.
Příčinu a epicentrum požáru zjišťují znalci od hasičů, jestli to bude pojišťovna platit, zjišťují experti pojišťovny, koho za to hnát před soud, to už zjišťují policajti.
Uhašením, případně demolicí zbytků, to nekončí, ale začíná.
K tomu cloudu (hezké přirovnání): sklad celuloidových plátů, imitace perleti, měl v předpisu prokládání plátů deskami z plexiskla. Kdyby to chytlo, tak plexisklo produkuje tolik dýmu, že na něj optický hlásič zareaguje daleko rychleji, ale hlavně - ten dým brání přístupu kyslíku a zpomalí hoření, až posléze uhasí. Černý cloud, ekologové by dnes řvali. Nikdo nepamatoval, že by se to někdy stalo, přesto si nikdo nedovolil to plexi vynechat, i když s tím byla práce navíc.
Zatím byl DukeNuke rychlejší. Díky.
Souhlasím, že s pronajímáním průmyslových objektů několika různým uživatelům se riziko vzniku požáru v mnoha případech nekontrolovatelně zvýšilo, aniž by si s tím provozovatel či vlastník dělali starosti, pokud o tom vůbec mají nějakou povědomost. Prevence minimální, stylem - to je dobrý, my si dáme bacha. Kontroly na to přijdou víceméně náhodou.
Vlastník pronajme prostory, smluvně sjedná podmínky nájmu, ale dál na to má jen omezený vliv.
Boty tam byly, boty tam jsou. Ke změně užívání laicky nedošlo, netřeba tedy dělat nové požární posouzení, ke všemu tam ubylo osob, takže netřeba ani vyjádření hygieny, netřeba ani statika k přepočítání nosnosti podlah. K čemu tedy nějaká rekolaudace?
Tím pádem se o tom stavební úřad nedoví, protože nic, k čemu by se měl vyjadřovat, v ruce nemá, a zvenčí to vidět není.
A pak to chytne a hasiči, dělej, co umíš.
Ono to všechno vypadá, jako alibismus, stohy popsaného, či potištěného papíru posvěceného razítky několika úřadů, to stvořit trvá někdy i výrazně déle, než po budově rozmístit ruční hasicí přístroje, vyklidit uličky a únikové cesty, vyměnit samozavírače u požárně odolných dveří a zkontrolovat hydranty. Jenže právě ten papír a zjištění, jestli s jeho obsahem skutečný stav souhlasil, rozhodují o tom, kdo tu škodu bude platit, a kdo a na jak dlouho si půjde sednout.
Příčinu a epicentrum požáru zjišťují znalci od hasičů, jestli to bude pojišťovna platit, zjišťují experti pojišťovny, koho za to hnát před soud, to už zjišťují policajti.
Uhašením, případně demolicí zbytků, to nekončí, ale začíná.
K tomu cloudu (hezké přirovnání): sklad celuloidových plátů, imitace perleti, měl v předpisu prokládání plátů deskami z plexiskla. Kdyby to chytlo, tak plexisklo produkuje tolik dýmu, že na něj optický hlásič zareaguje daleko rychleji, ale hlavně - ten dým brání přístupu kyslíku a zpomalí hoření, až posléze uhasí. Černý cloud, ekologové by dnes řvali. Nikdo nepamatoval, že by se to někdy stalo, přesto si nikdo nedovolil to plexi vynechat, i když s tím byla práce navíc.